Když se vám nepodaří někoho přesvědčit charismatem nebo argumenty, prostě ho zažalujete. Je to takový nový trend – „Soudní absolutismus“. Jak si mohl Babiš dovolit nevzít mě na nový výlet.
Operace Summit: Když se i Ústava musí postavit do pozoru
Vítejte v nové éře české státnosti, kde se o diplomacii nebojuje u kulatých stolů, ale v soudních síních a v oddělení stížností. Naše hlavní město má nový sport: Extrémní kompetenční přetahovanou.
Držte si klobouky (a letecké speciály), protože na Hradě se schyluje k bitvě století. Nejde o obranu vlasti, ani o inflaci. Jde o to, že Petr Pavel zjistil, že mu Andrej Babiš nechce nechat v letadle místo u okénka – a tak vytahuje tu nejstrašnější zbraň hromadného ničení: Kompetenční žalobu.
Prezidentská standarta se třepe v průvanu, zatímco se v podhradí ladí žaloba, která má světu vysvětlit, že když pan prezident nemůže do letadla směr NATO, tak se prostě zastaví čas. Je to fascinující ukázka víry, že Ústava není soubor pravidel, ale v podstatě takový jídelní lístek, ze kterého si objednáváte podle toho, na co máte zrovna chuť – a běda, když v kuchyni (rozuměj ve vládě) dojdou suroviny.
Strategie „Já tam chci taky“
Logika je neprůstřelná. Pokud mě Andrej nepustí na summit, podám na něj žalobu u Ústavního soudu. Je to v podstatě státotvorná verze toho, když vám v dětství nechtěli půjčit hračku na písku, tak jste pohrozili, že všem propíchnete míč. Cíl je jasný:
Vyhrát žalobu.
Získat štempl na to, že „Prezident má vždycky pravdu“.
Možnost vyhlásit diplomatickou válku každému, kdo mu neobsadí místo u okénka v Air Force One.
Demokracie jako překážka v rozletu
Zdá se, že největším nepřítelem moderního pojetí úřadu je právě ta otravná demokracie a dělba moci. Proč se domlouvat s premiérem, když můžete mít soudní rozhodnutí, které vám dovolí létat po světě jako generální ředitel zeměkoule? Je to vlastně takový upgrade úřadu – od „kladení věnců“ k „vítězným tažením proti vlastním ministrům“.
Zatímco se lidé dohadují o cenách másla, v nejvyšších patrech se hraje o to, kdo bude mít delší seznam kompetencí. Protože co je víc sexy než prezident, který si své právo na účast na večírku NATO vybojuje skrze paragrafy?
Hlavně, aby bylo po mém!
Milí spoluobčané, buďme v klidu. Pokud pan prezident vyhraje svou žalobu na „právo na výlet do NATO“, budeme mít konečně jasno. Prezident nebude jen hlava státu, ale i hlavní revizor, vrchní žalobníček a jediný majitel pravdy. A pokud se vám to nelíbí… no, radši mlčte, nebo na vás podá kompetenční žalobu, že mu kazíte náladu.
Petříku, on mě nevzal s sebou!
Představte si tu scénu. Summit NATO v plném proudu, světoví lídři řeší rakety a drony, a najednou se ozve zaklepání na dveře. Tam stojí kurýr z Brna a nese lejstro: „Vážené NATO, pan prezident vzkazuje, že pokud tu nebude sedět, tak je celý tento spolek neústavní a on podává žalobu na všechny, včetně personálu v bufetu.“
Je to fascinující strategie. Zdá se, že pan prezident má plán, jak vyhrát válku s tou otravnou demokracií, která ho pořád nutí se na něčem domlouvat s vládou. A na to generálové nejsou zvyklí, že? V armádě se neříká „podáme žalobu“, tam se zavelí. Jenže v politice to nejde, tak se to zkouší oklikou – finta s Filipem Turkem nevyšla, tak se to teď tlačí přes Babiše a NATO.
Hlavně, aby bylo po mém!
Milí spoluobčané, buďme v klidu. Pokud pan prezident vyhraje svou žalobu na „právo na výlet“, budeme mít konečně jasno. Prezident nebude jen hlava státu, ale i hlavní revizor, vrchní žalobníček a jediný majitel pravdy. A pokud se vám to nelíbí… no, radši mlčte, nebo na vás podá kompetenční žalobu za to, že mu kazíte náladu.
Autor: Milena Doušková
