BAWERK.EU
Ve studii NA imigrantské domácnosti s dětmi využívají sociální programy ve vyšší míře v téměř každém státě USA. V Kalifornii 61,5 % domácností imigrantů využívá sociální dávky, zatímco 40,7 % domácností místních. V Texasu jsou stejné údaje 66,3 respektive 44,2 %. Podobné poměry nalézáme na Floridě a v New Yorku. Tato zpráva naneštěstí nerozlišuje mezi naturalizovanými imigranty a cizími státními příslušníky. Nicméně vezmeme-li, že naturalizovaní imigranti mají tendenci vydělávat o 50 až 70 % více než imigranti bez občanství, jsme na bezpečné straně pokud dojdeme k závěru, že cizí státní příslušníci využívají sociální programy více než naturalizovaní imigranti, a tak i více než domácí populace.
• V roce 2012 51 % domácností, které vedl imigrant (legální nebo nelegální) udávalo, že využívalo minimálně jeden sociální program během roku, ve srovnání s 30 % domácností domorodců. Sociální programy v této studii zahrnovaly Medicaid a hotovost, jídlo a programy na bydlení.
• Využívání sociálních dávek je vysoké jak u nově příchozích tak pro dobře zavedených imigrantů. Z domácností, které jsou vedené imigranty, kteří jsou v zemi déle než dvě desetiletí využívá 48 % sociální dávky.
• Domácnosti imigrantů mnohem více využívají potravinovou pomoc (40 % versus 22 % u domorodců) a Medicaid (42 % versus 23 %).
• Využívání sociálních dávek se liší mezi skupinami imigrantů. Domácnosti vedené imigranty ze Střední Ameriky a Mexika (73 %), z Karibiku (51 %) a Afriky (48 %) celkově nejvíce využívají sociální dávky. Ti z Dálného východu (32 %), Evropy (26 %) a jižní Asie (17 %) je využívají nejméně.
• Mnoho imigrantů zápasí s tím, aby uživilo svoje děti a velký podíl sociálních dávek je vyplácen kvůli v USA narozeným dětem. Nicméně i domácnosti imigrantů bez dětí významně více využívají sociální dávky než domácnosti domorodců bez dětí – 30 % versus 20 %.
Povšimněte si, že tyto závěry odráží imigrantské domácnosti spíše než jednotlivé imigranty. To je důležitý rozdíl, protože mnoho imigrantských domácností zahrnuje děti-občany, kteří se stávají občany tím, že se narodí ve Spojených státech. Tak domácnost může zahrnovat jak občany tak cizí státní příslušníky – někteří z nich mohou být nelegálními cizími státními příslušníky. Tyto domácnosti si nicméně užívají přístup k sociálním programům na základě občanství svých nedospělých členů. Tak mohou mít domácnosti imigrantů přístup k zdravotní péči, která je hrazená daňovými poplatníky, k potravinovým známkám, programům na bydlení (a tak dále) díky v USA narozeným dětem. Podobný trend přetrvá, i když jsou brány v potaz odděleně domácnosti neobčanů od všech domácností imigrantů dohromady.
O jakém množství zdrojů od daňových poplatníků celkem mluvíme? Zpráva Cato institutu odhaduje, že celkové náklady na sociální programy, které jdou obyvatelům USA, kteří se zde nenarodili byla v roce 2020 290,4 miliardy. To je suma, která se rovná společnému rozpočtu ministerstva školství a instituce Homeland Security. No, jen zhruba polovina v USA nenarozených lidí je cizími státními příslušníky. K nalezení sumy použité pro cizí státní imigranty můžeme rozdělit tuto sumu na půlku, protože cizí státní příslušníci mají tendenci využívat sociální dávky více než naturalizovaní imigranti. Tak vezeme-li 290,4 miliardy celkově jako výdaje sociálních programů pro imigranty, můžeme odhadovat, že přinejmenším 150 miliard z nich je spotřebováno cizími státními příslušníky – suma, která se rovná společnému rozpočtu ministerstva školství, ministerstva zahraničí a ministerstva bydlení a urbanistiky (Tyto výdaje nezahrnují státní a lokální výdaje na vládní školy pro děti cizích státních příslušníků.)
No, i podle těchto konzervativních výzkumů využití sociálních programů imigranty, můžeme přinejlepším říci, že imigranti využívají sociální programy v míře lehce nižší než je ta u domorodců (myšleno na hlavu, v případě celých rodin je poměr opačný a využívání sociálních programů imigranty většinou dost převyšuje jejich využívání rodinami domorodců. Zpráva z Cato institutu totiž nepovažuje děti těchto imigrantů už za imigranty – viz výše, pozn. překladatele). Někdo může argumentovat, že na nižší úrovni imigranti obdrží okolo 70 až 75 % z každého dolaru, který jde na sociální dávky pro domorodce. To není právě „dobrá zpráva“, pokud vezmeme v úvahu, že celkové federální výdaje na sociální dávky činí okolo poloviny ročního rozpočtu 6,3 bilionu dolarů a jsou jasně mimo kontrolu. Skutečnost, že domorodci z toho dostávají více je stěží omluvou pro imigranty (domorodci ovšem v průměru také více na tyto programy přispívají anebo přispívali ze svých příjmů, pozn. překladatele). Je více obviněním domorodých Američanů z nichž miliony vykořisťují svoje produktivnější bližní každý měsíc, aby obdrželi vládní benefity.
V každém případě vidíme, že peníze tečou volně k cizím státním příslušníkům a imigrace do Spojených států je tak hodně dotovaná. Neměli bychom býti překvapeni, když se mnoho imigrantů k nám snaží dostat, aby získali svůj podíl.