Blbec se učí z chyb vlastních, chytrý člověk se učí z chyb druhých. Problémem dlouhodobých strategických chyb je to, že se blbec nedožije okamžiku ponaučení.
Otázka bez odpovědi
Takzvaná Needhamova otázka se snaží rozluštit historickou záhadu. Proč Čína ve středověku zaostala za Evropou, přestože to byla ona, kdo dal světu tři nejvýznamnější technologické objevy vrcholného středověku: papír a tisk, střelný prach a magnetický kompas?
Historici na Needhamovovu otázku nemají jednoznačnou odpověď. Jednou z hypotéz je příliš silný stát, který na rozdíl od roztříštěné Evropy kontroloval sjednocenou pevninu. Nebo fakt, že být úředníkem bylo nejprestižnějším povoláním. Služba ve státní správě byla v Číně na vrcholu společenského žebříčku. Ideologie konfuciánství dělila občany do čtyř kast a obchodníci a řemeslníci byli na žebříčku společenské prestiže nejnižší kastou. Proto dávalo pro mnoho nadaných Číňanů největší smysl ucházet se o službu ve státní správě.
Námořní velmoc
Teorii silného státu podporuje smutný příběh čínských mořeplavců. Na počátku 15. století, téměř sto let předtím, než se portugalský mořeplavec Vasco da Gama dostal jako první Evropan v roce 1498 po moři do Indie, vypravila čínská říše sedm velkých námořních výprav.
Výpravy vedl admirál Čeng Che v době dynastie Ming. Jeho námořní expedice byly do té doby nevídané svou délkou a počtem lodí. Během první cesty v roce 1405 navštívil Čeng Che většinu obchodních přístavů na jihozápadním pobřeží Indie, jeho čtvrtá cesta vedla Hormuzským průlivem do Perského zálivu. Během následujících výprav se čínské lodě dostaly k africkým břehům, pravděpodobně až k pobřeží dnešního Mosambiku v jihovýchodní části Afriky.
Ohromující lodě
Počet lodí v expedicích byl na tehdejší dobu ohromující. První výpravy se zúčastnilo 317 lodí a více než dvacet tisíc osob. Na palubě byli nejen námořníci, vojáci a opraváři, ale i zdravotníci, astronomové, diplomaté a znalci islámu. Několik desítek lodí patřilo do kategorie „vlajkové lodě”, které, pokud lze věřit čínským pramenům, měly až 120 metrů na délku a téměř 50 metrů na šířku, několik palub a devět stěžňů. Pro srovnání: Kolumbova loď Santa María měla v roce 1492 tři stěžně a měřila 36 metrů.
Soukromníci nejsou vítáni
Čínskou námořní dominanci v 15. století zadusila státní politika. Dostala přezdívku „zakázané moře”. Regulaci zavedli vládci dynastie Ming na konci 14. století a Čína ji s různými úspěchy vynucovala zhruba dvě stě let. Regulace se netýkala „vládní flotily”, ale byla namířena proti soukromému námořnímu obchodu.
Poslední velká čínská „státní” expedice se odehrála v roce 1433. Kryštof Kolumbus v té době ještě nebyl na světě. Regulace „zakázané moře” se během doby měnila a vyvíjela, ale její cíl zůstával stejný: soukromý námořní obchod není vítaný. V různých obdobích nesměli loďaři stavět větší lodě než se dvěma stěžni nebo mohli produkovat pouze určitý typ lodí.
Vyplout na moře bez povolení se stalo trestným činem, protože čínský stát trval na svém monopolu. To samozřejmě vedlo k velkému rozvoji pirátství, které vláda se střídavými úspěchy potlačovala. Regulace také způsobily pomalý rozvoj přímořských oblastí a odklon obchodních tras.
Náprava přišla pozdě
Po téměř dvou stech letech byla státní politika „zakázané moře” zrušena. Psal se rok 1567. Ve té době již uplynulo několik desítek let od okamžiku, kdy Hernán Cortéz dobyl říši Aztéků a Francisco Pizarro vstoupil do hlavního města říše Inků.
Čína, která byla v 15. století jednoznačným králem světových moří, se sama rozhodla, že ze své pozice ustoupí. V okamžiku, kdy skončila éra státem organizovaných expedic, nemohl soukromý sektor z důvodu regulací využít technologického náskoku a udržet čínskou dominanci.
Post scriptum
Jedna z možných odpovědí na Needhamovu otázku tak koresponduje s tvrzením Friedricha Hayeka, že „silné vlády v historii znovu a znovu natolik závažně škodily spontánnímu vývoji, že dováděly proces evoluce k zániku”.
Pozn. autora: Jakákoli podobnost s politikou byrokratů v Evropské unii je varující a napovídá, že strategické chyby centrální byrokracie mohou ovlivnit civilizace na staletí dopředu.
Občanský projekt syrzdarma můžete podpořit libovolnou částkou zde. Děkujeme.
Liga svobodných
Příběhy o svobodě v podání Marka Vašuta. Krátké, zábavné a poučné. O nejslavnějším textu na obranu svobody slova nebo o Polybiově teorii o střídání vlád. Poslechněte si zde.
