Když se v roce 1944 blížil konec druhé světové války, vydalo americké ministerstvo války 57stránkovou brožuru s názvem A Pocket Guide to the USSR (Kapesní průvodce SSSR). Krátká kniha byla rozdávána vojákům a vojenskému personálu, aby je připravila na styk se Sověty, i když nakonec Američané přímo v SSSR nikdy nasazeni nebyli, a kontakt s Rudou armádou byl jen na politicky vyjednané demarkační linii.
V úvodu příručky, kterou dnes najdete digitalizovanou třeba na webu knihovny amerického Kongresu (https://www.loc.gov/item/45036545/), se čtenář dozvídá, že Sověti, kterým se na většině míst říká „Rusové“, za války trpěli těžkými útrapami, a připomíná se, že Sovětský svaz bojoval s Německem od roku 1941. Ačkoli několik bitev prohrál, brožura vysvětluje, že překonal počáteční neúspěchy a nyní se těší z „pochodu k vítězství“.
Foto: Setkání amerických a sovětských vojáků na demarkační linii na Labi v Torgau v roce 1945 | U.S. Army / Public domain
Klíčovým tématem úvodu je vyjádření účasti ohledně problémů, které Sovětský svaz během války prožíval, a také příprava vojáků na styk s obyvatelstvem válkou zničené země. V SSSR téměř každý občan ztratil v krvavém konfliktu přítele, člena rodiny nebo spolupracovníka. Kniha také popisuje ruský lid jako přátelský, ale hluboce oddaný válečnému úsilí. Podává přehled o vládě a sovětském právním systému. Popisuje socialismus jako základ ekonomiky v SSSR a vysvětluje, co obnáší společné vlastnictví a kolektivní vlastnictví, aniž by se ale v jakémkoli ohledu pokoušela o hodnocení nebo vysvětlování důsledků.
Kromě toho se zabývá antropologickými tématy, jako jsou ruské zvyky, kultura a etiketa. V knize se uvádí, že muži „se mohou při setkání obejmout a políbit“, a že se Američané mají vyvarovat smíchu nebo zírání na „jejich podivnost“. Pískání na ženy by bylo považováno za urážlivé. V knize je také komentář k ochromené ekonomice SSSR, kde se uvádí: „Pro Američana, který pochází ze země, kde je téměř vše k dostání, není tak snadno pochopitelný nedostatek spotřebního zboží v Rusku.“ Sovětský svaz se podle knihy kvůli válce potýkal s vážnými ekonomickými problémy a nedostatkem potravin – nebyl dán prostor úvahám, že kromě důsledků totální války zde byly také další, mnohem dlouhodobější vlivy, které ze SSSR, a předtím z carského Ruska, dělaly mimořádně chudou zemi.
Američané byli informováni, že i když bude potravin málo, bude jich dostatek k zajištění dostatečné výživy. Za sovětský národní nápoj označili autoři bez váhání vodku, která „vypadá jako voda“, a za nejpopulárnější sport fotbal (soccer). Pokud jde o možná zdravotní rizika, brožura nabádala vojáky, aby „dodržovali všechna pravidla týkající se sexuální hygieny“, a varovala, že „pokud se vystavíte nebezpečí, pohlavní choroby mohou být cenou, kterou zaplatíte“. Některé další rady týkající se zdraví zahrnovaly vyhýbání se konzumaci syrového ovoce a zeleniny, pokud nebyla odstraněna slupka nebo jídlo nebylo vařené.
Poslední část brožury obsahuje tabulku s přehledem hodností sovětského vojenského personálu, kurzy měn a základní ruské fráze a otázky. Velká část rad se soustřeďuje na citlivý přístup k „Rusům“, úctu za jejich službu a odhodlání porazit mocnosti Osy a upozorňuje Američany na špatné životní podmínky občanů.
Brožura zaujímá chápavý, diplomatický přístup a nabádá Američany, aby nejen respektovali ruskou (sovětskou) kulturu, ale také dodržovali jejich zákony a zvyky. SSSR utrpěl během války nadměrné ztráty, a životní úroveň průměrného občana se podle knihy výrazně snížila. Ačkoli některé rady v brožuře působí lehkovážně, nebo dokonce komicky, devastace, kterou Sovětský svaz během druhé světové války utrpěl, byla samozřejmě hluboká. Stejně jako Američanky i sovětské ženy přispívaly k válečnému úsilí prací v továrnách. Ženy dokonce vstupovaly do Rudé armády a bojovaly na frontě.
Někteří „Rusové“ neměli podle knihy po celé válečné období více než dva obleky, protože všechny zdroje směřovaly do válečného úsilí. Nespočet občanů přišlo během neustálých bojů o své domovy, byly poškozeny silnice, mosty a zemědělská půda. Kniha doporučuje americkým vojákům, aby „velkoryse chválili sovětský lid a Rudou armádu, jejíž hrdinské činy si získaly obdiv celého světa“, a aby se vyhýbali politickým či náboženským debatám a kritice sovětských vůdců, protože „občané k nim chovají velkou úctu, téměř respekt, a urazí se, pokud je někdo znevažuje.“ Kniha radí neoslovovat Rusy soudruhu, protože tak se údajně oslovují jen sovětští občané navzájem.
Jednou z posledních rad je nemít u sebe velké částky, protože beztak nebude příležitost je utrácet – žádné luxusní zboží nebo suvenýry nebyly k dispozici, vše bylo na příděl. Kniha vojákům radila, aby za cokoli, co by chtěli získat, nenabízeli vysoké sumy, a raději šetřili a posílali peníze domů. Vývoj válečných operací ovšem záhy naznačil, že se americké ozbrojené síly na sovětské území nedostanou, a tak efektivitu rad této brožury nebylo možné ocenit ani vyhodnotit.
Zdroj: warhistoryonline.com
