Existují náhody. Opravdové náhody. Nějak se mi povedl podivný překlep a já se ocitl na čistě ženském německém webu Emma. Okamžitě jsem chtěl vypadnout, opravdu nejsem zvědav na nějaké gendertety. A na ty německé mám těžkou alergii. jenže než se tak stalo, zachytil jsem koutkem oka následující titulek….
v překladu
Tohle a ženský portál???? Neuvěřitelné!! A pak jsem zíral stále víc a víc!!! Nic tak silného , logického a jasného jsem ohledně Ukrajiny a té nesmyslné války už dlouho nečetl!!! A teď to naleznu na německém ženské serveru, který je přibližně stejně velký jako Kosa. Ale je zrcadlem velkého německého vydavatelství, specializujícího se na ženskou tématiku! Ale dost řečí. Je čas se pustit do samotného článku. Ale radši si trochu odsedněte od monitoru, abyste si o něj neodřeli bulvy.
Pane Vade, co si myslíte o dodávce 40 transportérů Marder na Ukrajinu, kterou právě oznámil kancléř Scholz?
To je vojenská eskalace i ve vnímání Rusů – i když ta více než 40letá technika nepředstavuje žádnou „stříbrnou kulku“. Sjíždíme po skluzavce. Mohlo by to způsobit následnou vlastní hybnost konfliktu , kterou již nebudeme schopni ovládat. Samozřejmě bylo a je správné podporovat Ukrajinu a Putinův útok samozřejmě není v souladu s mezinárodním právem – ale teď je třeba konečně začít zvážit důsledky!
A jaké to může mít následky?
Chcete dosáhnout ochoty jednat o dodávkách tanků? Chcete dobýt zpět Donbas nebo Krym? Nebo chcete Rusko úplně porazit? Neexistuje žádná realistická definice konečného stavu. A bez celkové politické a strategické koncepce jsou dodávky zbraní čistým militarismem.
Co to znamená?
Máme vojensky operační pat, který neumíme vojensky vyřešit. To je mimochodem i názor amerického náčelníka generálního štábu Marka Milleyho. Řekl, že vojenské vítězství Ukrajiny nelze očekávat a že jednání jsou jedinou možnou cestou. Cokoli jiného představuje nesmyslné plýtvání lidskými životy.
Generál Milley svým prohlášením způsobil ve Washingtonu mnoho problémů a byl také silně kritizován na veřejnosti.
Řekl nepříjemnou pravdu. Pravda, která se mimochodem v německých médiích téměř nikdy nezazněla. Rozhovor s Milleym ze CNN nikdo nějak trochu více nepřebral, přesto že když je šéfem náčelníků štábů naší největší západní velmoci. To, co se děje na Ukrajině, je opotřebovací válka. S mezitím téměř 200 000 padlých a zraněných vojáků na obou stranách, s 50 000 mrtvými civilisty a s miliony uprchlíků. Milley nakreslila paralelu k první světové válce, která nemohla být výstižnější. Během první světové války vedl takzvaný ‚Krvavý mlýn ve Verdunu‘, který byl pro nic za nic. Odmítnutí válčících stran vyjednávat vedlo k dalším milionům mrtvých. Tato strategie tehdy vojensky nefungovala – a nebude fungovat ani dnes.
I vy jste byl napaden za výzvu k jednání.
Ano, stejně jako generální inspektor německých ozbrojených sil generál Eberhard Zorn, který stejně jako já varoval před přeceňováním regionálně omezených ofenzív Ukrajinců v letních měsících. Vojenští experti – kteří vědí, co se děje u tajných služb, jaké to je na zemi a co válka skutečně znamená – jsou z diskurzu do značné míry vyloučeni. Nezapadají do mediálního mínění. Do značné míry zažíváme synchronizaci médií, jakou jsem ve Spolkové republice nikdy nezažil. To je čistá manipulace veřejného mínění. A to nikoli jménem státu, jak je známo z totalitních režimů, ale z čistého sebepověření.
Média od BILDu po FAZ a Spiege útočí na tvůrce a signatáře dopisu, iniciovaného Alicí Schwarzerovou , as nimi i 500 000 lidí, kteří už podepsali tenhůl otevřený dopis kancléři .
Takhle to je. Naštěstí má Alice Schwarzer vlastní nezávislé médium, aby mohla tento diskurz vůbec komunikovat. V předních médiích by asi nedostala prostor. bez ohledu na to, že je většina obyvatel dlouhodobě a také podle aktuálního průzkumu proti dalším dodávkám zbraní Nic z toho však není veřejně ohlašováno. O válce na Ukrajině už většinou neexistuje férový, otevřený diskurz, a to považuji za velmi znepokojivé. To mi ukazuje, jakou pravdu měl Helmut Schmidt. V rozhovoru s kancléřkou Merkelovou řekl: Německo je a zůstane ohroženým národem.
Jak hodnotíte politiku ministryně zahraničí?
Vojenské operace musí být vždy spojeny s pokusy o politická řešení. Jednorozměrnost současné zahraniční politiky se těžko chápe. Velmi se zaměřuje na zbraně. Hlavním úkolem zahraniční politiky je a zůstává diplomacie, slaďování zájmů, porozumění a zvládání konfliktů. To mi tady chybí. Jsem rád, že konečně máme v Německu ministryni zahraničí, ale nestačí jen vypouštět válečnou rétorikou a chodit po Kyjevě nebo Donbasu s helmou a neprůstřelnou vestou. To je příliš málo.
Baerbocková je členem Zelených, bývalé mírové strany.
Nechápu mutaci zelených z pacifisty na vyhraněně válečnou partaj. Sám nevím o žádném Zeleném, který by dokonce vykonával vojenskou službu. Anton Hofreiter je pro mě nejlepším příkladem tohoto dvojího metru. Naproti tomu Antje Vollmerová, kterou bych počítal mezi ‚originální‘ Zelené, nazývá věci pravými jmény. A skutečnost, že jedna strana má tak velký politický vliv, že nás může vmanévrovat do války, je velmi znepokojivá.
Kdyby vás kancléř Scholz převzal od své předchůdkyně a vy byste byl stále kancléřovým vojenským poradcem, jakou radu byste mu dal v únoru 2022?
Poradil bych mu, aby Ukrajinu vojensky podporoval, ale uvážlivě a uvážlivě, aby se vyhnul sklouznutí do pozice válčící strany. A poradil bych mu, aby ovlivnil našeho nejdůležitějšího politického spojence, USA. Protože klíč k vyřešení války leží ve Washingtonu a Moskvě. Kurz kancléře se mi v posledních měsících líbil. Zelení, FDP a buržoazní opozice však vyvíjejí takový tlak – doprovázený převážně jednomyslnou mediální hudbou –, že jej kancléř jen stěží dokáže absorbovat.
A co když dojde i na dodávky Leopardů?
Pak se opět nabízí otázka, co by se s dodávkami tanků mělo vůbec dít. K ovládnutí Krymu nebo Donbasu Mardery a Leopardi nestačí. Na východě Ukrajiny, v oblasti Bachmutu, Rusové jasně postupují. Pravděpodobně zanedlouho zcela ovládnou Donbas. Stačí vzít v úvahu početní převahu Rusů nad Ukrajinou. Rusko může mobilizovat až dva miliony záložníků. Západ tam může poslat 100 Marderů a 100 Leopardů, na celkové vojenské situaci to nic nemění. A nanejvýš důležitou otázkou je, jak ukončit takový konflikt s válečnou jadernou velmocí – pozor, jde o nejmocnější jaderná velmoc na světě! Chceme přežít, aniž by svět zabředl do třetí světové války. A to je přesně to, co politikům a novinářům u nás v Německu do hlav neleze!
Argumentem je, že Putin nechce vyjednávat a že je třeba ho vykázat na jeho místo, aby přestal běsnit v Evropě.
Je pravda, že Rusům je třeba dát znamení: až sem a ne dál! Taková útočná válka nesmí vytvořit precedens. Je tedy správné, že NATO zvyšuje svou vojenskou přítomnost na východě a že je do toho zapojeno Německo. Ale to, že Putin nechce vyjednávat, je sotva uvěřitelné. Jak Rusové, tak Ukrajinci byli připraveni na mírovou dohodu na začátku války koncem března, začátkem dubna 2022. Pak z toho nic nebylo. Nakonec během války dohodu o obilí nakonec vyjednali Rusové a Ukrajinci se zapojením OSN.
Teď zabíjení pokračuje.
Můžete pokračovat v ničení Rusů, což znamená statisíce mrtvých, ale na obou stranách. A to znamená další zničení Ukrajiny. Co zbylo z této země? Bude srovnáno se zemí. To už nakonec nepřipadá v úvahu ani pro Ukrajinu. Klíč k řešení konfliktu neleží v Kyjevě, ani v Berlíně, Bruselu nebo Paříži, leží ve Washingtonu a Moskvě. Je směšné říkat, že o tom musí rozhodnout Ukrajina.
S tímto výkladem je člověk v Německu rychle považován za nositele konspiračních teorií…
Sám jsem přesvědčený transatlantista. Řeknu vám upřímně, i když o lecčems pochybuji, raději bych žil pod americkou hegemonií než pod ruskou nebo čínskou. Tato válka byla zpočátku pouze vnitropolitickým konfliktem na Ukrajině. Začalo to v roce 2014 mezi rusky mluvícími etniky a samotnými Ukrajinci. Takže to byla občanská válka. Nyní, po invazi do Ruska, se z toho stala mezistátní válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Je to také boj za nezávislost Ukrajiny a její územní celistvost. To je v pořádku. Ale není to celá pravda. Je to také zástupná válka mezi USA a Ruskem a jde o velmi specifické geopolitické zájmy v oblasti Černého moře.
Jaké?
Černomořský region je pro Rusy a jejich černomořskou flotilu stejně důležitý jako Karibik nebo Panama pro Spojené státy. Stejně důležité jako Jihočínské moře a Tchaj-wan pro Čínu. Stejně důležité jako turecká ochranná zóna, kterou proti Kurdům zřídili v rozporu s mezinárodním právem. Na tomto pozadí a ze strategických důvodů se odtamtud nemohou odejít ani Rusové. Nehledě na to, že v referendu na Krymu by obyvatelstvo jasně hlasovalo pro Rusko.
Jak to tedy bude pokračovat?
Pokud by byli Rusové nuceni stáhnout se z oblasti Černého moře masivní západní intervencí, určitě by se uchýlili k jaderným zbraním, než by opustili světovou scénu. Považuji za naivní věřit, že k jadernému úderu Ruska nikdy nedojde. Podle hesla ‚Jen blafují‘.
Ale jaké by mohlo být řešení?
Člověk by se měl jednoduše zeptat lidí v regionu, tedy na Donbasu a na Krymu, ke komu chtějí patřit. Bylo by nutné obnovit územní celistvost Ukrajiny s určitými západními zárukami. A takovou bezpečnostní záruku potřebují i Rusové. Takže žádné členství Ukrajiny v NATO. Od bukurešťského summitu v roce 2008 bylo jasné, že jde o ruskou červenou linii.
A co podle vás může udělat Německo?
Musíme dávkovat naši vojenskou podporu tak, abychom nesklouzli do třetí světové války. Nikdo z těch, kdo v roce 1914 táhli do války s takovým nadšením, si poté nemyslel, že to byla správná věc. Pokud je cílem nezávislá Ukrajina, je třeba si také položit otázku, jak by měl vypadat evropský řád zahrnující Rusko. Rusko z mapy jen tak nezmizí. Musíme se vyvarovat vhánění Rusů do náruče Číňanů, čímž bychom posunuli multipolární uspořádání v náš neprospěch. Potřebujeme také Rusko jako vedoucí mocnost v mnohonárodnostním státě, abychom se vyhnuli rozpoutání bojů a válek. A abych byl upřímný, nevidím správné , že by se Ukrajina stala členem EU a už vůbec ne členem NATO. Na Ukrajině, stejně jako v Rusku, máme vysokou míru korupce a vlády oligarchů. To, co my v Turecku – právem – odsuzujeme z hlediska právního státu, máme také jako problém na Ukrajině.
Co myslíte, pane Vade, co nás čeká v roce 2023?
Ve Washingtonu musí být vybudována širší fronta pro mír. A tento nesmyslný aktivismus v německé politice musí konečně skončit. Jinak se jednoho rána probudíme a jsme uprostřed třetí světové války.
Za mne naprosto fantastický interview!!! V každém ohledu! Každé slovo sedí do posledního písmene. Připomínám a opakuji -generál Erich Vad fungoval dlouhá léta jako vojenský poradce bývalé kancléřky Merkelové!!!! Slouží jí ke cti, že si do té funkce nevybrala žádnou zelenou gumu. Ale těžkého profesionála s perfektně fungujícím mozkem, životní a odbornou zkušeností.
Když už jsme u Merkelové, jejíž jméno v rozhovoru několikrát padlo – škoda, že se zpovídající redaktorka generála Vada nezeptala jak to podle něj bylo s Minskými dohodami? Po odhalení Merkelové a Hollanda, že šlo jen o oklamání Putina bych to pokládal za samozřejmost.Podobně bych očekával otázku ohledně sabotáže Nordstreamu. Nicméně tohle je jen drobná vada na tomhle , v českém politické a informačním prostoru nemyslitelném rozhovoru!!!
Jsem vděčen náhodě, která mne na ten německý ženský portál přivedla!
Za jak dlouho vlastní rešeršní prací tohle objeví nějaká velká redakce? A objeví to vůbec?
