Hlavou státu a Britského společenství je sice král nebo královna, ale de facto je řízen ministerským předsedou a parlamentem, a to již po staletí. Je faktem, že královny Viktorie a Alžběta měly obrovské charizma o osobní vliv, což možná Karel III. postrádá. Ale na úrovni premiérů či premiérek se vždy vyskytovaly zajímavé osobnosti.
Rishi Sunak se narodil v Británii, jeho rodiče se narodili v Keni a Tanzanii a jeho kořeny k prarodičům sahají do Paňdžábu, což je velmi komplikovaný region mezi Indií a Pákistánem a sousedící s dalšími spornými regiony obou zemí jako Džammú a Kašmír. Je Brit, rodiče narozeni v Africe a kořeny sahají do sporných oblastí mezi Indií a Pákistánem.
Ve prospěch Rishiho Sunaka může hrát, stejně jako v neprospěch, jeho britsko-asijský původ. Britové jsou svým založením nacionalisté a někdy až rasisté, koloniální dědictví zcela nepominulo. Ale na druhou stranu si nemohou otevřeně vystupovat proti prvnímu premiérovi jiného etnického původu a měnit premiéry jako na běžícím páse. Ostatně i amerického prezidenta Baracka Obamy vzhledem k jeho afroamerickému původu existovaly tyto obavy, ale nakonec se stal poměrně oblíbeným prezidentem v širokém spektru společnosti, na rozdíl od jeho nástupce Donalda Trumpa.
Rishi Sunak bude muset vyřešit několik zásadních problémů:
– Stabilizovat domácí politickou scénu
– Stabilizovat ekonomiku a zvýšit zaměstnanost včetně sociálních jistot
– Potvrdit či vyvrátit Brexit, tedy směřování dle Brexitu se všemi škodami nebo jeho anulování a návrat do EU, mezistupeň zkoušel již Boris Johnson, a to EU neakceptuje, smlouvy platí
– Směřování k USA nebo k Evropě
– Obrannou politiku, tedy vyzbrojování, investice do všech druhů ozbrojených sil a strategii jejich nasazení
– Kam bude směřovat zahraniční politika
- K USA
- K Evropě
- K Africe
- K Asii
- Čína
- Indie
- Pákistán
- Austrálie
Těch oblastí je velká řada, a též je otázkou, zda si ponechá současný kabinet, nebo vymění vládu a případně i velení ozbrojených sil či bezpečnostních složek. Tím by se všechny procesy zpomalily. Musí vypracovat koncepci a strategický záměr.
U ozbrojených sil jde především o to, zda stále bude snižována úloha pozemních sil na úkor letectva a námořnictva, nebo dojde k určitému narovnání. Ale přeci jen, z historického hlediska, Royal Navy (Biva u Trafalgaru a boj za Británii), Royal Air Force (Bitva o Británii) nebo British Army (Válka růží a občanská válka, působení v koloniích a Búrské války) pozměnily vnímání jednotlivých složek ozbrojených sil.
Otázkou je, zda a případně jak by mohl Rishi Sunak toto historické prokletí změnit a kam nasměřuje zahraniční i obrannou politiku, rozvoj ozbrojených sil a rozvoj ekonomiky a zahraničních vztahů.
cnn.com, gov.uk
