Jiří Drahoš jako Schwarzenberg č. 2: Do životních národních zájmů plebsu nic není! Na migranty salámovou metodou? Čím více Sorose u nás, tím lépe. S kým se kamarádí slušní kluci? Na shledanou v tavicím kotli národů.
Jiří Drahoš | foto: FB page Jiřího Drahoše
//cz.search.etargetnet.com/generic/uni.php?g=ref:45937,area:500×150
Demokrat Jiří Drahoš opatrně poodhaluje své EUsocialistické názory a vystrkuje noblesní růžky. Doslova. Referendum o EU pro plebs ne, Mašíny chápe – měli právo vraždit, migrantů 2.600 dle kvót – a nezapomenout na Václava Havla. V pražské Lucerně (symbolicky u Havlů?) několikrát zaperlil.
Třeba na adresu kontroverzních bratří Mašínů uvedl: Každý má právo na odpor totalitnímu režimu. Měli právo se postavit totalitnímu režimu.“ Ano, to zcela jistě měli, kdyby se postavili vojákům nebo pohraniční stráži. Ale nevím, co je to za odpor, když zavraždí nevinného člověka (pokladník Rošický) kvůli penězům nebo podříznou chloroformem omámeného a svázaného (byť příslušníka SNB), aby získali zbraně.
Plebs se občas hodí
Jak už je od probruselských „elit“ běžné, by demokraticky ‚nevyhlásil referendum o tom, zda má Česko zůstat v Evropské unii, i kdyby to vláda chtěla. „O některých věcech se nemá rozhodovat referendem.“
Co na tom, že o vstupu tito neakademici v referendu rozhodli. Co na tom, že by to schválila vláda. Pozbude tedy minulé referendum platnosti? Vskutku novodobý liberální demokrat EU střihu (ve skutečnosti běžný socialista).
Na zvolení do funkce mu je samozřejmě nevzdělaný český plebs dobrý, ale přece ho nenechá rozhodovat o svém osudu, když nemá ten správný EUsocialistický pohled. Kupředu levá, jako dříve, tak i nyní. Ač samozřejmě je třeba dát najevo na oko antikomunistickou notu, takže vládu závislou na hlasech KSČM by samozřejmě nejmenoval – opět proti vůli voličů.
Hrdina
Dále se pan Drahoš pasuje na bojovníka a hrdinu své (i minulé) doby.
‚Na hypotetickou otázku, jak by se zachoval v únoru 1948, pokud by byl v roli bývalého prezidenta Edvarda Beneše a měl rozhodnout o demisích ministrů demokratických stran. „Jsem člověk, který je bojovník. Troufám si říci, že bych ji nepřijal,“ řekl Drahoš a sklidil potlesk.‘
Divím se, že autor reportáže nepřidal „dechberoucí“, „bouřlivý“ nebo „nekonečný“.
Migrace je pojem u pana Drahoše sama o sobě.
‚Na otázku k řešení migrační krize řekl, že není řešením vzít do Evropy všechny, kdo se do ní snaží dostat, ale pomáhat v zemích, odkud migranti do Evropy míří. I když to nebude levné. „Právě proto, aby tady mohly klidně žít naše děti.“ Přijmout přitom v desetimilionové zemi 2 600 prověřených lidí podle kvót, na nichž se shodla Evropská unie, by podle něj nebyl problém.‘
Ještě, že zmínil ty děti, už jsem se lekl, že na ně nedojde! Jistě, prvních 2600 mladých afrických nebo afghánských migrantů není problém, následovat bude dalších pět deset tisíc a rodiny za nimi. Nehledě na populistické „prověřených lidí“. Takže kvóty OK. Ač na svém webu píše: „Jasně říkám: žádné kvóty…“ Konzistence názorů jedna radost, jen se pan Drahoš trochu rozpovídá.
A kdyby mu to vláda svolila (svůj názor raději schová za její) tak by se sešel prakticky s kýmkoliv, třeba s Mefistem.
Kamarádi a darebové
‚S dalajlámou by se jako prezident setkal, kdyby s tím souhlasila vláda. Stejně tak by se zachoval v případě pozvání na výroční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení.‘
Drahoš také řekl, že putinovské Rusko nepovažuje za demokratický stát. Může být, ale zajímal by mě názor vzdělaného pána na Saúdskou Arábii nebo Katar.
A jak už je dobrým zvykem, nezapomněl na Václava Havla: „Považuji ho za nejlepšího prezidenta ČR, kterého naše vlast doposud měla. Vážil jsem si ho a respektoval.“
Pěkný je také příběh, kterak po 79 dnech vymyslel vtip na Ovčáčka. Poněkud zlověstnější je jeho touha po sorosovinách v České republice.
Více Sorose
Začátkem dubna Drahoš na svém Twitteru jasně ukázal, zač je mu loket a vymezil se proti omezení působení zahraničních vzdělávacích institucí v Maďarsku – zejména s ohledem na Středoevropskou univerzitu George Sorose (sloužící k vychovávání správně smýšlejících soudruhů). Drahoš dokonce navrhuje, aby se Sorosova Středoevropská univerzita přestěhovala do Prahy, kde by nalezla důstojné podmínky.
Sorosovy politické zájmy plněné prostřednictvím jeho globální nadace Open Society Fund (OSF Praha – v ČR) a jí placenými neZiskovkami a dalšími angažovanými organizacemi a individui, jistě netřeba zmiňovat. Nadto značně dotované i z našich kapes.
V nedávném rozhovoru v DVTV (jejíž „objektivní“ paní redaktorka Drtinová sedí ve správní radě Sorosova Open Society Fund) o Sorosovi prohodil pár nelichotivých slov i světově proslulý srbský režisér a hudebník Emir Kusturica. Ve své úvodní řeči v rámci soudního tribunálu k Jugoslávii aktivity tohoto takzvaného „filantropa“ a „lidumila“ v bývalé Jugoslávii zmiňoval už i Slobodan Miloševič.
Sorosův OSF se na svém webu ukřivděně ohání proti Václavu Klausovi: „George Soros společně s několika českými intelektuály zamýšlel založit v Praze Středoevropskou univerzitu, narazil však na nezájem ze strany tehdejšího premiéra Václava Klause a jeho vlády i odpor stávajících pražských univerzit. Přesunul proto sídlo Středoevropské univerzity do Budapešti. Následkem toho měla Nadace OSF ve srovnání s ostatními Sorosovými nadacemi v regionu podstatně horší podmínky a Praha přišla o šanci mít skvělou univerzitu s mezinárodním přesahem.“ (zde) Jak jen jsme si mohli nechat takovou jedinečnou šanci proklouznout skrz prsty?
Můžeme se těšit?
Pan Drahoš tvrdí, že chce být nadstranický a nezávislý na politických stranách. Tudíž by se mu zřejmě hodilo nějaké to love odjinud. Třeba z privátního nebo neziskového sektoru (tzv. dotace mu jsou jistě velmi dobře známy). A Soros také nesmrdí, není tak? A že by pan akademik Drahoš v případě svého vítězství konečně tu prestižní (globalistickou) Středoevropskou univerzitu k nám dostal?
A co se týče NATO a babylónského projektu EU – kupředu levá, zpátky ni krok, pane Drahoši. Je to tak?
Zdroj 1, 2 | Převzato z Protiproud.cz
