„Když jsem osobně čelil disciplinárnímu řízení při pouhé výuce filologie, uvědomil jsem si, že už nejde o vědeckou práci, ale o pokus umlčet.“
Xavier-Laurent Salvador je renomovaný francouzský vědec, specializující se na lingvistiku, digitální gramotnost, středověkou literaturu a biblické texty.
Je spolueditorem knihy Future of Academia: Against the Awakened Obscurantism (Budoucnost akademické sféry: proti probuzenému obskurantismu). Kniha, kterou připravovalo prestižní nakladatelství Presses Universitaires de France, se setkala s pomlouvačnou kampaní hrstky levicových intelektuálů, kteří se pokusili zabránit jejímu vydání s tím, že prý propaguje „trumpistická“ a „proputinovská“ klišé.
Tento manévr vydání knihy sice zpozdil, ale nezabránil mu. V den oficiálního vydání byly na protest proti knize zdemolovány prostory Presses Universitaires de France – jako důkaz, že nebezpečí, na které autoři upozorňují, totiž přítomnost woke ideologie na univerzitách, která netoleruje odlišné názory, není výplodem fantazie, ale hořkou realitou.
Kniha má formu důsledného kolektivního vědeckého výzkumu a nabízí pečlivou analýzu vlivu woke ideologie na všechny oblasti francouzského akademického výzkumu, podloženou důkazy. Kniha je rozsáhlá: má ne méně než 460 stran a podílelo se na ní 26 renomovaných výzkumníků.
Autoři vykreslují nekompromisní obraz woke ideologie, která v současné době infikuje evropské univerzity a projevuje se terorem a cenzurou. Rušení konferencí a zastrašování profesorů, jak ukazují případy Bergeaud-Blackler a Balanche, vytvářejí atmosféru komunitarismu a separatismu, ve které militantní menšiny šťastně vzkvétají.
„Trvat na právech žena a zároveň tvrdit, že ženy neexistují, to je tedy docela sousto,“ poukazuje profesor literatury Emmanuelle Hénin. „Nacházíme se uprostřed ideologického šílenství, ale hlouběji vzato jsme uprostřed vědecké kontrarevoluce,“ varuje v rozhovoru pro Le Figaro.
Kniha vychází v době, kdy Francie touží otevřít náruč americkým výzkumníkům prchajícím před trumpismem. Problémem je, že akademici hledající azyl ve Francii pocházejí právě z kateder, které si z woke propagandy udělaly své krédo. Jejich příchod na francouzské univerzity proto riskuje pouze posílení trendu, který analyzuje a kritizuje zmíněná kniha. Někteří to vítají a sní o tom, že se Francie stane ultimátní „woke národem“ v opozici k Trumpově Americe. Naštěstí mobilizace ve prospěch vydání eseje a její čtenářský úspěch dokazují, že ne všichni ve francouzské intelektuální komunitě jsou připraveni nechat se strhnout tímto šílenstvím.
° ° °
Jste specialistou na středověkou literaturu. To je vědecký obor, který by teoreticky nemohl být od politiky vzdálenější. Jak jste se začal zajímat o boj proti wokeismu a zapojil se do něj? Ovlivnilo vás to osobně?
Ano, mým akademickým oborem je středověká literatura, která na první pohled nemá s politikou nic společného. Ale právě díky této vzdálenosti jsem mohl jasně vidět, kdy se ideologické deformace dostaly na univerzitu. Můj výzkum staré francouzštiny a Bible mi ukázal, jak důležité je chránit historickou pravdu před anachronismem a revizionismem. Když se kolegové pokusili zrušit přednášky o problémech s inkluzivním psaním (tj. psaní bez používání genderové gramatiky, pozn. red.) a když jsem osobně čelil disciplinárnímu řízení, zatímco jsem pouze učil filologii, uvědomil jsem si, že to již není věda, ale pokus o umlčení. Tato osobní zkušenost mě přiměla k boji.
Jste známý jako člen iniciativy Observatoř univerzitní etiky. Kdy byla založena a jaký je její účel?
Byla založena v roce 2021. Jejím účelem je sledovat, dokumentovat a analyzovat případy, kdy ideologie podkopává akademickou svobodu a integritu výuky a výzkumu. Poskytujeme zprávy založené na důkazech, podporujeme kolegy, kteří jsou pod tlakem, a snažíme se ukázat veřejnosti, co se ve skutečnosti děje uvnitř univerzit – institucí, které jsou obvykle velmi uzavřené.
A jaký je vztah mezi Observatoří univerzitní etiky a Observatoří dekolonialismu, jejíž jste šéfredaktorem?
Tyto dvě platformy se vzájemně doplňují. Observatoř dekolonialismu byla založena dříve, v roce 2018, a zaměřuje se na ideologické pronikání „dekoloniálního“ myšlení na univerzity. Observatoř univerzitní etiky je širší: zabývá se nejen dekoloniálními otázkami, ale také genderovou teorií, kulturou rušení, zneužíváním finančních prostředků nebo tlaky na akademické pracovníky. Působím jako šéfredaktor Observatoře dekolonialismu a jsem také spoluzakladatelem Observatoře univerzitní etiky – obě iniciativy jsou tedy propojené, ale mají odlišný rozsah.
Jak si tyto platformy zatím vedou – dostáváte reakce, podporu a pozornost v mainstreamových médiích?
Ve Francii jsme měli velmi silný dopad. Naše zprávy jsou široce pokrývány v celostátních novinách, jako jsou Le Figaro, Le Point, Marianne a někdy dokonce i v Le Monde. Dostáváme podporu od mnoha kolegů, kteří nemohou mluvit otevřeně. Samozřejmě čelíme i nepřátelství, ale to je známkou toho, že naše práce má význam. Skutečnost, že naše platformy jsou neustále citovány ve veřejných debatách, ukazuje, že jsme se stali nevyhnutelnými partnery v těchto otázkách.
Jste spolueditorem knihy The Future of Academia: Against the Awakened Obscurantism, kterou zadalo nakladatelství Presses Universitaire de France, ale po třech letech práce autorského týmu nakladatelství couvlo, aby pak po soudním sporu knihu nakonec vydalo. Proč se to stalo?
Ano, kniha byla původně zadána nakladatelstvím Presses Universitaires de France, ale po třech letech práce a pod tlakem po přednášce na Collège de France, kde proti nám vyhlásil bojkot Patrick Boucheron, muž, který navrhl „olympijskou show nahého modrého muže“, najednou stáhlo. Podali jsme žalobu a PUF nakonec pod tímto tlakem souhlasilo s vydáním. Ironií je, že kniha se pak stala velkým úspěchem: prodalo se více než 30 000 výtisků. To ukazuje, že zatímco některé elity se snažily debatu pohřbít, veřejnost právě tuto knihu chtěla. Tato epizoda odhalila jak sílu ideologické cenzury, tak odolnost intelektuální svobody. Kritici ji přijali s nadšením, zatímco progresivní intelektuálové se ocitli v trapné situaci.
Navštívil jste Maďarsko, kde jste presentoval svou knihu. Měl jste příležitost nahlédnout do maďarského akademického života a obecně do intelektuálního klimatu?
Byl jsem ohromen seriózností Mathias Corvinus Collegium. Dnes je vzácné najít instituce, které se tak otevřeně zavazují k intelektuální debatě a akademické svobodě. V Maďarsku jsem viděl silný zájem o obranu evropské civilizace před ideologickými módními trendy. Nepředstírám, že znám maďarský akademický život do hloubky, ale cítil jsem atmosféru zvědavosti a odvahy, která je osvěžující ve srovnání s atmosférou strachu, která často panuje na francouzských univerzitách.
Jaké jsou vaše další projekty?
Pokračuji ve svém výzkumu středověké literatury, zejména vztahu mezi biblickými texty a francouzskou kulturou ve středověku. Současně s Observatořemi připravujeme nové zprávy o tom, jak ideologie proniká do evropských univerzit, nejen francouzských. Mám velký zájem o rozvoj spolupráce s kolegy v Maďarsku – možná o společnou výzkumnou zprávu nebo překladatelský projekt. Cílem je vybudovat evropskou síť odporu proti ideologickému obskurantismu.
Publikováno v The European Conservative
° ° °
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
