Je imigrace ekonomicky výhodná? Příklad Beneluxu

Je imigrace ekonomicky výhodná? Příklad Beneluxu

proxyLeave a comment

KN

Jak moc je masová imigrace ekonomicky nevýhodná, jsme si ukázali v minulém díle na příkladu Británie. Nyní se Matt Goodwin a Jan van der Beek  zaměřili na výzkumy v Dánsku, Švédsku, Německu a dalších zemích, které se shodují na stejném bodě: masová imigrace – zejména ta s nízkými mzdami, nízkou kvalifikací a neevropská migrace z Blízkého východu a severní Afriky – je pro evropské ekonomiky čistým fiskálním nákladem. Vyprazdňuje je zevnitř a podkopává jejich sociální systém.

Jedna z nejpodrobnějších studií, The Borderless Welfare State (Sociální stát bez hranic), vypracovaná na Amsterdamské univerzitě, vykresluje zarážející a bezútěšný obraz. Vychází z neuvěřitelně podrobných a spolehlivých údajů o jednotlivcích v populaci. Co zjistila? Nalezla jasné a zdrcující důkazy o tom, že velká část imigrace, která zaplavuje zemi, podkopává sociální stát a přináší ekonomice velké náklady.

Migrace a sociální stát?

Proč? Protože většinu imigrace do Nizozemska, stejně jako většinu imigrace do Spojeného království, tvoří méně vzdělaní imigranti, kteří lpí na sociálním státu a berou si z něj více, než do něj vkládají.

Jak ukazuje výzkum Jana van der Beeka, podíl málo vzdělaných lidí ve věkové skupině 25-65 let je mezi neevropskými přistěhovalci (34 %) dvakrát vyšší než mezi rodilými Nizozemci (17 %). A protože špatně vzdělaní lidé častěji spoléhají na sociální dávky, zvyšuje se tím podíl čistých příjemců v populaci, což narušuje rovnováhu. Právě proto Milton Friedman řekl: „Nelze mít současně volnou imigraci a sociální stát“. Masová imigrace narušuje sociální důvěru a podporu sociálního zabezpečení – v neposlední řadě proto, že si původní obyvatelstvo začíná uvědomovat, že pouze dotuje cizince ze zcela odlišných kultur, kteří často nenávidí hostitelskou zemi a jsou čistým fiskálním výpadkem pro ekonomiku.

Jan van der Beek také zjistil, že zatímco špatně vzdělaní přistěhovalci jsou pro západní ekonomiky čistým fiskálním nákladem, platí to i pro migranty, kteří se stěhují na Západ za rodinnými příslušníky, studiem nebo žádat o azyl (jako mnozí ve Spojeném království). Zatímco například ve Spojeném království se lidé často domnívají, že zahraniční studenti jsou bohatí doktorandi z Chile, skutečnost je zcela jiná. Více než 40 % držitelů absolventských víz ve Spojeném království vydělává méně než 15 000 liber ročně, přičemž mnozí z nich nakonec skončí jako rozvážeči pizzy s nízkými mzdami a nízkou kvalifikací. Pouze migranti, kteří se stěhují za prací, mají čistý přínos, i když i v tomto případě je struktura různorodá. Jak zjistil van der Beek, zatímco pracovní migranti ze Severní Ameriky, Oceánie a Japonska přinášejí ekonomice čistý fiskální zisk ve výši přibližně 670 000 liber, azyloví migranti z Afriky, stejně jako mnozí z těch, kteří přicházejí do Spojeného království, stojí Nizozemce 685 000 liber na migranta.

Zvláště nákladná je rodinná a azylová migrace (což bylo zjištěno i v Belgii). Vyhovění jedné žádosti o azyl jednomu migrantovi stojí nizozemské daňové poplatníky přibližně 1,1 milionu liber – na pokrytí nákladů na migranta žádajícího o azyl, jeho rodinné příslušníky a dopady na druhou generaci.

Maroko a Turecko

Existují také obrovské rozdíly podle toho, odkud migranti pocházejí. Jedním z příkladů jsou nekvalifikovaní migranti z Maroka a Turecka. Jejich počet se od 70. let 20. století zvýšil z 55 000 na 935 000 osob. V roce 2016 byli v Nizozemsku tito gastarbeiteři a jejich potomci čistými daňovými příjemci ohromujících 8 miliard liber – což odpovídá 2,5 % všech vládních výdajů – což je ještě zarážející vzhledem k tomu, že jsou zpravidla mladší a teoreticky by už měli být integrováni a měli být čistými přispěvateli.

Konzervativní noviny

RedakceRedakce
Loading…