MATOUŠ BULÍŘ
Touhle „kauzou“ se vyloženě bavím. Aktuálně všechna ideologicky laděná média, jako i stejně smýšlející jedinci řeší, jak to ten Oldřich Kaiser sakra na té demonstraci myslel a na čí straně stojí.
Celé to je totiž jenom o tom, že oni neví, jestli ho mají označovat za hrdinu nebo proti němu rozjet drtivou nenávistnou kampaň za to, že si nemyslí co si podle nich myslet má.
Já si to strašně užívám, jelikož jediné co udělal bylo to, že zarecitoval jednu komunistickou báseň plnou všech těch různých ideologických patosů a poté řekl jeden citát. Toť vše.
A teď všechny ty úderky a úderníci čekají na povel z ÚV, jak s tímto člověkem mají naložit, protože vlastní myšlení u nich zcela absentuje a tam kde náhodou je, tam je zakázáno.
Lidé odmítají myslet a potřebují aby to za ně vymyslel někdo jiný a dal jim potřebné noty. Je přeci jedno jak to myslel, vždyť ta slova jsou jasně daná, tak co řešíte? Je to bizarní, že chcete někoho řešit ne podle toho co řekl, nýbrž podle toho co vám někdo jiný řekne, jak to měl myslet.
Kdo chce řešit Kaisera, ať si to poslechne, stejně jako já a pak si udělá SVŮJ VLASTNÍ NÁZOR.
Mě to baví a je mi úplně jedno jak to myslel, je mi jedno, jestli je na straně těch co chtějí koncesionářské poplatky a je mi jedno, jestli je na straně těch, co chtějí ať to platíme přes stát. Naopak se mi líbí ta dvousečnost, kdy si z toho vlastně mohou něco vzít obě strany.
A opravdu nepotřebuji čekat na to, až mi někdo řekne, co si o tom mám myslet a jak musím na Oldřicha Kaisera pohlížet.
