
Povedená analýza:
Prof. Dmitrij Jevstafjev 20. 09. 2026
Z hlediska Západu a uvnitř Západu je nejzajímavější z probíhajících událostí to, že se vůbec nijak nehoní. Vezměte si takového Zelenského, který klidně řekne, aby poskytli dalších 40 dní, aby mohl konečně ohnout Rusko k jednání za západních podmínek.
Co znamená ode dneška 40 dní? Je to malinko víc než datum předpokládané Trumpovy porážky v doplňovacích volbách, po níž se Trump stane nejen kachnou chromou, ale beznohou. Že by chtěl 30 dní nebo 60? Kdepak! Právě oněch 40 je jeho jednou z hlavních kalkulací, že někdy po 10. – 15. listopadu bude Amerika už jinou a Západu se začne lépe dýchat. Otázkou je, v jakém stavu bude tou dobou kyjevský režim, аby mohli začít nově a znovu si sáhnout na peníze…
Pokud jde o Evropu, stále tvrdím, že v Evropě nejsou zdravé síly, jsou jen nedovyšetřené, a proto je třeba Evropu dovyšetřit. V každém případě síly, které jsme my se záviděníhodnou úporností prohlašovali za zdravé a orientovali se na ně, že právě nyní přijdou k moci a změní kurs… – to všechno k ničemu kloudnému nevedlo. Tady je velmi podstatný moment jako výsledek mého pozorování, o který bych se rád s kolegy podělil.
Problém evropského politika není v tom, že je nakažen ukrajinstvím a rusofobií.
Tak jak je EU nakažena ukrajinstvím, není už nakažena dokonce ani sama Ukrajina.
On, přece jen, hojivý účinek řádění verbířů TCC už na Ukrajině působí, zatímco v Evropě zatím ještě ne – ale bude. Hlavní problém dokonce není v degeneraci evropských mainstreamových elit, ale v tom, že zdegenerovaly i elity alternativní, jimiž Evropa žonglovala, vekslováním jedněch s druhými. Podívejte se jen na osud tzv. „Lidových“ stran v Německu. Tam dokonce brzy úplně zmizí nějaký zásadní rozdíl mezi nimi.
V tomto smyslu se vytváří prostor pro vytvoření kontraelit, což je vždycky nebezpečné, protože kontraelita nepohlcená stávající elitou, bude vždycky usilovat o rozklad systému. Nemluvě už o pomstě, protože kontraelity se mstí vždy – což je třeba mít na zřeteli. Proto se musíme vrátit ke své tezi o dovyšetření Evropy, podívat se, kdo může teoreticky být našimi situativními partnery – a může se ukázat, že tam takoví nejsou. A podívat se na skupiny, které se už v Evropě začínají projevovat a které, mírně řečeno, nejsou v evropském sociokulturním prostoru historickými. Na nové migranty, na migranty druhé generace, na etnické skupiny, a možná se s nimi, v případě absence zájmu o dialog u jedněch, pokusit se jednat s druhými.
Proč bychom měli předpokládat, že Evropa prožije příštích 5, 7, 12 let v přimrzlém stavu, v jakém existuje za Ursuly?
Možná, že tyto kontraelity při bourání evropského politika, vstupu do nových prostor a vytváření si prostor vlastních, poskytnou možnosti i těmto skupinám, byznysově orientovaným , se nějak realizovat? Proč bychom s nimi neměli jednat? A vůbec se přikláním k názoru, že bychom měli změnit svůj postoj ke kapitálu s nejednoduchým osudem, protože možné zhroucení a krize světového finančního systému tito budou utíkat jako první. A nevidím smysl takového hypermoralistického postoje, jakože „Hele, vy jste nedokázali doložit, kde jste přišli k první miliardě!“. Promiňte mi, ale dnes nikdo v dnešní světové ekonomice nedokáže srozumitelně vysvětlit, odkud vzal první miliardu. Pokud mi nevěříte, zeptejte se Elona Muska… – ale on nikdy neřekne, že to byly peníze Pentagonu a další veselé organizace na tři písmena, z nichž poslední je „A“.
Proto je to otázka velmi prostá. Skutečně je nutné se vzdát jakési metodologické zkostnatělosti při rozšiřování možností naší součinnosti s nimi.
Zakončit bych to chtěl takovými dvěma krátkými tezemi:
- Já naprosto souhlasím s názorem, že Evropa nás přijmout nemůže – takovými, jací jsme. Jak naše volby, tak to, že jsme ještě živi, naši kulturu – protože pro ně jsme nemožná realita. Oni neodvrhují ne proto, že jsme provedli volby, do jejichž zabránění vložili tolik úsilí a peněz, protože jsme nemožná realita, proto máme to, co se nazývá „den následující po vítězství“ a oni to nemají. Scénáře za kterých oni budou schopni s námi koexistovat po našem vítězství dnešní Evropa nemá. Proto nás nemohou akceptovat jako vítěze – oni budou bojovat bez konce. Budou pokračovat v boji i po své porážce.
- Druhá teze je k Zelenskému. Proč mu umožňují existovat? On je přece bankrotář a zloděj. Umožňují mu to proto, že v Evropě už jak veřejné, tak i stínové elity chápou, že buď dnes na Ukrajině v souvislosti s konfliktem kolem ní, dosáhnou nějakého pro sebe kladného výsledku (jednoduše řečeno – nás zlomí) a zastaví tu plíživou evropskou mnohavektornost, nebo ta poleze dál a bude to daleko horší než organizační rozpad slupky EU.
https://www.youtube.com/watch?v=faW9JRMlzEk min. 01:00 až 10:30







