Boje v Kursku gradují a podle našich médií Ukrajinci válcují protivníka a zasazují mu tvrdé direkty, a to i ve vnitrozemí. Odborníci odjinud naopak počítají ukrajinské ztráty a veškeré útoky mimo oficiálně uznávanou frontu považují už jen za výkřiky do tmy.
Výkřiky, které mají vyprovokovat západní spojence k dalšímu zásobování zbraněmi a zasílání peněz, jejichž konec vnímáme někde ve Středozemním moři v podobě nových jachet a sídel ukrajinských papalášů.
Možná tomu moc nerozumíme, ale není nám úplně jasné, proč Rusové dosud nevyužili k porážce ukronacistického režimu své nejmodernější zbraně. Mají dostatečný arzenál nejaderných raket (použít ty s atomovou hlavicí asi opravdu nemohou, protože důsledky by byly děsivé pro celý svět). Vysvětlujeme si to zatím jako stále trvající humánnost přístupu Vladimíra Putina k příbuznému národu, nebo jako neochotu odhalit všechny možnosti Ruska dříve, než by skutečně začala 3. světová válka. Příčina by mohla být ještě jedna, byť se zdá nereálná a pro lidi držící palce spíše Ruské federaci by to bolelo, tedy že Moskva blafuje a s tou výzbrojí to není až tak horké. (Pozn. Naší Pravdy: nabízí se ještě jedno vysvětlení.)
Můžete si říkat, že ostřelování hlavního města, cílů ve vnitrozemí a vpád přes hranice by si hrdý Rus neměl nechat líbit a jako odpověď by měl srovnat Kyjev se zemí, ale cestičky politiky jsou natolik křivolaké, že přímočaré řešení často ztrácí svou produktivitu. Nikdo z nás nevidí do zákulisí. A pokud by Putin otevřel brzy karty, na což američtí jestřábové 3 roky čekají, se zlou by se nakonec potázal. Možná. Celé je to zvláštní a dráždění kobry bosou nohou, tedy ukrajinské ataky a partyzánské akce, překvapují nejednoho z nás. Jsou v kontrastu s tím, co říká nahlas Medveděv. Tedy že Ukrajina de facto už neexistuje.
O tom jsme ale úplně mluvit nechtěli. Posuzovat chování skutečných politických světových elit bez informací, které stejně nikdy nedostaneme, nelze. Samozvaných a médii vyzdvihovaných polittologů je už tolik, stejně jako ekonomů, že se řadit mezi ně je zbytečné. Máme dost problémů doma. Celá Evropská unie je útvarem postaveným na kdysi tak prosperujícím EHS. Tehdy stáli v čele států skuteční politici, v průmyslu odborníci, lékaři ještě léčili a automobilky se snažily přinášet lidem radost i možnost cestovat. Společnost se starala o vzdělání i uplatnění mládeže, zároveň si vážila seniorů a nakládala s nimi jako s lidmi, kteří něco vybudovali. Prosperita měla svou váhu, ale stejně tak kvalita a snaha vše skloubit tak, aby se člověk nesměl bát vzít cokoliv do úst, aniž by se polootrávil či si tím zkrátil život.
Doba se změnila. Moudří politici poumírali, do čela států se dostali ideologicky správně nastavené loutky neschopné logicky uvažovat, peníze a moc převálcovaly rozum a inteligenci. Podíváme li se reálně na to, kdo vládne Západu, a potažmo i u nás, musíme se zamyslet nad tím, kde a kdy se stala chyba. Liberalismus je synonymem pro idiocii, přesto vládne světu a má plno obdivovatelů i u nás, tedy voličů celé té vládnoucí sebranky. Jak jinak chápat, že máme nejprolhanějšího politika na světě jako premiéra, prodavačka mobilů předsedá Poslanecké sněmovně, na ministerstvu vnitra sedí beztrestně mafián Dozimetru Rakušan, diplomatům velí nedoučené tele Lipavský, ekonomoiku vede elektrikář bez vzdělání Stanjura a digitalizaci řídí uživatel marihuany a DJ Bartoš, předseda strany, jejíž představitelé připomínají klienty uniklé z blázince. Navíc za odborníka přes komunikaci s lidem si vybrali jistou gumu Foltýna, který začal tím, že část národa označil za svině. A přestože toto polovina z nás vnímá jako paradox, druhá to bere za normální.
Jen pro úplnost, ať jedna, tak i druhá část občanů této země jsou předurčeny tupci ve vedení státu k vymýcení. Přípravy na válku pokračují a opět máme specifický přístup. Za nepřítele nám ti nahoře vybrali největší světovou velmoc, paradoxně reálně i jednu z nejbohatších. Dále nás dopředu v zájmu ideologie odzbrojili. Velkou část společnosti naladili proti sobě s tím, že si přesto věří a myslí si, že za ně budeme umírat. Aby udrželi stát v chodu, sdírají i ty, kteří je přes vše uvedené i tak budou volit. Přesto ztrácí většinu, tak vymysleli korespondenční volby, aby dostali šanci od lidí, kteří tu dávno nežijí, někteří ani nežili. Jejich loutkovodiči ovládají média, udržují je u moci formou manipulace s myslí té tupější a ovladatelnější poloviny Čechů a Moravanů (Slezanů je málo, a i oni jsou schopni dát hlas likvidátorům ČR). Ale v klidu, do války půjdou všichni, masomlýnek má být občany bývalého Východu nakrmen.
Jak dlouho chcete ještě toto vydržet. Nebo chcete skutečně umřít za vlast, která už nám nepatří? Není čas si ji vzít zpět? Všechny iniciativy zemědělců, odborářů, ostatně i těch ochotných se vzepřít formou účasti na aktivitě Nekrm hydru, jsou pro vedení státu směšné. Je to všem včetně ANO úplně jedno. Chcete-li tedy slyšet náš názor, říkáme, dokud nedojde k tvrdému a údernému povstání normálních lidí žijících tady u nás v zjevném otroctví, nic se nezmění. Jestliže oni na nás používají taktiku hladu a biče, my jim musíme ukázat, co je to zažít permanentní strach. Neuděláme-li to, skončí naše děti v zákopech a z našich domovů zbudou trosky. Tou hydrou není televize, tou je světový liberalismus. A potravou pro ni nejsou naše peníze, ale naše životy. Jen pochopit to je pro mnohé nadlidský výkon potřebující odvahu. Natož to učinit. Jsme tedy asi národem srabů a hlupáků. Bohužel.
