Jiné možnosti než ruské vítězství? |

Jiné možnosti než ruské vítězství? |


LIBOR ČÍHAL

Obvykle velmi dobře informovaný kanál na Telegramu t-insider píše, že po Trumpově inauguraci navštíví Musk Moskvu v čele velké delegace, plánují se setkání v bance Sber a v Rostechu, Musk navštíví inovační ruské centrum Skolkovo. Nepřekvapí, že se plánuje jeho návštěva Roskosmosu, Musk vždycky viděl v Rusku nadějného partnera svých projektů, netají se tím, že v Rusku nevidí nepřítele, ale spojence v společných akcích. Insider nevylučuje, že v únoru přiletí do Moskvy i nový ministr zahraničí Marc Rubio a Trumpův představitel v jednáních o ukrajinském konfliktu Kellog.

Trumpova vize Ameriky v dnešním světě je reálnější než vize předchozích administrativ, v brzké době můžeme očekávat boj o Rusko, spíš než boj s Ruskem. Ne náhodou závěrem roku najdeme v čínském centrálním orgánu komunistické strany Globaltimes oslavné tirády na čínsko-ruské vztahy, ve Weltu se téměř okamžitě se zveřejněním pozdravných novoročních poselství Putina a prezidenta Xi objevila politická analýza zkoumající každé slovo. Prezident Xi nazývá Putina nejlepším přítelem a to se budou snažit Trumpovi vyjednavači v Moskvě trochu zproblematizovat. Čínsko-ruské spojenectví v té podobě v jaké se poslední roky ustavilo, je zárukou kolapsu západní hegemonie nad světem, bylo by velkou chybou kdyby Rusko podlehlo vábení a odklonilo se od politiky čínsko-ruského sbližování.

Ian Proud v Responsible Statecraft analyzuje možnosti Keith Kelloga v zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou, vlastně jiné možnosti než ruské vítězství se už dnes v žádné serióznější americké analýze ani nezmiňují, protože nejsou reálné, a pomalu i Američané dochází k poznání, že Rusové si berou, co jim patří. Nepochybuje se o tom, že Trump dá ukrajinskou politiku Bidenovy administrativy a evropskounijních štváčů do uvozovek. Kellog přivede EU a Zelenského k realističtější vizi ukrajinské budoucnosti, porážka Ruska nemůže být legitimním cílem ukrajinské politiky. Analýza je v tomto bodě přesná, celá válka začala proto, že ukrajinští fašizoidi kolem Zelenského se domnívali, že zažívají moment rozpadu Ruska a převezmou jeho civilizační planetární roli. V tomto názoru se opírali o nejbigotnější rusofoby v Evropské unii, kteří dodnes nic nepochopili a štvou dál proti míru a terorizují vlastní obyvatelstvo pokud projeví proruské sympatie.

Pragmatická analýza Ian Prouda odhaluje Evropanům, co je vlastně po zásluze potká, když nebyli schopni ani ochotni vykopnout hlupáky typu Leyenová, Borell, Kallasová, Riberová a jejich národní apendixy, kteří v Čechách a jinde zaplevelují vládní paláce. Totiž co jiného uspokojí kyjevské vládce než prachy, když už se budou muset vzdát ruských území. Proud logicky dovozuje, že prosperitu a rekonstrukci Ukrajiny, pro forma k tomu přidává i demokracii, zajistí rychlé členství v Evropské unii. Eurokratura sklidí, co zasela, bude muset zaplatit důsledky války, kterou financovala, strávit ve svých strukturách Ukrajinu bude nad její síly. Eurokratura umlčela otázku ukrajinského členství v EU výměnou za bezvýhradnou podporu Zelenského války a neomezenou finanční pomoc. Macron před časem řekl, že to potrvá 20 let než se ukrajinské členství v EU stane reálným, bude muset změnit termíny. Ukrajina je dnes ekonomicky zbankrotovaným státem, náklady na její začlenění do EU mohou být větší než náklady na válku. Ukrajinská konkurence v agrárním sektoru a v některých průmyslových sektorech vyvolá otevřený střet francouzských rolníků ze státní mocí a bude ranou pro řadu polských odvětví, nemluvě o dalších rizicích.

Biden chtěl Putina potrestat a izolovat, tato politika panovala od roku 2014 v Británii a nyní, když je jasné, že se tento přístup minul s cílem, EU si najmenuje do čela válečnické zrůdy typu Kallasová, přitom Putin od prvních okamžiků konfliktu mluvil o mírovém jednání. Podle Prouda se Ukrajina nikdy nestane členem NATO, Putinovi ani tak nejde o velikost této organizace jako o její blízkost k ruským hranicím, skousl členství Finska v NATO, které de facto považoval za polovičního člena dávno před konfliktem. Putin svým odporem proti členství Ukrajiny v NATO dal v sázku svou politickou kariéru a nikdy tento axiom nezmění. Členství NATO musí být bez jakéhokoliv otálení smeteno ze stolu vyjednávání. Rusko bude očekávat, že do jakéhokoliv systému garancí budou vkomponovány země stojící mimo NATO. Kellog bude muset pevně vykreslit americkou linii a odrazit potenciální evropskounijní odpor. Podle Prouda Zelenský nemůže být součástí žádného rozumného řešení konfliktu, je velkou brzdou vyjednávání a nemůže mít právo veta.