Jiří Černota 2. díl: Tělo si po čase neví rady ani s chemií, jako je vonný stromeček v autě či parfém

Martina: Můžeme si říct, když si vezmu esenciální olej, v nějaké podobě, ať už samotný olej nebo v nějakém přípravku nebo směsi – protože nemůžeme říct, že by mě to léčilo – tak co to tedy se mnou udělá, a s čím ve mně to něco udělá? Ovlivní to v prvé řadě mého ducha a ten pak ovlivní mé tělo, nebo účinkování na lidský organismus postupuje jinak?

Jiří Černota: Jsme na stejné vlně, já jsem o tom chtěl zrovna mluvit. Doktora Axeho, u kterého jsem studoval, se zeptali: „Proč jsou esenciální oleje tak účinné?“ A odpovědí na tuto otázku by mohlo být hodně, ale on řekl: „Jsou účinné proto, že jsou účinné látky, které obsahují.“ My máme špičkovou laboratoř, děláme stovky a stovky měření a víme, že tyto oleje obsahují stovky komponent. A to je velká výhoda přírody, protože v přírodě se nikdy tyto látky nenacházejí jako izoláty.

Když si kousnu do jablka, tak jsem si nekousl do vitaminu C, ale do stovek a stovek přírodních organických látek, a na tyto komplexy je naše tělo zvyklé po miliony let a tyto komplexy umí využít a zabudovat do svého systému. Ale když někdo udělá vitamin synteticky, uměle, tak je sice podobný, dokonce někteří tvrdí, že je přírodě identický, ale to je velká lež, protože nikdy není přírodě identický, ale je vždycky jiný.

Čili proto jsem zastáncem toho dělat věci na základě přírody, na základě rostlin, které jsou harmonické a které umíme využít a zpracovat. Proto ani žádné syntetické, ropné vitamíny, které se dnes na trhu používají nejvíc, v BEWIT nepoužíváme.

Takže jak působí oleje? Stručná odpověď je, že na mnoha úrovních a mnoha mechanismy. Například jsem řekl, že proti patogenům, ale některé esenciální oleje můžou působit jako lymfokinetikum, kdy podpoříme proudění lymfy, kanalizačního systému našeho těla.

Někdy si vzpomenu na Karla Gotta, který měl rakovinu, a byly to lymfatické žlázy a všechna lymfa končí nakonec ve střevech. Měl jsem ho rád, i některé jeho myšlenky, a říkal jsem si, proč taky nezkusí podpořit své tělo přírodně. A moje mamka měla doma knihu Karel Gott, ale to už bylo období, kdy zemřel. A já jsem přišel domů, otevřel jsem tuto knihu, a první odstavec, který jsem četl, byl o tom, že měl nějakého léčitele, který mu řekl: „Já vás budu léčit, ale musíte změnit své výživové návyky.“ A Karel Gott mu odpověděl: „To já měnit nebudu.“ Takže my jsme často tak připoutáni k těmto návykům, že se nám to nechce měnit.

Martina: Jenomže jsme zase v soukolí nejrůznějších informací, zaručených receptů a rad…

Jiří Černota: A někdo to považuje za nepodstatné, to přece nemůže mít takový vliv na naše zdraví.

Martina: Ale někdy jsou tyto rady protichůdné, a hlavně nás velmi často ženou do nějakého extrému nebo nás nabádají, abychom si něco koupili a začali konečně pečovat o své tělo. Ale některé způsoby zdravého životního stylu jsou takové, že o nich tady Helena Máslová, psychogynekoložka, hovořila tak, že za ní přijdou ženy s tím, že nemohou otěhotnět. A když jí řeknou, jaký mají zdravý životní styl – to znamená, že ráno vstane v 5, uběhne 10 kilometrů, pak si dá proteinový koktejl, pak jde do práce, tam tráví celý den, večer si jde zaplavat a dá si lehkou večeři – tak jim říká: „Vaše tělo si myslí, že je v koncentráku. A v koncentráku se neotěhotnělo příliš snadno.“ Takže řekněte mi, jakým způsobem přistupovat k tomu, abych dokázala selektovat ty zaručené zprávy? Kde najít pevný bod, zdravý rozum? A jak mi v tom třeba můžete i vy nějakým způsobem pomoct. Jaká je vaše životní filozofie?

Jiří Černota: Tak v tomto to mají zvířata jednodušší než lidé, protože ta zvířata přesně vědí, co mají jíst. Zebra ví, že má žrát trávu, lev přesně ví, že má lovit zebry. Výjimkou jsou domácí mazlíčci, tam už se to pokřivilo třeba tím, že pejskovi lidé dávají granule, kde už může být hodně chemie, a pak zjistíte, že kočka zemřela na selhání ledvin. To se v přírodě běžně úplně nestává.

U člověka, když se díváme na internet, tak dneska je tolik influencerů, tolik názorů, takže někdo říká jedině zaručená carnivore strava, musíte jíst jenom 100 procent masa, maximálně k tomu nějaké vajíčko a trochu sýra. A je to úplně zleva doprava, prostě nekonečné množství, takže není jednoduché se v tom vyznat. Na čem by se asi mohlo shodnout více lidí, je to, že by to měly být přírodní věci bez chemické zátěže, a když jsou to čerstvé věci, je to ještě lepší.

Nechci teď jít do detailu, protože výživa je oblast, kde se lidé málo shodnou, ale některé věci jsou jednoduché: Prostě čistý vzduch, čistá voda, být v kontaktu s přírodou, procházky – to jsou lékaři zdarma. Sluníčko – je tolik názorů: „Chraňte se před sluncem.“ Ale přece slunce je zdrojem všeho. Slunce je vlastně lék. Dokonce ještě zhruba před 100 lety byly v některých nemocnicích oddělení, kde se pacienti slunili.

Martina: Ano. Ale nepustí je uprostřed léta v pravé poledne, aby tam leželi dvě hodiny. Ať nás zase někdo nebere za slovo. Zkrátka i na slunce se musí jít se zdravým rozumem.

Jiří Černota: Takže pro většinu lidí je to spíš cesta postupných krůčků. Ale všichni máme jenom dvě možnosti. Buď změny budeme dělat dobrovolně, nebo nás příroda nakonec přinutí, takže je budeme dělat nedobrovolně pod tíhou nepříjemných okolností. A nemoc je taková nepříjemná okolnost. Nemoc nám říká: „Člověče, zastav se. Zamysli se nad sebou a udělej ve svém životě nějakou změnu.“ Ale to vyžaduje přemýšlení, to vyžaduje měnit výživové návyky, a to někdo nechce dělat, protože si určitá část lidí zvykla, že přece mám ten prášek.

Jak jeden můj známý – teď u nás ve firmě nastupuje jeho syn, to byla taková perlička, že jsme se potkali na výběrovém řízení – který je starší než já, mi v jeden moment říkal: „Ale tu cukrovku jsem si nezasloužil.“ Prostě mu oznámili, že má cukrovku, a začal si píchat inzulin, ale on to bral tak, že si to nezasloužil, že to je nějaký trest: „Bůh je nespravedlivý, protože na mě seslal špatnou nemoc.“ Ale kdyby řekl: „Já jsem se o své zdraví moc nezajímal. Můj životní styl nebyl ideální, ani výživa, a postupně jsem si svou neznalostí, omylem a někdy i leností vypěstoval chorobu s názvem ‚cukrovka‘.“

Takže ne každý člověk k tomu přistupuje tímto způsobem. Takže to by mohla být první věc. Pro většinu lidí by první krok mohlo být udělat nějaké menší krůčky a postupně je zlepšovat. To platí přece pro všechny lidi. Je jednoduché jít poprvé do posilovny, tam se za hodinu zlikvidovat a už se tam nikdy nevrátit. Takže pro většinu lidí je lepší dělat malé krůčky.

Hippokrates měl pravdu: všechno je ve střevech

Martina: Vzpomenete si, jaký první esenciální olej jste vyrobil?

Jiří Černota: První směs olejů, kterou jsem vyrobil, je směs Colded, protože jsem se předtím roky dost zajímal o aloe vera, což je bylinka všeobecně známá, a byl jsem až překvapen jejími účinky, co všechno může dělat, jak nás může podpořit. A většina odborníků se shoduje, že aloe je právě dobrá na naše střeva, podporuje peristaltiku, čili detoxikaci, a vyživuje naše tělo. Dokonce i Hippokrates říkal, že všechno je ve střevech, a věda to potvrzuje. Některé studie říkají, že 70 až 80 procent našeho imunitního systému je ve střevech. Dokonce se tam tvoří i naše nálada, protože více vzruchů a informací jde ze střev do mozku než naopak. Někdo říká, že jsou naším druhým mozkem.

Ale bohužel to, co dnes průměrný člověk jí, může z velké části poškozovat nebo zpomalovat ta střeva, a jakmile narušíme harmonii střev, tak narušíme svůj imunitní systém. A imunitní systém je to nejcennější, co máme, protože když funguje dobře, tak jsem zdráv, ale když je narušen, tak je zde riziko nemoci, nebo, v úplně fatálním případě, když nefunguje imunitní systém, tak jsem v ohrožení života. Takže starat se o svá střeva je číslo jedna.

A byl jsem překvapen, když jsem si četl o některých esenciálních olejích, že jsem zjistil, že působí velice podobně jako aloe vera, tedy likvidují některé patogeny, podporují peristaltiku střev a tak dále. Tak jsem si říkal: „Fajn, já je dám dohromady,“ a vznikl z toho olej Colded, který dodnes patří mezi naše bestsellery.

Na kilogram růžového oleje padnou dva a půl tuny okvětních lístků, levné to být nemůže

Martina: Když mluvíte o aloe vera, tak ona má ještě příbuznou aloe ferox v jižní Africe, tedy aloe ozbrojenou, která zase působí proti zácpám a podobně, a to až tedy poměrně dramaticky. Je to velmi silná bylina. Ale to je jenom odbočka, protože my známe především onu veru. Řekněte mi tedy – mám rostlinku, co s ní provedete, aby byla součástí esenciálního oleje? Co se s ní děje?

Jiří Černota: Výroba esenciálních olejů je relativně jednoduchá, ale i složitá zároveň, protože máme různé postupy, jak vyrobit esenciální olej. My sice máme několik destilačních přístrojů, ale v podstatě v tom množství, v jakém to máme my, nevyrábí žádná firma na světě tolik olejů. Čili tam spíš musíme být v takové roli, že vyhledáváme kvalitní zdroje. Někdy tam jezdíme, máme na YouTube i spoustu filmů, které jsme natočili na Madagaskaru, v Chorvatsku nebo v jiných částech světa, kde vyhledáváme kvalitu. V České republice bychom až tolik olejů vyrobit nemohli. Už tady sice v menším množství roste levandule a z chmele bychom možná mohli udělat esenciální olej, ale u většiny to nelze.

A ve většině případů se esenciální oleje destilují. Čili parní destilace, což je hlavní metoda. Je to podobná metoda, jako když se vyrábí slivovice, akorát že u slivovice se musí nejdřív udělat kvas, ale u olejů to tak není. Může to být různé, ale ve většině případů se bylina destiluje čerstvá. Čili poseká se levandule, dá se hned do kotle, přivede se tam pára, pára strhává silice v těch látkách a z kotle vytéká hydrolát, esenciální voda a nahoře plave trochu esenciálního oleje. Někdy je to 1, 2, 3 procenta a někdy jenom promile.

Čili proto jsou některé esenciální oleje drahé, protože třeba na kilogram esenciálního oleje z růže potřebujeme 2,5 tuny okvětních lístků z růže, takže se to nedá vyrobit levně. Je to poměrně drahý proces a hodně ruční práce. A to nakonec říká doktor Zielinski, že podle jeho názoru 70 procent esenciálních olejů, i více, které jsou na trhu, jsou částečně nebo úplně syntetické.

Je to megatrend současnosti, miliony lidí po celém světě objevují sílu esenciálních olejů, ale zároveň nad tím stát v podstatě nedělá kontrolu, nebo jenom částečně, takže jsou tady stovky dodavatelů, kteří nabízí pod názvem „esenciální olej“ něco, co není zkontrolováno.

Proto my jsme si vybudovali špičkovou laboratoř a děláme stovky a stovky měření, máme hmotnostní spektrometr, plynový chromatograf. A podle toho, co vím, co jsme zjistili, jsme pořád z českých a slovenských firem jediná, která si udělala podobně kvalitní laboratoř. Čili jestliže můžeme hovořit o aromaterapii, což je více než sto let stará věda o účincích a působení esenciálních olejů, tak musíme hovořit o olejích, které jsou vyrobeny z rostlin, ne synteticky.

Martina: To určitě. Jenom stojí za to zmínit, že Helena Neumannová v Levandulovém údolí stejným způsobem dbá o to, aby její esenciální oleje byly naprosto přírodní, a byly jenom z levandule chodouňské, abychom byli fair.

Jiří Černota: Jo, jo.

Stromeček z pumpy i drogeriový parfém jsou chemie, kterou tělo nakonec přestane zvládat

Martina: Ale vy jste teď řekl, že 70 procent esenciálních olejů na trhu je nějakým způsobem takzvaně říznuto chemií. Co to může udělat s člověkem, když si v květinářství nebo v obchodu s dárky koupí nějakou směs a dává si ji třeba do aromalampičky nebo ji třeba i nějakým způsobem aplikuje na kůži. Co to může udělat?

Jiří Černota: Škodí to a může nás to poškodit hodně, protože tělo prostě reaguje na přírodní látky. Víme, že jedna z nejrozšířenějších rakovin je rakovina kůže. Tělo má určité limity a hodně věcí zvládne – bavíme se trochu o chemii – protože tělo je geniální a umí se toho zbavit. Ale když je přísun těchto chemických látek každodenní, třeba opakovaně nějaký krém, nějaký make-up a potom parfémy, tak už to nezvládne.

To je také paradox, že velká část parfémů, které jsou na trhu, jsou vlastně buď úplně, nebo z velké části chemické. A zvlášť, když si to potom člověk nastříká na štítnou žlázu. Takže to všechno jsou disharmonické věci. Takže chemické bych doporučil úplně vyřadit ze svého života. Často bývají v prodejnách označovány jako „vonné oleje“, což jsou z mého hlediska škodlivé látky, a úplně bych se jim vyhnul.

Třeba řidiči si na pumpě koupí stromeček, aby jim to v autě pěkně vonělo, ale já bych doporučil to nekupovat a prostě to zahodit. A už hodně lidí, se kterými jsem se potkal v posledních letech, udělalo rozhodnutí ze dne na den, že vyhodili celou svou kosmetiku, a už se k ní nikdy nevrátili. Nebo někdo má přístroje, na které je někdy reklama v televizi: „Dejte si to do zásuvky, bude vám to pěkně vonět.“

Martina: Celá domácnost bude provoněna deriváty ropy.

Jiří Černota: Přesně tak, to jsou úplně škodlivé věci a je nevhodné to používat.

Ylang-ylang v Česku nevyroste a molekuly olejů projdou až za hematoencefalickou bariéru

Martina: Vy jste zmínil, že jezdíte za rostlinami, bylinkami, po celém světě. Mnozí říkají, že pro nás je nejlepší to, co roste v našem okolí, kde žijeme, kde jsme se třeba narodili, ale vy jste tady zmínil Madagaskar. Tam jsem ani nebyla, člověče, a vy mi tam odtud přivezete něco, co mě má vyléčit. Jak to vlastně probíhá? Jakým způsobem hledáte účinné látky, rostliny?

Jiří Černota: Samozřejmě já souhlasím s tím, že z hlediska jídla, to hlavní, co jíme, je optimální, když to vyroste někde poblíž, aspoň v našem pásmu, kde jsme. Kdybychom na tomto trvali u olejů, tak bychom hodně zredukovali to, co je v nabídce. Ylang-ylang tady prostě nevyroste, a jestliže chceme použít tuto krásnou květinovou vůni pro nejrůznější účely, tak musíme jít trochu na jih. Totéž je hřebíček, to je strom, který má až 30 metrů, a víme, že roste v Indonésii nebo na Srí Lance, takže některé prostě musíme hledat v zahraničí.

Oleje také nemusí být pro úplně každodenní použití. Nabízí se to sice, protože těchto použití je spousta, ale já osobně po nich sáhnu obzvlášť, když cítím, že jsem v nějaké zátěži a že tělo potřebuje pomoc, tak využiji jejich sílu a použiji je buď do difuzéru, nebo si jej jednoduše kápnu do dlaně, někdo si kápne do vany. Prostě aromaterapeutických použití je spousta.

A já jsem nedokončil myšlenku, že působí na naše tělo. Bavili jsme se o lymfě, ale esenciální oleje působí i na naše myšlení, na naše emoce. Tyto molekuly jsou až 200krát menší než u za studena lisovaných olejů, čili se dostávají až do centrálních částí mozku, prostě přestoupí přes hematoencefalickou bariéru a ovlivňují centra, která souvisejí s naším myšlením, amygdalu s naším cítěním. Nebo jsou dokonce studie, které hovoří o ovlivňování naší hormonální aktivity. Čili jestliže ovlivňují toto všechno, tak ovlivňují v těle úplně všechno.

A u myšlení – když budeme přísně sledovat příčiny toho, co se nám děje v životě – tak vždycky nakonec narazíme na to, že na počátku je omyl nebo nějaké nepochopení, v nějaké myšlence. A některé studie dokonce hovoří o tom, že esenciální oleje můžou ovlivňovat podvědomé, myšlenkové a emoční vzorce, a naše myšlenkové nastavení je klíčové pro celý náš život. Jak jsem řekl, jsme bytosti návykové a úspěšný v životě je ten, kdo umí myšlenky a vzorce měnit, kdo si jich umí všimnout. Někdo je prostě vzteklý, nervózní a je vzteklý 20 let, protože to ani nevnímá, bere to jako samozřejmost.

Takže s pomocí esenciálních olejů můžeme ovlivňovat i tuto část naší osobnosti, a tam jdeme k příčině, protože jde o to změnit myšlenku. Třeba mladý muž může ve 20 letech přijmout myšlenku, že zdravý životní styl je půl litru vodky a pět piv denně, a může v tom být i vytrvalý. Ale je to pro tělo destrukční a někdy je v tom vytrvalý 10 let a ve 30 už je tělo zchátralé a pak teprve mění myšlenku. Ale na začátku bylo přijmutí zvyku, který je špatný.

Tři králové nesli kadidlo a myrhu, pryskyřice, ze kterých se dodnes destilují oleje

Martina: Teď už slyším některé nevěřící Tomáše u počítače, kteří říkají: „Neříkejte mi, neříkejte mi, že když si čichnu k nějakému esenciálnímu oleji, tak odpustím to, že když mi bylo osm, tak od nás odešel táta, manželka mi byla nevěrná, syn utekl z domu. Neříkejte mi, že tady s tím mi pomůže nějaký takzvaný olejíček?“

Jiří Černota: Tak to by bylo přehnané takhle to zmínit. Ale díky své velké síle oleje nás můžou uvolnit, navodit dobrou náladu. Ale někdy to může být berlička nebo pomocník a někdy v některých situacích můžou sehrát i klíčovou roli. Změna našeho života, to je úkol na celý život a často až omyly a krize na cestě nás přinutí podívat se správným směrem, abychom změnili něco, co se nám nechtělo měnit nebo co jsme neviděli. Takže někdy mohou být tyto procesy dlouhodobé, někdy může být změna rychlá. Co je jisté, že olej má svou obrovskou sílu. Je z rostlin, čili je harmonický, a to je to, co potřebujeme. Prostě potřebuje nastolit harmonii.

Není náhoda, že když se narodil Ježíš, tak mu tam tři králové přinesli zlato, kadidlo a myrhu. Zlato lidé vědí, co to je, ale ne každý si uvědomuje, že kadidlo a myrha jsou pryskyřice, ze kterých se dělají esenciální oleje.

My máme esenciální olej, nazval jsem ho Wloss, je to směs, a to jsem udělal podle jedné studie známého amerického lékaře, který dělal velkou studii po dobu půl roku, zapojil do ní tři tisíce lidí. Ale vybral si speciální lidi, kteří nemohli zhubnout, a ti po dobu šesti měsíců inhalovali esenciální oleje. A na konci této studie zjistili, že tito lidé průměrně během půl roku zhubli o 13,5 kg a některé z těchto lidí dokonce ze studie vyřadili předčasně, protože už nepotřebovali zhubnout.

Martina: Můžu si objednat litránek?

Jiří Černota: A jednou – já dělám dny otevřených dveří u nás ve firmě – když jsem řekl tuto informaci, tak se přihlásila jedna paní a seriózně se ptala, jestli na to můžeme dát záruku. A na to je moje odpověď: „Kdyby nám někdo chtěl dokázat, že to nefunguje, tak se mu to určitě podaří. Ale jde o nastavení, jak hodně chci spolupracovat sám se sebou, se svou intuicí. Intuice je nejcennější schopnost člověka.“

To by byla možná odpověď, kudy se vydat – jak jste se ptala na možnosti, co vlastně udělat, kudy se vydat. Čili to může být první krůček. Každá životní situace je jiná. Někdy prostě vidím dopředu nebo mám indicie, kudy se život bude ubírat, ale někdy je to jako když jdu přes potok a vidím jenom příští krok, příští kámen, na který potřebuji šlápnout, a až pak se mi objeví zase další krůček. Takže každá situace je jiná. Ale vždycky s životní změnou souvisí detoxikace, očista a zbavit se nánosů, protože průměrný člověk jí a jí, a tělo je tak zatíženo, že už ani nemusí dobře reagovat.

Skořice a oregano dokážou popálit, francouzská a anglická škola si přitom protiřečí

Martina: Vy jste říkal, že esenciální olej má takovou sílu, že když by ho člověk užíval nějak nerozumně, tak si může přivodit určité potíže. Jakým způsobem se v tom tedy lidé mohou orientovat? Vaše firma sídlí v Ostravě, tam děláte dny otevřených dveří, takže lidé asi mohou přijít, dozví se více, mohou se ptát, mohou očichat, mohou si asi nechat i poradit. Otázka tedy je: Máte nějaké poradce?

Jiří Černota: Ano, je možno zavolat, děláme různé přednášky. A samozřejmě, jak jsem říkal, zásada číslo jedna je – nikomu neublížit. Čili něco si nastudovat. Ale nejhorší je, když člověk teď s nadšením uslyší něco, a hned si koupí oleje a hned to začne na sebe lít, protože některé oleje jsou horké, silné. Esenciální oleje ze skořice, z oregana, někdy eukalyptus, to by se člověk mohl úplně popálit.

A aby to nebylo úplně jednoduché, existují různé aromaterapeutické školy a některé si i trochu protiřečí. Ve Francii je docela běžné – z mých zkušeností – že lidé levanduli používají přímo na kůži koncentrovanou a někdy si dokonce kápnou i na nějakou potravinu a sní to. Ale německá a anglická škola zas řeknou: „Nikdy nedávejte neředěné oleje na kůži.“ A s tím můžeme souhlasit: Já si sice někdy ty koncentrované kápnu na dlaň, přičichnu si, ale to neznamená, že bych to všeobecně doporučoval, protože můžou být citliví lidé, můžou mít nějaký zdravotní problém, a tam bychom měli být samozřejmě obzvlášť opatrní.

Čili ředit, ale vodou se naředit nedají, čili musí se ředit v rostlinných olejích. Vzít si nějaký rostlinný olej a v tom to naředit. A obzvlášť musíme být opatrní u mladých lidí nebo dětí nebo u zvířat. Psi, kočky a podobně mají lepší čich než my, takže kdybychom to přehnali, mohli bychom je úplně šokovat. Ale za mě je velice bezpečný a dobrý způsob používat právě aroma difuzéry. My jich máme v nabídce spoustu za super ceny a se zárukou.

Martina: Neobchodujte mi tady.

Jiří Černota: Dneska se to dá koupit z Číny a tak dále. Ale chci říct, že difuzér je pro dost lidí fajn. Dám tam tři deci vody, kápnu si tam pět kapek oleje a můžu inhalovat. To je bezpečný způsob.

V lese dýcháme směs desítek olejů, proto vzniklo dvě stě padesát namíchaných variant

Martina: Ano, ale jsem ze západních Čech a mám to do Ostravy daleko. Jak říkám, po internetu člověk oleje nenačichá a i to, když si dám do difuzéru špatný olej, který ke mně v tu chvíli nepatří – mám vysoký tlak, a on mě přehřívá nebo něco podobného – tak i v tu chvíli to nemusí být ta trefa do černého. Tak jakým způsobem sám sebe v dobré víře nepoškozovat? Koupím si třeba nějaký olej na obličej nebo nějakou holistickou kosmetiku a zrovna mi to nesedí, látky, které tam jsou, bych třeba používat neměla.

Jiří Černota: Přesně tak jsem uvažoval na začátku, před lety, a uvědomil jsem si, že benefity aromaterapie by v podstatě chtěl používat každý, protože dává smysl zavést do svého života něco, co je relativně silné a vyzkoušené, a jsou na to desítky tisíc vědeckých studií.

Ale pak jsem zjistil, že to málokdo chce studovat. Je normální, že lidé nemají čas na to, aby šli do hloubky, jak a co mají spojit, aby si neublížili, protože bych si mohl ublížit. Takže já jsem si řekl: „Pojďme udělat směsi,“ a začal jsem dělat směsi pro konkrétní použití, až jsem skončil na čísle 250, a to už jsem si řekl, že by to mohlo stačit. A zjistil jsem, že největší firmy na světě mají spíš 50 až 60. A to se mi zdá, že bylo dobré rozhodnutí.

Také mě v tom inspiroval doktor Zielinski, kterého jsem slyšel, když kdysi řekl, že když se tyto oleje inteligentně míchají dohromady, tak tam může dojít k velkému synergickému efektu, tedy že vlastně jedna a jedna není dvě. Jsou na to i některé studie, že když smíchám oleje, tak výsledný efekt je silnější než jednotlivé samostatné oleje. Pak jsem zjistil, že ve většině aromaterapeutických knih se píše: „Smíchejte 3 až 4 oleje, ale nikdy víc.“ Ale pak jsem našel jednu směs od Gattefossé, což je zakladatel aromaterapie, a tam jsem si všiml, že už před 100 lety použil směs zhruba 15 olejů.

A pak jsem si uvědomil, že když jdu na jaře nebo v létě lesem a krásně to tam voní, cítím se tam velice fajn, uvolním se, tak co to vlastně v lese tak krásně voní? Co přinutí tělo, aby relaxovalo? To, co v lese voní, to jsou esenciální oleje z rostlin, z bylin a ze stromů. A uvědomil jsem si, že je úplně běžné a přirozené inhalovat směsi. To, co v lese voní, je směs esenciálních olejů, ale někdy desítek, možná i padesáti, protože tam kvete spousta bylin.

Takže jsem udělal spoustu směsí, a u některých je to směs 3 olejů, ale někdy je tam 10, 20, různě – podle použití samozřejmě. Spíš jsem vycházel z tradiční čínské medicíny, tedy, že daná směs má vždycky nějaký charakter, že tam je generál, důstojníci i mužstvo a všechno to musí hrát nějak dohromady. Takže jsem dělal různé směsi, a třeba celou řadu asi 20, 30 olejů jsem nazval Gold a ty jsou pro použití na kůži. Ale něco je pro nejrůznější druhy použití, takže si můžu vytvořit svou kosmetiku, nebo použít pro nějaké zklidnění, pro nějakou podporu.

Udělal jsem směs, kterou jsem nazval Deep Sleep, hluboký spánek, a tam jsem pak lidi postupně poučil a na stránky s touto směsí jsem napsal, že to málokomu voní, protože jeden z nejlepších olejíčků na insomnii je kozlík lékařský. A zase hovořím z vědeckých a studijních důvodů, protože…

Martina: My nemůžeme říct, že puškvorec je dobrý na trávení a kozlík lékařský na nervy a uklidnění.

Jiří Černota: On má ale tu nevýhodu, že málokomu voní. Dokonce jedna paní, Polka – to jsem se nasmál – nám tam napsala negativní recenzi, napsala: „Coś okropnego…“

Martina: Okropnego.

Jiří Černota: Okropnego, tedy něco strašného. „Nikt z rodziny tego nie zaakceptował“ – nikomu to nevyhovovalo. Tak jsme jí napsali, že to voní jenom deseti procentům lidí. Ale samozřejmě, když by někdo chtěl použít esenciální olej na zklidnění před spánkem, tak použije levanduli nebo kadidlo nebo meduňku a nemusí sáhnout po kozlíku.

Ženy někdy zažívají, že jsou nadšené do aromaterapie, a muž to pak shodí tím, že řekne: „Co to tady smrdí. Co s tím zase tady.“ Na to jsem viděl pěkné video na internetu: Ve sklepě zavřené dveře a někdo bouchal zevnitř, nemohl se dostat ven. A pod tím byl komentář: Tak musí skončit každý muž, který si myslí, že jeho žena má málo esenciálních olejů. Čili ženy k tomu mají často bližší vztah, cítí propojení s oleji a dokážou je více vnímat, jít do hloubky a použít je pro sebe, pro harmonizaci a objevovat tento svět. To je na celý život.

Jednomu voní kozlík jako parfém, druhý od něj utíká, a vnímání se navíc mění v čase

Martina: Každý jsme jiný. Každý z nás je svým způsobem originál, a to, co dělá dobře jednomu, nemusí dělat dobře druhému. Víme, že tak je to u chemických léků, že to, co někomu může v danou chvíli skutečně pomoct na akutní problém, tak u jiného to třeba vyvolá paradoxní reakci. Jak je to v tomto s aromaterapií? Když uděláte esenciální směs, tak to třeba vypadá, že toto kopyto bude sedět na všechny boty, ale nemusí to tak být.

Jiří Černota: Nemusí, a ani to tak není. Trochu bych to možná přirovnal k jídlu. Najednou mám chuť na kvašené okurky, dlouho jsem je neměl a teď na ně mám velkou chuť. A pak zase tuto chuť nemusím mít třeba půl roku. Takže oleje, jejich použití a vnímání je přísně individuální. Prostě někdo je nadšený z kadidla, z toho, jak mu vyhovuje, a někdo to nemůže ani cítit. A ještě se to mění v čase – to, co mi dnes voní, tak k tomu za půl roku už nemusím mít takový vztah. A naopak to, co mě dneska vůbec nepřitahuje, objevím za rok, za dva. Takže se to mění.

Martina: Ale promiňte, vzhledem ke kozlíku jste řekl, že se ani na to, jestli nám něco voní, nemůžeme spolehnout?

Jiří Černota: Nemusíme. Byli jsme na healing festivalu, jezdil jsem po různých festivalech a měl jsem tam stánek zrovna s kozlíkem. A přišel tam pán, vzal si ten kozlík, čichl si a úplně vážně – to mě zarazilo – říkal: „Tak toto si dokážu představit jako parfém.“ Toto řekl. A za minutu přišla paní a říkala: „Hrozné.“ Takže je to opravdu individuální.

Ale když to použiji na to – a to je mým cílem – podpořit harmonizaci těla, tak ne vždycky daná vůně pro mě musí být prioritou. Může to být vodítkem, může mi to říct: „Ano, toto může být směr.“ Ale někdy to může být i naopak, že mi to nevoní, neláká mě to, a přesto pro mě může být prospěšné tento olejíček užívat třeba po dobu 14 dnů, tří týdnů. Takže je to individuální, a každá situace může být jiná.

Většina olejů má takový aktivační charakter, že rozproudí lymfu, jsou silné. Menší část olejů je spíš zklidňující. Dobré by bylo, aby člověk neudělal tu chybu, aby šel úplně proti charakteru dané situace. Když budu chtít spát a vezmu si rozmarýn, který mi rozproudí srdce, tak to nebude dobré takhle se aktivovat.

Ale na druhou stranu některé oleje, z mého hlediska – někdo se mnou nemusí souhlasit – mají jakousi pružnost. Setkal jsem se s tím, že z více lidí každý na stejnou situaci doporučil něco jiného, ale v podstatě všichni měli pravdu. Všechno se dá použít. Dá se v tom trochu experimentovat. Tato oblast je široká. A někdy – a to je v BEWIT trochu naše nevýhoda – nám lidé říkají, že se v tom ztrácí, že toho máme strašně moc.

Tak tam bych doporučil začít jedním krůčkem, použít standardní oleje, jako je třeba červený pomeranč, u kterého jsem se ještě nesetkal s tím, že by mi někdo řekl, že to smrdí, naopak většině lidí to voní. Ty se většinou nedělají parní destilací, to se dělá mechanicky ze slupek. To jsou kategorie citrusů. A pomalu začít objevovat tento svět.

Celý čtyřdílný rozhovor se zakladatelem společnosti BEWIT Jiřím Černotou, ve kterém jsme se ponořili do světa esenciálních olejů, do chemie v jídle a v kosmetice, si můžete poslechnout vcelku a předstihu na platformě Herohero.
Všechny díly najdete také postupně na našem webu RadioUniversum.cz, na Facebooku a YouTube.
Všem vám, kteří nás podporujete na účtu 1010349016/2700, upřímně děkujeme. Bez vás by to nešlo. A tak se společně nepřestávejme ptát. Martina Kociánová se na vás těší zase příště, zatím se mějte hezky a něco pro to dělejte. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Objevte produkty BEWIT a využijte slevový kód „UNIVERSUM“ na slevu až 15 %!

Všechny příspěvky s Jiří Černota