Jiří Paroubek: Trapná bezradnost představitelů vlády

Předseda ODS a premiér Fiala v televizi CNN Prima News předvedl pár opravdu zarážejících skečů.

Není se co divit, že premiér, jehož vláda se těší podle průzkumu STEM podpoře pouhopouhých 23% občanů  (A samotnému premiérovi, důvěřuje pouze 12% respondentů),  že pro P. Fialu nejsou takovéto průzkumy „relevantní“. A povinný optimismus pokračoval dál v premiérově vyjádření: „Budeme se snažit udělat všechno proto, abychom vyhráli tyto volby“. Premiér mluvil samozřejmě o podzimních volbách do sněmovny…

A další gól, který si premiér vsítil do vlastní branky,  je tvrzení, že vláda měla snížit rozsah svých předvolebních slibů, když Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Premiér došel dokonce tak daleko, že prý jasně veřejnosti měl říci, že „žádné předvolební sliby neplatí. Je tu válka. Budeme postupovat tak, abychom Českou republiku provedli“. Premiér už zapomněl dodat, že vláda určitou redukci svých program slibů, obsažených ve vládním prohlášení, uskutečnila.

Premiér Fiala tedy není schopen žádné sebereflexe, nebo snad nějaké lítosti nad tím, že se vláda stále ještě suverénního státu, nechala nepřímo zatáhnout svými spojenci do konfliktu na Ukrajině a zejména nedokázala zmírnit dopady tohoto konfliktu na české obyvatelstvo.

Tím největším dopadem v letech 2022 a 2023 byla inflace, tedy růst spotřebitelských cen, dosáhla růstu v souhrnu obou let až 30% (oficiálně podle ČSÚ to bylo těsně přes 25%).

Vláda nechala řádit v zemi oligopolní podnikatelské struktury, které si v letech 2022 a 2023 diktovaly ceny tak, jak je  napadlo. S jediným cílem, aby dosáhly maximalizace svých zisků. Týká se to především energetiky a obchodních řetězců. Řetězce v zásadě kontrolují 90% trhu. Z toho dva největší – skupina Schwarz (Lidl a Kaufland) ovládá 32% trhu a skupina Rewe Group (Billa a Penny) 19% trhu, tedy souhrnně dvě skupiny ovládají 51% trhu. Stanovit pro osm obchodních řetězců monopolně vysoké ceny je tak problém typu rozlousknutí  burského oříšku. A další oligopoly se také tužily. Mám na mysli telekomunikace, automobilky, ale také třeba aerolinie.

A nejen že oligopoly stanoví oligopolně vysoké ceny, ony si stanoví také tržní podmínky, které jim vyhovují. A malý český spotřebitel, ale také živnostníci, malé a středně velké české firmy, musí držet ústa a krok. A platit a platit.

Myslím, že premiér Fiala vůbec nedokáže dohlédnout existenční problémy, kterými žijí více než dvě třetiny českého obyvatelstva. Ty v různé míře zápasí s příjmy a výdaji pro svůj život.

Fiala uvedl také několik legislativních priorit, které vláda chce prosadit do konce volebního období. V novele Zákoníku práce TOP 09 a ODS, pracují s fixní ideou výpovědi bez udání důvodu. To by zredukovalo české zaměstnance na svého druhu nádeníky. Dalším takovým obsedantním návrhem vlády je „reforma“ sociálních dávek. Místo několika druhů dávek má nastoupit dávka jedna. A výsledkem by mělo být, že po této „reformě“, se potenciálními příjemci dávek stane jen 22% daňových poplatníků, namísto současných 29%. Co bude s těmi lidmi, kteří budou ve stavu nouze a nebudou mít možnost si požádat o dávku, to už současná vláda neřeší. Jestli se půjdou napást na louku, nebo v zimním období budou sbírat žaludy v lesích či vařit si kůru ze stromů, to už je každého věc, kdo přijde o nárok na sociální dávku. Ale premiérovi jde o to, dělat věci, které posilují „konkurenceschopnost České republiky, zlepšují život lidí a zvyšují naší prosperitu, včetně mezd. To je potřeba říct, to určuje ty priority“.

Premiér se nezapomněl pochválit za „rekordní tempo otvírání a zahajování dopravních staveb, pokud jde o dopravní infrastrukturu“. Je vhodné ovšem dodat, že pokud před Vánocemi měli ministři Fialovy vlády možnost otevírat nové dálnice, že je to výsledek procesu, který ve stavebnictví liniových staveb, trvá 6 až 8 let. To znamená, že v tom řetězci kroků, které vedly k otevření nových dálnic, bylo nutné učinit účinné kroky již před řadou let, počínaje výkupy pozemků, vysoutěžení projektové dokumentace, pak i zhotovitelů staveb atd. Tím nechci tvrdit, že současná koalice přišla k hotovému, ale bez dobré práce předchozích administrativ by to nebylo možné. Jeden z ministrů Fialovy vlády, L. Vlček ze STAN, fantazíroval v neděli pro změnu v TV Nova o tom, že je potřeba zpracovat nový hospodářský model. Ten současný, založený na úzké spolupráci s Německem, vidí jako hlavní důvod problémů, kterým čelí český průmysl. Na nezbytnosti této změny se shoduje Vlček s Fialou. A oba dva unisono fantazírují o potřebě nalezení nových trhů a změně priorit ekonomiky.

Už před pár týdny jsem psal o tom, že česká ekonomika nedosáhne v roce 2025 tempa meziročního růstu ke 3 %, jak očekává vláda a provládní publicisté. Průmysl v listopadu meziročně klesal už druhým měsícem v řadě a jeho propad se zrychlil na 2,7%. Ano, bylo by hezké se obrátit na nové trhy zejména v zemích třetího světa, ale nevšiml jsem si, že by se to za 3 roky své činnosti činitelé této vlády, počínaje premiérem a ministrem průmyslu, snažili změnit. Ruský trh je pro nás ztracen, vládní činitelé a mainstreamová média jásají nad tím, že se konečně zbavujeme dodávek zemního plynu a ropy, produktovody z Ruska. Což ve svých důsledcích znamená, že budeme muset odebírat dražší LNG plyn z USA, ale třeba také z Ruska. To bude další rána konkurenceschopnosti České republiky.

Čínský trh je v zásadě díky rigidní ideologické politice současné vlády pro Česko také téměř ztracen.

A ve třetím světě, kdybychom se snažili snad alespoň ve velkých zemích typu Indonésie, Brazílie, Vietnamu, Etiopie, Egypta, Jižní Afriky, Saudské Arábie, Sjednocených arabských emirátů a Indie, snad mohli mít úspěch se svými výrobky či službami, se zabydleli Číňané i Rusové a další. Chtělo by to zkrátka méně ideologie do ekonomické politiky a toho současná vláda není schopna.

Českým politickým i ekonomickým elitám v zásadě unikly některé faktory, kterými se měly intenzívně zabývat. Mám na mysli zejména rozšiřování společenství zemí BRIKS a také např. čínský projekt Belt and Road (Pás a stezka). Číňané prostřednictvím tohoto projektu, pomáhají či už pomohli rozvinout investice národního průmyslu ve zhruba 140 zemních světa. A samozřejmě si tak vytvořili dobrou výchozí základnu pro dodávky svého zboží do těchto zemí. Žádný srovnatelný projekt pro spolupráci s třetím světem, EU v tuto chvíli nemá. Pikantní je, že český komisař Síkela, bude odpovídat za podobný projekt EU na pomoc třetímu světu, s rozpočtem cca 300 miliard eur, ve kterém zatím nemá v kase ani orla. Číňané mezitím již investovali do vratné pomoci zhruba 140 zemí světa jeden bilion dolarů. A vstupují při uskutečňování tohoto projektu Belt and Road do druhého desetiletí jeho existence.

Vlády Petra Fialy a její bezmocnosti, v oblasti ekonomiky, je mi až líto. Bohužel její nekvalifikovanost a nekompetentnost se projevuje v poklesu životní úrovně českého obyvatelstva.

Jiří Paroubek