John Mearsheimer: „Západ nechtěl vyjednávat o Ukrajině s Ruskem, protože si myslel, že vyhraje válku“

John Mearsheimer: „Západ nechtěl vyjednávat o Ukrajině s Ruskem, protože si myslel, že vyhraje válku“

Žádná z velkých teorií mezinárodních vztahů není antagonističtější než liberální institucionalismus a realismus. První tvrdí, že je možné, aby státy spolupracovaly a že taková spolupráce snižuje riziko konfliktu. Druhý , opak: Státy jsou entity, které maximalizují geopolitickou moc. Jinými slovy: svět se řídí zákonem džungle.

Opozice mezi oběma doktrínami je téměř niterně  vnitřní a  jde  až na dřeň. Pro kritiky liberálního institucionalismu si tato teorie nezaslouží jméno a není ničím jiným než amalgámem hesel (jako je dobře známá „měkká síla“ a novější „ostrá síla“ ), které se snaží zakrýt hanbu prázdného nutkání lovit. Nepřátelé realismu říkají, že nejde o nic jiného než o čistý mechanismus podobný marxismu, kdy třídní boj nahrazuje geopolitická moc.

Každý pohyb má své hvězdy . Tou liberalistickou je Josep Nye z Harvardu . U realistů pak Stephen Walt, rovněž z Harvardu, a především John Mearsheimer z Chicaga , heretik, který se rozešel se západním konsensem nejprve ve vztahu k Izraeli a nyní k Ukrajině. V prvním případě si jeho kniha, napsaná společně s Waltem, The , Israeli Lobby vysloužila obvinění z toho, že je protižidovská. Jeho pozice v ukrajinské válce ho postavila do centra pozornosti mnoha Putinových apologetů.

 V červnu 1993 jste publikoval článek ve ‚Foreign Affairs‘, v němž jste Ukrajině radil, aby nepředávala Rusku 2 400 atomových bomb, které zdědila po bývalém Sovětském svazu, protože Moskva  v čase podnikne invazi. Ukrajina odevzdala své zbraně a Rusko ji napadlo. Cítíte  potvrzení  své předpovědi?

 Samozřejmě, kdyby Ukrajina nedala své jaderné zbraně Rusku, nestalo by se to, co se stalo. Ukrajina byla v konvenčních zbraních mnohem slabší než Rusko, a tak pro ni dávalo smysl zůstat u atomových zbraní, které jsou tím velkým odstrašujícím prvkem. Uvědomte si, že je možné, že ani s jadernými zbraněmi by Ukrajina nebyla schopna zabránit Rusku v obsazení Krymu v roce 2014.

 Předpověděl jste také konfrontaci mezi Německem a Ruskem, která nenastala.

Věřil jsem, že po studené válce se Spojené státy stáhnou z Evropy. To by znamenalo konec NATO a nechalo by znovusjednocené Německo, aby se vypořádalo s vlastní obranou. Ve střední a východní Evropě by tak zůstaly dvě velmoci: Německo a Rusko. Země, které je oddělují, by byly terénem, ​​ve kterém by soutěžily. To se ale nestalo, protože když se SSSR stáhl ze střední a východní Evropy, požádal USA, aby zůstaly v regionu, zajistily bezpečnost a zabránily tak obrodě Německa. Výsledkem je, že Německo se vzdalo své role světové velmoci a že NATO expandovalo východním směrem, dokud nedosáhlo pro Rusko kritického bodu: Ukrajiny.

A tím „kritickým bodem“ je současná válka. Sám Putin říká, že Ukrajina jako národ neexistuje a že je pouze součástí Ruska. Ale říkáte, že Rusko napadlo Ukrajinu kvůli možnosti vstupu této země do NATO a EU.

  Hlavní příčinou této války je rozhodnutí Spojených států a jejich evropských spojenců učinit z Ukrajiny baštu Západu na ruských hranicích, a to má tři rozměry:

za prvé přibližování Ukrajiny k NATO;

za druhé, přiblížit ji EU;

za třetí, učinit z Ukrajiny liberální demokracii s prozápadními sklony.

Všechny tři dimenze Rusko velmi znepokojovaly, ale právě expanze NATO byla pro Moskvu existenční hrozbou. Putin varoval, že to nedovolí. USA a jejich evropští spojenci se však rozhodli protlačit vstup Ukrajiny do NATO bez ohledu na Rusko.

Druhá teorie, většinová, nemá žádný reálný základ. Je pravda, že Putin vnímá Rusy a Ukrajince jako součást jednoho národa. Neexistuje ale žádný důkaz, že kvůli tomu napadl Ukrajinu. V článku, který Putin publikoval 12. července 2021 a v němž uvedl svůj názor, že Rusové a Ukrajinci jsou součástí stejného kmene, dal jasně najevo, že respektuje ukrajinskou suverenitu. Putin se snažil vyhnout válce s Ukrajinou a Západem. Překvapivé je, jak málo jsme udělali, abychom komunikovali  s Rusy.

Proč říkáte, že Západ nechtěl vyjednávat?

Protože si myslel, že tu válku vyhraje.

Když však Rusko zaútočilo USA a Francie pošlali letadla do Kyjeva, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl uniknout. To se neděje, když si myslíte, že vyhrajete.

Musíte si pamatovat, že Západ vyzbrojoval Ukrajinu od roku 2014 a ukrajinské ozbrojené síly se staly docela impozantními a že síla, se kterou Rusko napadlo Ukrajinu, byla ve skutečnosti docela malá, asi 100 000 vojáků. Západ navíc věřil, že ekonomické sankce srazí Rusko na kolena. Byla to dvojitá rána: zastavení vojenské invaze a uvalení takových ekonomických nákladů na Rusko, že by muselo skončit přiznáním  jeho porážky.

Ale Rusko vždy chtělo dohodu. Rusové a Ukrajinci jednali v Bělorusku a Istanbulu. Došlo také na izraelské zprostředkování s předsedou vlády této země – Naftali Benettem. Jednání, která se točila kolem myšlenky, že Ukrajina nevstoupí do NATO, postupovala kupředu, dokud USA a Velká Británie neřekly Ukrajincům, aby je opustili. Výsledkem toho je, že Ukrajina přijde o velkou část svého území a bude zredukována na nefunkční stát.

Říkáte, že Rusko a Ukrajina vyjednávaly a že Rusko tak činilo v dobré víře.

Správně.

Otázka: Jak vyjednáváte v dobré víře se zemí, která je napadena?

 Vůbec. Rusko koncipovalo válku, aby přinutilo Ukrajinu vrátit se k jednacímu stolu. Protože v měsících před válkou se Rusům nepodařilo přimět Ukrajince ani Američany k souhlasu s jednáním, vyslali při invazi signál Ukrajincům, aby pochopili, že to myslí vážně. Američané a Britové později tato jednání torpédovali. Ale Rusové chtěli pouze Krym a byli ochotni souhlasit s dohodou, která by opustila Donbas na Ukrajině v rámci reformované Minské dohody [série smluv, které by teoreticky zabránily válce mezi Ruskem a Ukrajinou o Donbas].

Jakou důvěryhodnost jako vyjednavač „v dobré víře“ má Rusko, země, která napadla dva ze svých evropských sousedů – Moldavsko a Gruzii – a která se navíc zavázala respektovat územní celistvost a nezávislost Ukrajiny,  aby ta země předala své atomové bomby?

Jsem realista a věřím, že nikdy nemůžete věřit velmoci, ať už jsou to Spojené státy, Rusko, císařské Německo, císařské Japonsko… nebo Španělsko 17. století, takže tomuto argumentu rozumím. Ale není o nic méně pravda, že když v červenci 2008 NATO oznámilo, že otevírá své dveře Ukrajině a Gruzii, dali Rusové jasně najevo, že je to nepřijatelné. O měsíc později z toho důvodu vypukla v Gruzii válka. Americký velvyslanec v Moskvě Bill Burns, který je nyní ředitelem CIA, napsal po nabídce NATO Gruzii a Ukrajině zprávu tehdejší ministryni zahraničí Condoleezze Riceové, v níž vysvětlil, že přijetí Ukrajiny do NATO se ukáže jako existenční hrozbu nejen pro Vladimira Putina, ale pro většinu Rusů. Německá kancléřka Angela Merkelová později řekla, že si byla vědoma toho, že to Putin bude vykládat jako vyhlášení války. V roce 2014, kdy Rusko zaútočí na Ukrajinu, se USA opět nestáhly, ale spíše se více zapojily do konfliktu. Zdvojnásobili jsme sázku v každém inflexním bodě.

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Také  vám přijde  ten rozhovor podivně  ukončený?  Spíše  nesmyslně. V podstatě  uprostřed  matérie.  Zajímalo by mne, jestli redaktor  El Munda, jistý Pablo Pardo, který prof. Mearsheimera  zpovídal,  během interview  neomdlel, nedostal infarkt  nebo  ho  netrefil šlak z Mearsheimerových odpovědí.

Ptal se  asi  stejným  způsobem, jaký,  by pokládal otázky  takový  Řezníček  z ČT nebo  majitel dez/informační stoky jménem Forum24.cz – Šafr.

Jestliže ten jistý Pablo Pardo uvede  rozhovor  představením  profesora  Mearsheimera takto… heretik, který se rozešel se západním konsensem nejprve ve vztahu k Izraeli a nyní k Ukrajině. V prvním případě si jeho kniha, napsaná společně s Waltem, The , Israeli Lobby vysloužila obvinění z toho, že je protižidovská. Jeho pozice v ukrajinské válce ho postavila do centra pozornosti mnoha Putinových apologetů, pak je  zřejmé,  že  mu  nejde  zjišťování  faktůa  názorů nýbrž buď o

1- zesměšnění  protivníka

2- o vyvolání tvrdé  přestřelky

žádný  jiný  cíl  nemohl sledovat. Protože  pouze  ve  svých otázkách  papouškoval  dnes  už  tisíckrát  vyvrácená  klišé kolektivního Západ.  Viz třeba  ruská  agrese  vůči Moldávii  nebo  Gruzii.  Prostě  představil se  jako totální  ignorant. Kdo  rozpoutal  konflikt  v Gruzii okomentoval tehdejší  americký  velvyslanec  v Moskvě,  přezkumná komise  OBSE a naposled  například  před  několika  měsíci  gruzínská  vláda, která  se  omluvila  za  tuhle  válku  Osetincům, Moskvě  i svým obyvatelům. Ale  Pardo má  jasno.

Ukrajina  a souvislosti, které  mu Mearsheimer  servíroval  až triviálně, na  stříbrném talíři,  tak  to ho nechalo  dokonale  chladným. Nepochopil  vůbec  nic. Ani  to,  že  Putin svým  článkem  o  tom, že  Rusové a Ukrajinci jsou jeden kmen, vzkazoval plasticky  do Kyjeva, že  válka  je nesmyslná a zbytečná! Že  je třeba se  snadno dohodnout.

Nepochopil ani  jednání v Minsku a především  v Istanbulu,  kde  stačilo  Ukrajincům  kývnout,  že se  stanou neutrálními, nevstoupí  do NATO / s členstvím v  EU Moskva  souhlasila a Putin  by nařídil  svým jednotkám se  vrátit  na hranice obou zemí  k  24.2.2022.

Jenže  pro Washington  a  zřejmě největšího lháře  a podvodníka  v  britských  dějinách – Borise  Johnsona  to bylo málo.Oni  chtěli  Rusko zničit.  Ukrajinskou  krví a utrpením. A  Zelenský  je poslechl. Jestlipak  ten  Pardo  chápe,  jak   rozdílné  výsledky  by  byly po Istanbulu  a  po nějakém budoucím jednání???

Třeba  to  v půlce  rozhovoru pochopil a klepla  ho z  toho Pepka….

Tohle  je  prosím specializovaný  redaktor  největšího španělského  zpravodajského  webu.  Jako  svou hloupostí a ignorancí  jako svým tuzemským mainstreamovým protějškům  z oka  vypadl. Přesně  takováhle  žumpalistika, omlouvám se“žurnalistika, dovedla  náš  Západ  přesně  tam, kde  jsme. Že lžeme o sto šet  sami  sobě.