John W. And Nisha Whitehead / 15.1.2025
Americké daňové poplatníky stálo 24 milionů dolarů, aby zjistili, co jsme věděli celou dobu: politika je zkorumpovaná.
Po čtyřech letech, kdy byl zvláštní prokurátor Jack Smith vystaven úpornému vyšetřování údajného ovlivňování voleb Donaldem Trumpem, dospělo ministerstvo spravedlnosti k závěru, že Trump by byl usvědčen z porušení zákona, jen kdyby se nenechal znovu zvolit.
Jinými slovy, Deep State opět vítězí.
Odhalení zde nespočívá v tom, že Trump porušil zákon, ale v tom, do jaké míry mají úřadující prezidenti volnou ruku, pokud jde o prohřešky.
Nic z toho není novinkou.
Hluboký stát operuje podle naprosto stejné příručky už celá desetiletí, bez ohledu na to, která strana zrovna okupuje Bílý dům.
Richard Nixon skutečně vypustil kočku z pytle, když vysvětlil, že samotný akt prezidentství staví člověka mimo právní stát („když to dělá prezident … znamená to, že to není nezákonné“).
Takto jsme dopadli s imperiálním prezidentem – oprávněným jednat jako diktátor, který stojí nad zákonem a je mimo jakoukoli skutečnou odpovědnost – a proč se „my, lid“, stále potácíme v politické bažině lží, úplatků, kamarádíčkování a korupce.
George Orwell, který zemřel před 75 lety, 21. ledna 1950, se musí obracet v hrobě.
Za 75 let, které uplynuly od smrti George Orwella, se jeho dystopická díla – varující před bezuzdným zneužíváním moci, kontrolou mysli a masovou manipulací spojenou s nástupem všudypřítomné technologie, fašismu a totality – stala návodem k použití pro politické režimy, které touží po moci a jsou spjaty s korporátním státem.
Zatímco Orwellův román 1984 předznamenal vznik všudypřítomného moderního státu dohledu, jeho román Farma zvířat výstižně shrnuje stav dnešní politiky, která je podporována systémem dvou stran, jehož cílem je udržet iluzi, že na hlasování záleží.
Orwell pochopil to, s čím se mnozí Američané, kteří se nechali strhnout máváním stranickými vlajkami, stále snaží vyrovnat: že neexistuje vláda organizovaná pro dobro lidu – i ty nejlepší úmysly vládnoucích osob nevyhnutelně ustupují touze udržet si moc a kontrolu za každou cenu.
Jak vysvětluje Orwell:
„Strana usiluje o moc výhradně kvůli sobě samé. Nezajímá nás dobro druhých, zajímá nás pouze moc, čistá moc… Víme, že nikdo se nikdy nechopí moci s úmyslem se jí vzdát. Moc není prostředek, je to cíl. Člověk nezavádí diktaturu, aby chránil revoluci; člověk dělá revoluci, aby zavedl diktaturu.“
Není pochyb o tom, že revoluce byla úspěšná.
Onen pokus prezidenta Trumpa a jeho stoupenců z 6. ledna 2021 zvrátit výsledky voleb však revolucí nebyl.
Ti, kdo odpověděli na výzvu prezidenta Trumpa k pochodu na Kapitol, byli pouze obětními beránky, zmanipulovanými k vytvoření dokonalé krize pro hluboký stát (Deep State) alias policejní stát (Police State) alias vojensko-průmyslový komplex (Military Industrial Complex) alias technokorporátní stát (Techno-Corporate State) alias stát dohledu (Surveillance State), aby shromáždil ještě větší moc.
Byla to léčka, přátelé.
Politika ministerstva spravedlnosti nestíhat úřadujícího prezidenta byla vodítkem.
Jediný státní převrat, který podkopal vůli lidu, se odehrál, když naši vládu „lidu, z lidu a pro lid“ svrhl ziskový, militaristický, technokorporátní stát, který se spolčil s vládou „bohatých, elitou a pro korporace“.
Tuto bažinu vytvořil Deep State do té míry, že každý následující prezident počínaje Franklinem D. Rooseveltem byl koupen a donucen tančit podle jeho not.
Pod obleky moci jsou všichni stejní.
Donald Trump, kandidát, který přísahal, že vysuší washingtonskou bažinu, pouze připravil půdu pro lobbisty, korporace, vojensko-průmyslový komplex a Deep State, aby hodovali na mršině umírající americké republiky.
Joe Biden nebyl jiný: jeho úkolem bylo udržet Deep State u moci.
Trumpův návrat do Bílého domu již otevřel brány dokořán všemožným bažinám.
Sledujte peníze. Vždycky ukazují cestu.
To nás přivádí zpět k Orwellově Farmě zvířat, která letos slaví 80 let.
Tato satirická alegorie, původně nazvaná pohádka, líčí revoluční boj skupiny hospodářských zvířat žijících v bídě a zanedbanosti na špatně vedené farmě spravované zchátralým farmářem.
V naději, že vytvoří společnost, v níž si budou všechna zvířata rovna, uspořádají zvířata na farmě revoluci, vyhánějí farmáře, přebírají kontrolu nad farmou, zavádějí vlastní Listinu práv a řídí se heslem „čtyři nohy dobré, dvě špatné“. Není překvapením, že se nový šéf – prase jménem Napoleon – neliší od jejich starého lidského utlačovatele, jak už to u většiny revolucí bývá. Postupem času se na farmě, kterou hlídají psi, vytvoří vládnoucí třída prasat, která se začíná oblékat, chodit a mluvit jako jejich lidské protějšky. Nakonec prasata uzavřou spojenectví se svými bývalými dvounohými protivníky, aby si udržela moc nad ostatními zvířaty na farmě. Zanedlouho je proměna prasat ve dvounohé vládce dokončena: „Všichni jsou si podobní.“
„Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasete na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která patří člověku a která praseti.“
Stejně jako důvěřivá a snadno ovlivnitelná stvoření z Farmy zvířat se i my setkáváme s vymýváním mozků, které nám vnucuje přesvědčení, že tyranie, která je na nás páchána, je pro naše dobro; že zkoušky a útrapy, které zažíváme z rukou vládnoucí elity, jsou výsadami, za které bychom měli být vděční; a že naše otroctví hlubokému státu je vlastně, zdánlivě naopak, svobodou.
Postupem času, aniž by si to uvědomovali, se sedm přikázání osvobození a rovnosti, která byla tak zásadní pro revoluční hnutí Farma zvířat, ztenčí na jediné přikázání: „VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA, ALE NĚKTERÁ JSOU SI ROVNĚJŠÍ NEŽ JINÁ.“
A to, jak objasňuji ve své knize Battlefield America: Válka proti americkému lidu a v jejím fiktivním protějšku Deníky Erika Blaira, je to poučení pro nás všechny v americkém policejním státě, který se připravuje na další střídání stráží ve Washingtonu.
Čím více se věci mění, tím více zůstávají stejné.
Překlad Deepl
