S takovými náladami v Rusku lze spojit zmínku prezidenta Putina na výročí vítězství 9. května, že válka by mohla skončit do konce roku.
Z opačné strany lze navázat na takové nálady články a rozhovory ruského politologa a geopolitika Dr. Sergeje Karaganova. Na Dr. Karaganova mám osobní vzpomínky, on mě přijímal do Valdajského klubu a několik let klub ještě ideově vedl.
Sergej Karaganov asi před desetiletím absolvoval rok či dva studijní pobyt na západních univerzitách a výzkumných ústavech. Jakoby mu studijní pobyt otevřel oči, neboť po návratu stále více publikoval články kritické k Západu. Vyzýval – a vyzývá – k orientaci Ruska na východ i k přednostnímu hospodářskému rozvoji za Uralem a na Sibiři. Vůči Evropě je radikálně kritický. Z Evropy pochází kolonialismus, občanské války a opakované pokusy zničit Rusko, kterého se Evropa bojí. Evropa má zájem rozdělit Rusko a přivlastnit si jeho přírodní bohatství. Mimochodem, česká ekonomka Ilona Švihlíková nazývá ekonomická pravidla pod názvem Washingtonský konsensus, který nyní vládne světu, za současná pravidla neokolonialismu. Německý poslanec za CDU Roderich Kiesewetter, plukovník Bundeswehru v.v. varuje před cca 350 tisíci ruskými vojáky na hranicích Běloruska, prý připravených vtrhnout do Evropy. Nezmiňuje však opakované hlasy z Polska az Pobaltí o připraveném obsazení Kaliningradu.
Karaganov sice označuje obrat Ruska k Evropě za Petra I. jako užitečný, ale jeho užitečnost už skončila a je třeba jej ukončit. Nejprve navrhl, aby Rusko uvolnilo svou atomovou doktrínu a umožnilo prezidentovi snáze vydat rozkaz na použití jaderných zbraní. Návrh vyvolal úsměšky až odsouzení, ale brzy doktrína byla změněna a nyní má prezident (nejvyšší velitel ozbrojených sil) před sebou širší škálu možností, aby vydal rozkaz na atomový úder. (Pozn. Naší Pravdy: není od věci tento rozhovor z poč. t.r.)
V posledních článcích a rozhovorech Karaganov argumentuje, že Západ a zejména Evropa ztratily strach před jadernými zbraněmi a situace hrozí válečným útokem Západu na Rusko, třeba zbraněmi v rukou ukrajinské armády (dodanými Západem), kterému bude možné čelit jen s použitím strategických jaderných zbraní. Bylo by proto lepší uskutečnit taktický jaderný úder na cíl na Západě, v zemi NATO, která vyrábí nebo dodává zbraně Ukrajině a tak navrátit Západu strach z jaderných zbraní. Západ nyní nevěří, že Rusko dokáže použít jaderné zbraně na svou obranu, když nereagovalo na překročení několika „červených čar“, které dříve samo vytyčilo. (Pozn. Naší Pravdy: tohle je k věci.) Karaganov nevynechává ani teologii. Použití jaderné zbraně považuje za hřích, ale ponechání vývoje až k nutnosti použití strategických jaderných zbraní považuje za těžší hřích.
Ukrajina 21. května udeřila raketami a drony na školu a její ubytovnu ve městě Starobělsk v ruské Luganské lidové republice. Zahynulo 21 dívek a chlapců ve věku 15-18 let, další desítky byly zraněny. Rusko svolalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, ruská média věnovala události dramatické pořady. Prezident Putin oznámil, že nařídil ministerstvu obrany navrhnout alternativy odplaty. V neděli 24. května Rusko udeřilo na Kyjev raketami, včetně rakety Orešnik. Ukrajinská strana oznámila, že ruský útok si vyžádal čtyři oběti na lidských životech v Kyjevě. Porovnejte počet obětí: ve Starobělsku 21, v Kyjevě 4. Taktická jaderná zbraň nebyla použita, úder nesměřoval mimo území Ukrajiny. Prezident Putin zatím odolává tlaku ruské veřejnosti a více médií. Použití jaderné zbraně na Ukrajině nikdo v Rusku od Putina neočekává. Rusové a Ukrajinci jsou příbuzné slovanské národy, nikdo neví, kde mezi nimi probíhá etnická hranice. Ať válka skončí jakkoli, budou žít vedle sebe a nesloužilo by usmíření, kdyby z ní zůstala dramatická špatná vzpomínka. Ale tlak veřejnosti a médií vůči prezidentu Putinovi stoupá. Rusové vnímají válku Západu proti Rusku až do posledního Ukrajince jako zálohu, kterou Západ musí vrátit. Ukrajince už padly na frontě statisíce.
Prezident Putin zvolil jakýsi kompromis. Na Kyjev a okolí budou opakovaně dopadat rakety a drony na výrobny zbraní a místa přijímání rozhodnutí o vedení války. Čili na vládní a vojenské budovy. (Pozn. Naší Pravdy: tohle je k věci.) Rusko vyzvalo zahraniční úřady, aby své pracovníky raději do Kyjeva nevysílaly. Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov o tom telefonicky uvědomil amerického ministra Marka Rubia.
Ruský vojenský analytik Konstantin Sivkov říká, že prožíváme poslední mírové léto.
