Kanada patří k jedné z nejvíce progresivistických zemí, což také vedlo k tomu, že mezi prvními zeměmi světa přijala zákon, na jehož základě se může kdokoli prohlásit za jakékoli pohlaví. A to bez jakékoli operace, hormonální terapie nebo vyšetření.
Tato politika, která už více než rok (v mírnější podobě) platí i u nás, s sebou však nese mnohá úskalí zejména pro biologické ženy.
Ty totiž v zemích, kde trans politika platí delší dobu, stále častěji potkávají biologické muže v šatnách, saunách, věznicích, toaletách a na jiných místech, kde se běžně oddělují pohlaví.
Samozřejmě i ženské sporty jsou – zejména v juniorských kategoriích – plné biologických mužů.
V zemích, kde tyto zákony ve své nejzvrácenější podobě již nějakou dobu platí, také dochází ke znásilňování žen ve věznicích. Již opakovaně jste si zde mohli přečíst o kauzách z amerických nebo německých věznic, kde řešili znásilňování mužskými vězni, kteří se vydávají za ženy.
Ani přes tyto případy se ve většině zemí politika nijak nemění. To se týká i Kanady, kde nedávno dokonce i soud přiznal alespoň dva případy znásilnění tzv. „trans vězni,“ avšak druhým dechem dodal, že umisťování biologických mužů do ženských věznic nijak neporušuje práva vězenkyň.
Politika se tak zřejmě nezmění, dokud se nepodaří zvolit do čela země někoho, kdo tyto zvrácené zákony zruší. Mimochodem, slyšeli jste něco o tom, že by se naše údajně „konzervativní“ vláda snažila zrušit podobné trans zákony, které loni schválili Fialovci? Já tedy ne…
Probíhající soudní spor proti Kanadské vězeňské službě (CSC) donutil federální vládu přiznat, že od zavedení politiky ubytování na základě genderové identity v roce 2017 byly vězeňkyně znásilněny nejméně dvěma transgender muži.
Navzdory oficiálnímu přiznání kanadský generální prokurátor ve svém prohlášení na obhajobu tvrdí, že ubytování násilných mužských zločinců v ženských věznicích „neporušuje práva zaručená cisgenderovým vězenkyním.“
V roce 2017 přijala Kanadská vězeňská služba (CSC) prozatímní politiku (Bulletin 584: Bill C-16), která umožňuje umisťovat mužské vězně podle jejich „genderové identity“ namísto podle jejich biologického pohlaví. O pět let později, v roce 2022, CSC dokončila svůj přístup a formálně schválila politiku s názvem Směrnice komisaře 100: Genderově rozmanití pachatelé.
Pokyny podrobně popisují „závazek CSC uspokojovat potřeby genderově rozmanité populace vězňů způsobem, který respektuje jejich lidská práva a zajišťuje jejich bezpečnost a důstojnost.“
V dubnu 2025 zahájili právníci financovaní Centrem pro spravedlnost pro ústavní svobody právní žalobu jménem Kanadské organizace pro práva žen založená na pohlaví (CAWSBAR). Tato organizace usiluje o zachování práv a ochrany žen a dívek založených na pohlaví v celé Kanadě.
Žaloba tvrdí, že povolení přemístění a ubytování mužských vězňů do ženské věznice představuje pro vězenkyně přímé riziko a porušuje jejich ústavní práva podle Kanadské charty práv a svobod.
„Rizika vzniklá přemístěním transsexuálního mužského vězně do ženské věznice nejsou eliminována ani zmírněna léky (hormony) a/nebo chirurgickým zákrokem. Hormonální terapie nezaručuje, že transsexuální mužský vězeň s mužskými genitáliemi nebude mít erektilní schopnost,“ uvádí se mimo jiné v žalobě.
Muži, kteří sexuálně napadnou spoluvězenkyni, nejsou umístěni v mužské věznici, ale jsou poté převezeni do jiné ženské věznice, kde mohou opět znásilňovat.
Například vězeň Steven „Sam“ Mehlenbacher byl převezen do čistě ženské věznice Grand Valley Institute (GVI) poté, co sexuálně napadl vězeňkyně v Edmonton Institution for Women (EIW).
Jak uvedl deník The Toronto Sun , Mehlenbacher se začal po svém uvěznění, někdy mezi lety 2015 a 2019 , identifikovat jako žena. Mehlenbacher, sériový pachatel, má na kontě 16 odsouzení za bankovní loupeže.
V květnu 2019 byl z EIW převezen do ženského zařízení GVI a v březnu 2020 byl vyšetřován pro sexuální napadení. Jedna bývalá vězeňkyně, která s deníkem hovořila, uvedla, že jí Mehlenbacher řekl, že si chce jen zašukat, než ji znásilnil. Některé vězenkyně s ním šly i dobrovolně.
„Už jsem ho viděla, jak má sex v posilovně, v koupelně, jak se líbá s někým jiným a pak se mnou chtěl trojku,“ řekla žena. „Tři ženy potřebovaly pilulku po.“
Reduxx s obětí dříve hovořil v květnu 2020. Žena k ochraně své identity používala pseudonym Emma. „Proč na mých právech nezáleží? Proč se CSC nestará o trauma, kterým jsem si prošla, a proč mě dostali do situace, kdy bych se mohla znovu stát obětí?“ řekla Emma loni.
Reagovala tak na to, že nedávno byla svědkem dalšího sexuálního napadení ve věznici GVI, kterého se dopustil transgender muž.
Frederick Radcliffe, který byl odsouzen za znásilnění několika dospívajících dívek – a i přesto byl umístěn do ženské věznice – byl loni obviněn ze sexuálně predátorského chování a napadení několika vězeňkyň a Emma ho viděla napadnout jinou ženu.
Ženská věznice Grand Valley Institution for Women (GVI), která se nachází v Kitcheneru, je uspořádána do prostředí kampusového typu s několika budovami neboli domy, kde vězni žijí společně.
Radcliffe, odsouzený pedofil, který tvrdí, že se identifikuje jako transgender žena, byl na začátku roku 2023 převezen do ubytovací jednotky v GVI.
Jakmile se úředníci dozvěděli o sexuálních útocích, Radcliffe byl vyveden z domu číslo 11, kde bydlel se ženami a byl umístěn do jednotky s maximální ostrahou. Policisté poté začali vyslýchat všechny ženy, které žily ve stejném domě, a vyptávali se jich na Radcliffovo chování.
Některé ženy si všimly, že se procházel po bytové jednotce pouze v košili, nahý od pasu dolů a odhaloval se ženám.
Jedna žena, Maria, se přihlásila s výpovědí o tom, jak ji Radcliffe opakovaně znásilnil. Oběť uvedla, že ji Radcliffe přitiskl ke zdi v oblasti poblíž koupelny nebo v knihovně a násilím jí strčil ruce do kalhot, než ji poté znásilnil.
Radcliffe bydlel v domě číslo 11 pouze dva týdny, než napadl Marii. Nebezpečný sexuální delikvent žil dříve v bytové jednotce pro domorodé ženy (pravděpodobně je tedy také indián nebo se za něj vydává), ale byl přemístěn do domu číslo 11 kvůli pokračujícímu sexuálnímu obtěžování žen, které tam jsou ubytovány.
Radcliffe, který si nyní říká Carissa Maria, má dlouhou kriminální minulost a je odsouzeným pachatelem sexuálního zneužívání dětí. V roce 2010 byl prohlášen za nebezpečného pachatele, což vyžaduje, aby zůstal ve vězení, dokud komise pro podmínečné propuštění nerozhodne, že již nepředstavuje veřejné riziko.
V roce 2017 se Radcliffe, tehdy ještě používající jméno Frederick, odvolal proti svému odsouzení z roku 2009 a nepodmíněnému trestu z roku 2010.
Soudce obě odvolání zamítl. Přibližně v této době se Radcliffe začal identifikovat jako „transgender“ a změnil si jméno a chtěl, aby se v kontaktu s ním používala ženská zájmena. Krátce poté byl převezen do Edmontonského ústavu pro ženy (EIW).
V obhajobě je také zmíněn incident z roku 2018, který se týká Adama Laboucana, nejmladšího nebezpečného pachatele v Kanadě, jenž byl odsouzen k nepodmíněnému trestu poté, co byl usvědčen z brutálního znásilnění tříměsíčního dítěte.
Někdy v roce 2018 se Laboucan začal identifikovat jako transgender a změnil si jméno na Tara Desousa. Přibližně v této době byl Laboucan převezen do ústavu Fraser Valley Institution for Women (FVI) v Abbotsfordu, který má oddělení pro matky a kojence.
Laboucan byl v oddělení pro matky a děti FVI spatřen, jak se na děti pošklebuje a pronáší agresivní poznámky, což u vězeňkyň vyvolávalo hněv a obavy.
V roce 2018, krátce poté, co byl Laboucan převezen do věznice FVI, jedna vězeňkyně reagovala na Laboucanovo znepokojivé chování tím, že ho označila za „pedofila.“
V tu chvíli ji Laboucan zvedl, mrštil s ní a jakmile byla na zemi, vrhl se na ni a pokračoval v útoku. Poté, co zasáhli dozorci, byla napadená vězeňkyně potrestána umístěním do izolace za „podněcování“ k útoku na ni. A to i přesto, že utrpěla mnohočetná zlomeniny žeber.
Tedy byla potrestána za to, že řekla pravdu.
CSC vznesla obvinění proti oběma vězňům. V obhajobě se však naznačuje, že vyšetřování této záležitosti bylo zastaveno poté, co se zjistilo, že k napadení došlo poté, co vězeňkyně označila odsouzeného pedofila za „pedofila.“
Generální prokurátor Sean Fraser ve svém prohlášení uvedl, že politika umisťování násilných mužů do ženských věznic „neporušuje práva zaručená cis vězeňkyním.“
Je neuvěřitelné, že obhajoba také tvrdila, že použití termínu „žena“, jak je uvedeno v původním podání Centra pro spravedlnost, riskuje nesprávnou charakteristiku nebo genderovou dispozici u vězňů s různorodým pohlavím a právní zástupce trval na použití termínu „cisgender ženy“ (pozn.: „cis“ používají genderoví šílenci pro označení lidí, kteří se identifikují se svým biologickým pohlavím).
V rozhovoru s Reduxxem zdůraznila obhájkyně práv vězeňkyň a zakládající členka CAWSBAR Heather Masonová dvojí metr, který spočívá v ohrožení žen v údajné snaze zajistit bezpečnost transsexuálních mužských vězňů.
„CSC tvrdí, že umisťování transsexuálních mužských vězňů do ženských věznic neporušuje práva žen, ale zároveň uznává stížnosti na sexuální napadení, které vedly k trestnímu stíhání. Jak dávají tyto dvě věci dohromady smysl?“
Pokračovala: „Tyto ženy jsou ve vězení. Nemohou odejít. Nemohou si vybrat, s kým budou zavřeny. Vaším úkolem je ochránit je. Vězení je jejich trest. Sexuální napadení mužským vězněm by nemělo být součástí jejich trestu…“
Ohodnoťte tento příspěvek!
