Dosud byla kritika mRNA injekcí doménou výhradně nemainstreamových médií. Jenže nyní se zdá, že se situace mění. Po nedávném parlamentním vyšetřování, které proběhlo v Kanadě, se ledy pohnuly.
O tomto vyšetřování, zprvu zcela ignorovaném mainstreamem, jste si mohli přečíst zde.
Je sice pravda, že podobná vyšetřování proběhla i v některých dalších zemích. Většinou si však vysloužila jen pozornost nemainstreamových médií a pokud je zaznamenal mainstream, tak jen proto, aby je pohaněl.
Jistě si ještě pamatujete, že kanadská diktatura patřila za Covidu k těm nejhorším. Kdo by si nevzpomněl na protesty kamioňáků, jejichž podporovatelům tehdy zablokovali konta?
Sami organizátoři protestů byli loni odsouzeni. Z Kanady také přicházely obrázky tvrdě potlačovaných demonstrací i informace o tom, jak tam byly injekce vnucovány pod hrozbou ztráty zaměstnání.
Po nedávném parlamentním vyšetřování přichází dobrá zpráva: poprvé došlo k tomu, že bylo pokryto velkým kanadským médiem. A to ne v negativním tónu, ale pozitivně!
Tedy poprvé se novinář korporátního média zastal obětí, které vypovídaly v rámci parlamentního vyšetřování.
Více informací k tomu přináší jeden z největších odpůrců mRNA injekcí, kardiolog dr. Peter McCullough:
Kanada byla až doposud zdí utlačujícího pandemického autoritářství. Allisonovo vyšetřování vedené poslancem Deanem Allisonem a právníkem Shawnem Buckleym všechno změnilo.
Co je Toronto Sun
Toronto Sun je jeden z nejčtenějších kanadských deníků s vysokým nákladem, vlajková loď řetězce Postmedia, bulvárního formátu, s dosahem sahajícím daleko za Toronto: do ontarijských předměstí, na dálnici 905 a distribucí článků po celé zemi.
Není to okrajový blog. Jsou to noviny, které se nacházejí na kuchyňských stolech a v regálech Tima Hortona od Windsoru po Ottawu, a jejich sloupkaře čtou přesně ti lidé – pracující a středostavovští Kanaďané, řemeslníci, rodiče, veteráni – kterým federální vláda čtyři roky říkala, aby „důvěřovali vědě“ a vyhrnuli si rukávy.
Samotný titulek
Sám titulek není nenápadný: „Allisonovo vyšetřování musí nyní vést k rezignacím a úplnému veřejnému prošetření.“
Podtitulek jde ještě dál: „V nejlepším případě největší chyba zdravotní politiky v kanadské historii, v nejhorším případě zločin proti lidskosti.“
Autor je velmi důvěryhodný. Irvin Studin je prezidentem Institutu pro otázky 21. století a šéfredaktorem časopisu Global Brief. Za svou práci o vzdělávací katastrofě způsobené pandemií byl nominován na Nobelovu cenu míru za rok 2025.
Je to muž s institucionálním postavením, který píše pro deník určený pro masový trh a nahlas říká to, co kanadský establishment pět let prohlašuje za konspirační teorii.
Jeho hlavní tvrzení, jeho vlastními slovy:
- Program očkování proti COVID-19 poškodil zdraví desítek tisíc běžných Kanaďanů a navíc zabil tisíce Kanaďanů.
- Vakcíny byly zjevně vadné a schválené bez důkladného testování (a rozhodně ne v Kanadě, Kanaďany pro Kanaďany!).
- Kampaň byla hyperagresivní a v mnoha případech kompulzivní – jeho slova – a pokračovala i poté, co se úředníci dozvěděli o rizicích.
- Postižení Kanaďané dostali druhou a třetí dávku, tedy zdvojnásobenou dávku. To dělají jen maniaci!
- Výslovně uvádí riziko myokarditidy u mladých mužů a odkazuje na svědectví Dana Hartmana, jehož sedmnáctiletý syn Sean, který hrával hokej, zemřel v roce 2021.
- Vyzývá k okamžité rezignaci všech zbývajících zdravotních úředníků v Kanadě, počínaje Kieranem Moorem z Ontaria: tuto výzvu poprvé pronesl na stejných stránkách na podzim roku 2021.
- Odvolává se na skandál se znečištěnou krví a Kreverovu komisi jako na precedent pro trestní vyšetřování a občanskoprávní řízení s argumentem, že katastrofa způsobená očkováním je mnohonásobně větší z hlediska lidské devastace.
- Žádá, aby premiér Mark Carney okamžitě svolal úplné veřejné vyšetřování.
Proč je to kapitulace
Pět let kanadská média vnímala poškození zdraví způsobené očkováním jako statistickou chybu a každého, kdo na něj upozornil, jako nebezpečí pro veřejný pořádek.
Neočkovaní Kanaďané byli propouštěni z práce, byly jim zakázány lety a restaurace, v některých případech jim byla odepřena lékařská péče a jejich bankovní účty byly zmrazeny na základě zákona o mimořádných událostech.
Samotný Toronto Sun – stejně jako všechna mainstreamová média – šířil hesla „bezpečné a účinné“ a propagoval tytéž úředníky veřejného zdraví, které si nyní Studin přeje odstranit.
To není dohánění žurnalistiky. To je kapitulace. Došlo k momentu, kdy se instituce rozhodla, že náklady na udržení oficiálního příběhu převyšují náklady na jeho opuštění.
Studin to dokonce formuluje jako přiznání: „Už nemůžeme a nesmíme předstírat – a já nejsem pro předstírání.“ Tato věta dává smysl pouze tehdy, pokud předstíralo mnoho lidí a každý, kdo ji čte, to ví.
Struktura zakrývání
Pečlivě si přečtěte Studinův seznam nezodpovězených otázek. Mapuje celou architekturu:
- Kdo schválil vakcíny pro Kanadu?
- Proč bez řádného kanadského testování?
- Byly schváleny s vědomím rizika poškození zdraví a úmrtí?
- Proč nebyla tato rizika komunikována přímo?
- Proč nebylo očkování staženo okamžitě, jakmile se objevila postižení? – „Tohle by se udělalo s jakýmkoli produktem za každého normálního kanadského dne!“
- Proč byli zdraví Kanaďané, včetně mladých a těhotných žen, nuceni si je aplikovat, aby měli přístup k základním veřejným statkům?
Na každou z těchto otázek fungující regulační orgán rutinně odpovídá. Skutečnost, že k tomu, aby se na to někdo ptal, je nutné parlamentní vyšetřování a novinový sloupek, vypovídá o tom, kam se poděla odpovědnost.
Úvodním expertem na slyšeních byl americký senátor Ron Johnson (republikán za Wisconsin) a závěrečným expertem byl Dr. Peter McCullough, který každý odpor tisku změnil ve výrok „jedno úmrtí po očkování by bylo příliš mnoho.“
Precedent zkažené krve
Toto je nejostřejší hrana Studinova argumentu a je to ta, kterou establishment nemůže ignorovat.
V 80. letech 20. století kanadský krevní systém nakazil tisíce lidí virem HIV a hepatitidou C, nakonec zemřelo 8000 Kanaďanů. Následovala Kreverova komise, poté trestní vyšetřování a občanskoprávní řízení.
Tato tragédie – v hrubých číslech mnohem menší, než jak zde uvádí Studin – málem svrhla vládu.
Jeho logika je jasná: pokud takový rozsah škody spustil královskou komisi a trestní stíhání, pak škodě mnohonásobně větší nelze čelit tiskovou zprávou a pokrčením ramen. Buď je tento princip skutečný nebo nikdy nebyl.
Co to signalizuje
Zaprvé, Overtonovo okno v Kanadě se posunulo – ne proto, že by se změnily důkazy, ale proto, že počet lidí s mrtvým nebo postiženým členem rodiny nakonec překročil počet lidí ochotných mlčet.
Za druhé, Toronto Sun je ukazatelem. Postmedia nejsou statečná; jsou reaktivní. Když tohle zveřejní mainstreamové noviny, znamená to, že si to čtenáři vyžádali a inzerenti přestali protestovat.
Za třetí, tlak nyní míří na premiéra. Studin výslovně říká, že katastrofa není jeho vinou, ale že vypořádání se s ní je nyní jeho historickou odpovědností, pokud si přeje vládnout legitimně. To není kritika politiky. To je zpochybnění legitimity.
Sečteno a podtrženo
Allisonovo vyšetřování v Ottawě oficiálně informovalo o postižených Kanaďanech a truchlících rodičích. Toronto Sun právě dostal jejich svědectví do popředí celostátní diskuse a přiložil seznam požadavků: zastavit injekce, propustit lékaře, vymáhat schválení, zahájit vyšetřování.
Lidé, kteří pět let toto označovali za „dezinformaci,“ nyní musí vysvětlit, proč politický intelektuál nominovaný na Nobelovu cenu tiskne v jedněch z největších novin v zemi opak a proč v Ottawě nikdo nemá odpověď.
