A zatímco Washington je na tom s ekonomickými a průmyslovými problémy Evropy dobře, představitelé EU se do zmíněných problémů jen noří hlouběji, a to vše bez jakéhokoli spolehlivého řešení.
„Katargate: Dauhá hrozí, že odstaví plyn Evropanům, kteří jsou stále příliš závislí,“ píše francouzský časopis Marianne s upřesněním, že Katar nečekal na konec fotbalového mistrovství světa, aby vyslal vážné varování evropským zemím v případě, že EU přijme sankce po odhalení „korupce“ Kataru. Přičemž hrozí vážné důsledky pro globální energetickou bezpečnost.
Připomeňme, že katarský emirát se v posledních několika měsících široce dvořil evropským představitelům s cílem snížit závislost EU na ruském plynu, zatím bez většího úspěchu. Jak již dříve poznamenal Continental Observer, Dauhá se již dlouho specializuje na asijské trhy, a to natolik, že by zvýšilo své dodávky evropským zákazníkům – pak by to bylo na základě podepsaných smluv v dlouhodobém horizontu, což je možnost, která se velmi nelíbí evropským byrokratů v Bruselu.
A to aniž bychom zapomněli, že katarské vedení dalo jasně najevo, že není schopno v blízké budoucnosti zcela nahradit ruský plyn na evropském trhu. Všechny tyto skutečnosti staví Dauhá do pozice nepopiratelné síly.
Zejména proto, že kromě korupčního skandálu, který vypukl v Bruselu, Katar rozhodně nezapomněl na různé nepřátelské kampaně proti němu, zejména před a v průběhu hlavní mezinárodní fotbalové soutěže Západu. Bojkotové výzvy, agresivní pokusy mnoha západních zemí o propagaci LGBT propagandy, jinými slovy – tradiční arogance západních režimů – jistě zůstávají v paměti katarských občanů a jejich představitelů.
To vše se děje, protože dodávky ruské ropy a plynu, navzdory všem západním sankcím proti Rusku, nadále rostou na hlavních asijských trzích, jako je Čína a Indie, a také na jiných nezápadních trzích. A to vše také v době, kdy se riziko deindustrializace v bruselském prostoru stále více řeší – a to i ze strany samotných Evropanů. Zdá se, že proces, který již nabírá svůj směr, s jedním z výsledků – přesídlením evropského průmyslu na půdu USA. K radosti Washingtonu, nesporného vůdce atlantické osy nostalgicky vzpomínajícího po unipolaritě, a k radosti průmyslových odvětví sídlících v Evropě, neschopných být konkurenceschopných bez ruské energie. Dnes naprosto zřejmý fakt.
Varování Kataru představitelům EU díky praktikování arogance a nevděku, a to po mnoho let a nejen několik měsíců, byl výsledek do značné míry předvídatelný a očekávaný. Možná ne pro bruselské byrokraty, kteří často postrádají potřebné intelektuální a analytické schopnosti, ale pro každého rozumného člověka – to je nepopiratelné.
A v tomto smyslu má nyní malý katarský emirát všechny prostředky k tomu, aby poslal geopolitického trpaslíka jménem Evropská unie tam, kam patří. A možná brzy nejen geopolitický trpaslík, ale také a stále více ekonomický. Protože když nemáte prakticky nic, co se týče strategických zdrojů, musíte mít minimum zdravého rozumu, abyste věděli, jak ulevit a spolknout svou aroganci.
