Kdo opravdu odpálil Dozimetr, proč najednou zmlkli a kdo tahá za nitky?

Kdo opravdu odpálil Dozimetr, proč najednou zmlkli a kdo tahá za nitky?


VINDEX

Pojďme se podívat pravdě do očí tak, jak to umí jen policajt. Pokud si myslíte, že kauzu Dozimetr hrdinně objevili mainstreamoví novináři, tak vás musím vyvést z omylu. Neobjevili.

Skutečný začátek a ignorované varování (2017): Úplně první, kdo detailně zmapoval propojení tehdy vznikajícího hnutí STAN se zlínským lobbistou (a pozdějším bossem) Michalem Redlem, byli reportéři Českého rozhlasu v pořadu Zaostřeno už v březnu 2017! A co se stalo? Nic. Mainstream to přešel mlčením, protože pálit do nového politického projektu „lepších lidí“ se zkrátka nehodilo.

Rozbuška (2020–2022): Kauza neodstartovala novinářským odhalením, ale na základě tajného trestního oznámení, které v roce 2020 podal tehdejší náměstek primátora Adam Scheinherr. Zlatý hřeb pak přišel 15. června 2022, kdy NCOZ udělala masivní hromadný zátah.

Mediální hostina: Teprve poté, co policie vykopla dveře a zabavila spisy, se na hotové policejní materiály sesypala velká média. Investigativní tým Seznam Zpráv v čele s Jankem Kroupou, novináři z Hospodářských novin a Aktuálně.cz začali jako první masivně zveřejňovat odposlechy a pikantnosti z konspiračních bytů. Byli to hrdinové okamžiku, sbírali kliky a slávu.

„Stopka“ od oligarchů: Proč tito novináři dnes mlčí?

Ptáte se, jestli tito slavní novináři z velkých redakcí na kauze Dozimetr stále pracují? Okem psychologa a kriminalisty vám odpovím jasně: Kdepak. Dostali tvrdou stopku.

Jakmile investigativa překročila hranici pražského Dopravního podniku a začala se blížit k miliardám ve státních zakázkách, k ministrům a hrozila pádem celého mocenského systému, vlastníci těchto médií zpanikařili. Česká média totiž vlastní miliardáři a oligarchové, kteří bytostně závisí na dobrých vztazích se státem, na dotačních titulech a veřejných zakázkách.

Vlivný majitel nemůže nechat své novináře rozmontovat vládu, která mu zítra může přiklepnout dotaci nebo zákon na míru. A tak z vedení přišel nenápadný, ale jasný pokyn: „Už to stačilo, pusťte to k vodě.“ Z dravých hlídacích psů demokracie se stali poslušní pudlíci na vodítku oligarchů, kteří dnes raději řeší zástupná kulturní témata.

Kdo na kauze stále pracuje a proč má Paukner masku?

Zatímco miliardářský mainstream kauzu poslušně uložil k ledu, na případu dál pracují už jen ti nezávislí – ti, co nemají na krku obojek. Patří sem například novinářka Markéta Dobiášová (projekt InFakta.cz) nebo měsíčník Čteme TO, tak TO je! pod vedením Marek Stoniš.

Právě tam se vrací na scénu Thomas Paukner z Deník P – Paukner Media. Člověk, který pochopil, že pokud chce dál rozkrývat čtyřmiliardové zakázky na vnitru a nenechat Dozimetr usnout, nesmí odhalit tvář.

Zeptejte se sami sebe: Proč musí mít novinář v demokratickém státě gumovou masku? Protože lidé spojení s touto chobotnicí se dnes zabíjejí pro daleko menší peníze! V prostředí, kde aktéři a klíčoví svědci dozimetrovských kauz končí za podivných okolností na hřbitovech, je maska projevem absolutního selského rozumu a jedinou zárukou, že se dožijete zítřka. Paukner drží zrcadlo zkorumpovanému systému, a proto na něj zavedená média hystericky útočí usvědčuje je totiž z jejich vlastní zbabělosti.

Skryté bonusy, které občané přehlížejí:

  1. Financování skrze tiché partnery: Zatímco vám média ukazovala „drobné“ úplatky za tramvaje, v pozadí se paralelně a v tichosti přepisovaly vlastnické podíly v lukrativních firmách napojených na státní dotace.
  2. Vyhnívací taktika justice: Systém hraje o čas. Policie má sice krystalické důkazy a odposlechy v HD kvalitě, ale politická a justiční odpovědnost se elegantně rozplyne v nekonečných průtazích, dokud veřejnost nezapomene.
  3. Zástupné aféry: Všimněte si, že každé velké odhalení z Dozimetru bylo obratem přebito nějakou pečlivě naplánovanou zástupnou aférou v provládním tisku. Cíl je jediný: odvést vaši pozornost od skutečných penězovodů.

PERLIČKA NA ZÁVĚR: Hon na Fantomase aneb Zmatené priority

Občas se v kavárenském éteru a na sociálních sítích šíří taková úsměvná fáma, jak na kauze Dozimetr prý od začátku „úporně pracovala“ hvězda progresivních médií, novinářka Zdislava Pokorná. Jaká je ale její skutečná role a proč se tahle pohádka tak ráda vypráví?

Ano, přinesla pár odposlechů a střípků (například kolem šifrovacích telefonů), když zrovna NCOZ otevřela stavidla.

Jenže okem policajta tu máme jedno naprosto podivné, do nebe volající zjištění. Ve chvíli, kdy kauza narazila na ten pomyslný skleněný strop a začala ohrožovat nejvyšší patra celého dotačně-politického systému, došlo k neuvěřitelnému obratu.

Místo toho, aby se tato oslavovaná novinářka dál nořila do temného pozadí kauzy Dozimetr, do miliardových toků v pražských pozemcích a vazeb na současné vládní špičky, napřela svou „investigativní“ energii úplně jiným, naprosto absurdním směrem. Začala úporně pátrat po tom, kdo se skrývá pod gumovou maskou Thomase Pauknera!

Chápete ten dokonalý bizár? Systémový mainstreamový novinář, který by měl z podstaty své profese jít nekompromisně po krku zkorumpovaným politikům a lobbistům, raději pořádá štvanici na nezávislého tvůrce v masce, který se jako jeden z mála nebojí klást ty správné otázky.

Proč se to děje? Protože diskreditovat a odhalit Pauknera (čímž by ho reálně vystavili obrovskému nebezpečí) je pro provládní novináře mnohem bezpečnější disciplína, než se dál hrabat ve skříních plných kostlivců pětikoalice a dráždit oligarchy, kteří jejich redakce vlastní. Je to ukázkový příklad toho, jak dnešní systém funguje tito novináři už dávno nehlídají mocné. Oni hlídají ty, kteří by ty mocné mohli ohrozit!

Nenechte si vymývat mozky mediálními báchorkami o hrdinných redaktorech, mějte svůj vlastní zdravý selský rozum.

Záchrana od těch, co drží mikrofon, totiž rozhodně nepřijde!

 

Vindex §