Průběžně pohřbívané – sem tam s pulsem. Trojice politických stran pamatujících (a spoluutvářejících) ještě Masarykovu republiku: sociální demokraté, komunisté, lidovci. Kdo přežije? A kdo přežít – může?
K „sudbě“ SOCDEM doporučuji díl skvělého dánského seriálu Vláda. Ten díl se nazývá Poslední dělník. Co si počne strana s proletářskými kořeny ve světě, kde manuální práci vykonává cizinec (vyslovuj „člověk bez volebního práva“), anebo již leda robot?
Z památnejch grup hratelnou šanci na politické přežití větřím u komoušů a lidovců.
U komoušů tehdy, když pojedou tvrdě levou linku v koalici s obdobnejma antikapitalistickejma pošukama (makabrózní daně pro vlastníky více jak dvou friťáků, do důchodu ve 45 etc.). Tuto třeskutost (radikalitu, až destruktivitu…) si socan oproti bolšánovi nemůže dovolit, má-li zůstat tím, kým je (levicí, leč středovou…).
Lidovci dějinnou zatáčku vyberou jedině, když se nevybodnou na tu svou (patentovatelně lidoveckou) cestu propojující přerozdělování s církevní kulturou. Jasan, 30 % ve volbách to nehodí, což ale k čupr partii v poměrnym systému nepotřebujete. Prvním krokem budiž prozření, že jejich voliči a foloueři pražského mediálního měšťanstva obývaj rozličné planety identitární.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
