Zatímco v Evropě se spíš okrajově objevují zprávy o ptačí chřipce v chovech drůbeže, které jsou následně vybity, v USA jde už asi rok o masovou záležitost.
Mimo ptáků se ptačí chřipka údajně přenesla i na krávy, koně, kočky a mnohá další zvířata, ale i na lidi. Zatím však nebyl potvrzen jediný přenos z člověka na člověka.
Ptačí chřipka je zjišťována nespolehlivými PCR testy (a to jak u ptáků, tak u savců) a při identifikaci údajné nákazy u jediného ptáka je vybit celý chov. To je ostatně praxe i v Evropě, kde jsou často vybíjena hejna i v širším okolí údajně nakaženého chovu.
V USA ještě za Bidena zašli až tak daleko, že vybili většinu drůbeže, takže dnes je v zemi nedostatek vajec, která jsou navíc velmi drahá. Nový ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy se nyní proti masovému vybíjení drůbeže postavil.
Namísto vybíjení tisíců ptáků nebo očkování prosazuje výzkum a přirozenou selekci odolnějších jedinců, kteří by pak byli základem pro zdravá hejna.
Robert F. Kennedy Jr. uvedl následující:
Většina našich vědců je proti hromadnému usmrcování (kvůli ptačí chřipce H5N1). Myslí si, že bychom na těch hejnech měli testovat terapeutika.
Měli by je izolovat. Měli by nechat nemoc projít a identifikovat ptáky, kteří přežijí, což jsou ptáci, kteří pravděpodobně mají genetický sklon k imunitě.
A to by měli být ptáci, které budeme v budoucnu chovat. Právě teď je strategií Bílého domu znovu osídlit ty farmy, které byly vyprázdněné.
Zabili jsme 166 milionů slepic. Proto máme vaječnou krizi.
Drůbeží farmy, které podléhají hromadnému vybíjení, jsou nuceny zůstat mimo provoz v průměru 111 dní po posledních PCR detekcích H5N1.
Podle protokolu jsou celá hejna zlikvidována během 24 až 48 hodin na základě jediného pozitivního souhrnného testu PCR – kde se spojí výtěry od 11 ptáků – i když se většina ptáků jeví jako zdravá.
Vzhledem k tomu, že ptáci po výtěru nejsou označeni, neexistuje žádný způsob, jak odlišit nakažené ptáky od zdravých, a tak je zajištěno, že hromadné vybíjení vymaže celá hejna bez rozdílu.
Tento chybný přístup nejen devastuje drůbeží farmy, ale také podněcuje nekonečný cyklus hromadného vybíjení, lidských infekcí a přerušení dodávek potravin.
Vzhledem k tomu, že H5N1 je nyní rozšířen u stěhovavého vodního ptactva, budou farmy i nadále čelit reinfekci navzdory opakovanému utracení.
U slepic se podle těchto protokolů biologické bezpečnosti nikdy nevyvine stádní imunita, což činí současnou politiku neudržitelnou.
Vlády musí uznat tuto realitu a ukončit cyklus devastace hromadného vybíjení, který již promarnil více než 1,25 miliardy dolarů peněz daňových poplatníků, narušil americký potravinový řetězec, vedl k přenosu z drůbeže na člověka a nedokázal zastavit ptačí chřipku H5N1:
Jak bylo nastíněno před několika týdny, je zapotřebí strategičtější a udržitelnější přístup:
Namísto neúčinných a kontraproduktivních opatření, jako je masová likvidace nebo experimentální injekce mRNA, by se úsilí mělo zaměřit na selektivní utracení nemocných ptáků s pozitivním testem a chov pro přirozenou imunitu, což zajistí, že si populace drůbeže vyvine rezistenci vůči viru, aniž by to vedlo k rychlé virové evoluci.
Kromě toho je nezbytné okamžité zastavení výzkumu zaměřeného na zisk funkce, aby se eliminovalo riziko úniku uměle zesílených patogenů nebo jejich záměrného uvolnění.
Opatření v oblasti veřejného zdraví by také měla klást důraz na dostupná preventivní řešení, jako jsou nosní spreje a kloktadla na bázi jódu, které jsou slibné v prevenci přenosu zoonotické ptačí chřipky a lidských infekcí.
Pravidelné používání jodových nosních sprejů farmáři, drůbežáři a veterináři by mohlo pomoci snížit přenos viru v horních cestách dýchacích a snížit riziko infekce z přímé expozice zvířat.
Kromě toho by měla být prozkoumána antiseptika na bázi jódu pro použití u hospodářských zvířat a drůbeže, jak uvádí Hnia et al ., kteří zjistili, že aplikace povidon-jodového antiseptika s filmotvorným činidlem účinně zabraňuje přenosu viru chřipky A.
Jejich studie prokázala, že aplikace jódu do nosu buď infikovaného nebo vnímavého zvířete – nebo obou – významně snížila přenos, a to i v prostředí sdílené klece.
To naznačuje, že antiseptika na bázi jódu by mohla být účinným nástrojem při snižování šíření viru v zemědělských podmínkách, zejména mezi drůbeží a hospodářskými zvířaty, kde je přenos H5N1 rozšířený.
Je čas, aby politici opustili zastaralé, neúspěšné strategie a zavedli praktická, vědecky podložená řešení pro boj s ptačí chřipkou H5N1.
Namísto udržování katastrofálního cyklu masového utracení a řízení evoluce nebezpečnějších kmenů pomocí hromadného očkování musí agentury veřejného zdraví upřednostňovat terapii, přirozenou imunitu a praktická preventivní opatření na ochranu zdraví zvířat i lidí.
Tolik tedy ke změně strategie řešení ptačí chřipky v USA.
K tématu jen přidávám vlastní názor na to, proč se zcela neúčinná strategie masového vybíjení provádí.
Pomineme-li fakt, že je otázkou, do jaké míry jsou PCR testy, na jejichž základě je vybíjení prováděno, spolehlivé (jejich „spolehlivost“ si pamatujeme z doby Covidové), pak úbytek masa, mléka (v USA se z prodeje stahovalo i mléko od údajně nakažených dojnic) a vajec je přesně tím, co dlouhodobě globalisté prosazují.
Jde tedy pravděpodobně o pokračující snahu o změnu jídelníčku – eliminace masa a živočišných výrobků – a přechod na veganskou stravu, hmyz nebo umělé náhražky masa, mléka a vajec.
Předpokládá se, že čím méně těchto produktů bude a čím budou dražší, tím spíše lidé sáhnou po různých náhražkách.
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
