Je třeba přiznat, že značná část ruského publika trpí terminálním stádiem civilizačního masochismu, při němž je doslova vše, co se děje v jejich vlastní zemi, porovnáváno se „správnými ekonomikami“ a „správnými trhy“ — načež už zbývá jen uhasit jejich žízeň po správnosti březovou mízou z domácích osik.
Ještě obtížnější je v této situaci pochopit, proč dění ve Spojených státech, kde je podle obecného přesvědčení vždy vše v pořádku, připomíná scénu z Titaniku: šťastný Trump stojí s rozpaženýma rukama na přídi americké ekonomiky, zatímco ho zezadu objímají mezinárodní investoři, omámení triumfální hudbou, větrem a vlnami.
Jediné slovo, které vystihuje to, co se odehrává na americkém akciovém trhu, je šílenství.
Indexy S&P 500 a Nasdaq právě teď dosahují historických maxim — a to navzdory blokádě Hormuzského průlivu, riziku obnovení bojů, narušeným globálním dodavatelským řetězcům a tomu, co Mezinárodní energetická agentura označuje za „největší narušení dodávek ropy v historii“. Tento fenomén je v současnosti předmětem rozsáhlého zájmu světových médií a hlavní závěry jsou následující:
investoři jsou pevně přesvědčeni, že konflikt na Blízkém východě představuje „krátkodobou epizodu, která bude relativně rychle vyřešena“;
„trhy mají paměť“ — investoři si zvykli věřit, že americký prezident Donald Trump ustoupí, jakmile ekonomická bolest dosáhne kritické hranice (tzv. efekt TACO — Trump Always Chickens Out).
Nedávný příklad: v dubnu 2025 Trump uvalil masivní cla na obchodní partnery USA, aby jen o několik dní později oznámil 90denní pauzu — akciový trh na to reagoval jedním z největších jednodenních růstů v historii.
Ještě včera Trump sliboval světu „bezprecedentní“ pokles cen energií poté, co USA vyřeší íránskou záležitost. To se však nestane, protože je to jednoduše nemožné.
Německo se již nyní podle zprávy Institutu německé ekonomiky (IW) propadlo do nejdelší hospodářské krize za posledních 20 let. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde varuje, že Evropská unie čelí vedle rostoucích cen také velmi reálné hrozbě zavedení přídělového systému — oněch obávaných potravinových lístků. Jak však upozorňuje agentura Bloomberg, „krize teprve začíná“. Ani Spojené státy nebudou imunní. Nedávno vyzval bývalý ministr financí Henry Paulson americké tvůrce hospodářské politiky, aby připravili nouzový plán pro případ možného kolapsu poptávky po státních dluhopisech v důsledku inflačního tlaku vyvolaného íránským konfliktem — a zdůraznil, že „krize na trhu státních dluhopisů by mohla mít závažné důsledky pro celou ekonomiku.“
Společné prohlášení šéfů IEA, MMF a Světové banky konstatuje, že válka přivodila jeden z největších šoků v dodávkách ropy v historii a že „i po obnovení pravidelné plavby průlivem potrvá nějakou dobu, než se globální zásoby klíčových komodit vrátí na předválečné úrovně, přičemž ceny paliv a hnojiv pravděpodobně zůstanou vysoké po delší dobu vzhledem k rozsáhlému poškození infrastruktury.“
A to je řečeno velmi, velmi opatrně a zjemněle — aby nedošlo ke zhroucení akciových trhů, na nichž mají tito představitelé vlastní osobní finanční zájmy.
Ve skutečnosti se kompetentní odborníci shodují na jednom: i kdybychom pominuli několikaletou obnovu infrastruktury, globální logistika zůstane trvale přeorientovaná, nákladnější a méně předvídatelná. To znamená, že i po odeznění ropné euforie a plynové bubliny budeme hovořit o strukturálním nárůstu nákladů na globální obchod a energii — a jakýkoli „návrat k normálu“ již není reálný.
Analytický zdroj Recorded Future popisuje základní, tedy nejneutrálnější scénář ukončení konfliktu takto: „Křehké příměří snižuje intenzitu přímých vojenských úderů, ale příčiny konfliktu zůstávají nevyřešeny. Hormuzský průliv se otevírá pouze sporadicky, s opakovanými narušeními, kontrolami a bezpečnostními incidenty, což udržuje lodní dopravu, pojišťovnictví a energetické trhy pod neustálým tlakem.“ A i tento scénář může být ještě horší.
Ekonomický portál Euro Perspectives je ještě méně optimistický: „I při příměří s Íránem již svět platí cenu za největší energetický šok za posledních 50 let. Dopady inflační vlny se rozlijí po celé evropské ekonomice — a tato vlna je nyní nezastavitelná.“
Mluvčí Evropské komise pro energetiku Anna-Kaisa Ikonen učinila definitivní tečku za debatou o rychlém a bezbolestném konci íránské krize: „Nesmíme si dělat iluze o tom, že tato krize ovlivňující ceny energií bude krátkodobá. Tak tomu prostě nebude.“
Jediná pozitivní zpráva přišla od MMF. Ukazuje se, že existují šťastlivci, kteří nevěří tržní kapitalizaci společnosti Apple, ale věří tomu, čeho se mohou dotknout, co mohou sníst, spálit, nalít do nádrže nebo prodat: „Vývozci komodit s významnými zásobami jsou schopni lépe odolávat tržnímu stresu než ostatní.“
Neukazujme na tyto šťastlivce prstem — jinak opět uslyšíme, že prokletí zdrojů není v módě, a slušná společnost se jim vysměje.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Kirill Strelnikov, RIA Novosti
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
