Kit Klarenberg / 6.1.2025
V posledních měsících zůstal téměř bez povšimnutí pozoruhodný vývoj v úpadku Impéria. Z webu byla odstraněna databáze grantů Národní nadace pro demokracii. Až donedávna umožňovalo vyhledávací rozhraní návštěvníkům prohlížet podrobné záznamy o nevládních organizacích, skupinách občanské společnosti a mediálních projektech financovaných Washingtonem v jednotlivých zemích – pokrývajících většinu světa -, o částkách, které se na ně vztahují, a o subjektech odpovědných za realizaci těchto iniciativ. Tento zdroj nyní nevysvětlitelně zmizel a s ním i obrovské množství nezvratných, sebeobviňujících důkazů o destruktivních lumpárnách USA v zahraničí.
Vezměme si například záznamy o grantech NED pro Gruzii, místo nedávných opakovaných snah o barevnou revoluci, v jejichž čele stály organizace financované nadačním fondem. Přestože jsou stále přístupné v internetových archivech, byly v létě smazány. Dnes jsou návštěvníci souvisejících adres URL přesměrováni na stručný záznam s prostým názvem „Eurasie“. Doprovodný text velmi obecně popisuje cíle nadace v jednotlivých regionech a celkovou částku, která je vynakládána, ale zásadní otázky, kde a na co, nejsou objasněny. Komicky pokrytecký je i reklamní text, který odvážně uvádí:
„Jádrem práce NED v regionu je potřeba zachovat přístup místních obyvatel k objektivním informacím. V celém regionu se vládní aktéři snaží omezit prostor pro šíření informací a svobodnou komunikaci občanů na internetu.“
Výsledkem je, že nezávislí akademici, aktivisté, výzkumníci a novináři přišli o neocenitelný zdroj pro sledování a odhalování machinací impéria. Přesto lze spálení veřejné papírové stopy ze strany nadace považovat za významné vítězství týchž aktérů. Výslovným a proklamovaným smyslem existence NED bylo dělat veřejně to, co americké zpravodajské služby dělaly – a v mnoha případech stále dělají – tajně. Nyní, po čtyřiceti letech, kdy ve službách impéria rozsévala po celém světě spoušť, byla tato fronta CIA vytlačena do podzemí, čímž byl zmařen celý její účel. Jak dlouho může nyní přežít?
„Převraty bez špionáže“
NED byla založena v listopadu 1983 poté, co se CIA zapletla do řady trapných veřejných skandálů. Hlavní slovo při jejím budování měl tehdejší ředitel agentury William Casey. Jeho cílem bylo vytvořit veřejný mechanismus, který by umožňoval provádět tradiční vměšování CIA do zahraničních záležitostí, jenže otevřeně. Od té doby nadace financovala nespočet opozičních skupin, aktivistických hnutí, médií a odborů v hodnotě nespočtu milionů, aby se zapojila do propagandy a politického aktivismu, narušila, destabilizovala a vytlačila „nepřátelské“ režimy po celém světě.
Skutečná povaha NED byla po mnoho let otevřeně přiznávána mainstreamovými médii. V červnu 1986 řekl dlouholetý prezident nadace Carl Gershman deníku New York Times, že „pro demokratické skupiny na celém světě by bylo hrozné“, kdyby byly dotovány CIA. Odhalení takových protislužeb v minulosti znamenalo, že byly „přerušeny“ a předány NED. Několik vysoce postavených respondentů důrazně popřelo, že by existovalo jakékoliv spojení mezi NED a agenturou, ačkoli list uznal, že mnohé programy nadace se zdají být „povrchně podobné“ minulým operacím CIA.
V té době NED usilovně pracovala na likvidaci komunismu v Sovětském svazu, Varšavské smlouvy a Jugoslávii. Patřily sem například obrovské investice do slavného polského odborového svazu Solidarita, který se stal celosvětovým symbolem protikomunistického odporu. V září 1991 zveřejnil deník Washington Post velmi pochvalné hodnocení těchto snah, v němž uvedl, že „politické zázraky“, kterých nadace dosáhla v bývalé sovětské sféře, nastartovaly „nový svět převratů bez špionáže“ a „nevinnosti v zahraničí“:
Stará éra tajných akcí je mrtvá. Svět už neběží v utajení. Nyní žijeme ve věku Otevřených akcí… Když se takové aktivity provádějí otevřeně, potenciál záklopek se blíží nule. Otevřenost je sama o sobě ochranou. Skryté financování těchto skupin by bylo polibkem smrti, kdyby se na ně přišlo. Otevřené financování, zdá se, bylo polibkem života.
NED v průběhu devadesátých let a v roce 2000 pokračovala v odstraňování řady vlád, a to velmi otevřeně. V mnoha případech mainstreamová média publikovala velmi odhalující zprávy, v nichž bylo podrobně popsáno, jak přesně. Na Ukrajině v listopadu 2004 si aktivisté vyškolení a financovaní Nadací vynutili opakování prezidentských voleb v tom roce a dosadili prozápadní loutku. Jak radostně informoval deník The Guardian, celé úsilí bylo „americkým výtvorem“ a „sofistikovaným a brilantně promyšleným cvičením v západním brandingu a masovém marketingu“, který byl v novém tisíciletí opakovaně nasazen ke „svržení nepohodlných režimů“:
„Operace financovaná a organizovaná americkou vládou s nasazením amerických poradenských agentur, průzkumníků veřejného mínění, diplomatů, dvou velkých amerických stran a amerických nevládních organizací… je nyní tak obratná, že její metody dozrály do podoby šablony pro vítězství v cizích volbách.“
„Polibek smrti“
V následujícím roce vydala USAID nablýskaný časopis Democracy Rising, v němž se obšírně chlubila tím, jak zásadní podíl měla spolu s NED na vlně povstaleckých převratů v Gruzii, Kyrgyzstánu, Libanonu, Jugoslávii a jinde v prvních letech 21. století. Přesuneme se do února 2014 a ukrajinská vláda se opět stala obětí převratu organizovaného Nadací, a to v podobě „revoluce“ na Majdanu. Přesto média buď ignorovala nezvratnou roli USA v podněcování tohoto převratu, nebo tuto tezi odmítala jako „ruskou dezinformaci“ či konspirační teorii.
A to navzdory tomu, že současné průzkumy veřejného mínění nikdy neprokázaly většinovou podporu ukrajinských protestů na Majdanu, že svržený prezident Viktor Janukovyč zůstával nejpopulárnějším politikem v zemi až do svého posledního dne ve funkci, že všichni aktéři v čele Majdanu, včetně osob, které demonstrace zahájily, dostávali finanční prostředky od NED nebo USAID, že vedoucí představitelé Washingtonem financovaných organizací v zemi v předchozích letech otevřeně inzerovali své přání svrhnout Janukovyče a že nadace jen v roce 2013 napumpovala do země přibližně 20 milionů dolarů.
Tuto masovou omertu, která od té doby ještě zesílila, lze přičíst stále rostoucímu nepřátelství vůči NED ze strany zahraničních vlád a obyvatelstva a s tím souvisejícím snahám o omezení či přímo zákaz této organizace. Skutečnost smyslu existence a způsobu fungování nadace se tak stala nejen nevyslovitelnou, ale západní novináři ji musí vehementně popírat. Reprezentativní je zpráva deníku Guardian z července 2015 o zákazu NED Ruskem, která se zcela neuvěřitelně opírá o krátkou citaci z vlastních internetových stránek nadace, která popisuje její činnost.
Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy, NED) se podle svých internetových stránek „věnuje rozvoji a posilování demokratických institucí po celém světě“ a financuje místní nevládní organizace ve více než 90 zemích. Generální prokuratura však v úterním prohlášení uvedla, že „představuje hrozbu pro ústavní pořádek Ruské federace a obranyschopnost a bezpečnost vlády“.
Zatímco mainstreamová média o zhoubném vlivu NED v zámoří v uplynulém desetiletí možná mlčela, o disidentských akademicích, aktivistech, výzkumných pracovnících a novinářích to neplatí. Databáze grantů nadace posloužila jako neocenitelný nástroj, který umožnil pozorně sledovat mezinárodní intriky Washingtonu a mapovat osobní a organizační vazby agentů a vlivových subjektů sponzorovaných NED. Mezitím bylo možné status nadace jako krytí CIA jednoduše prokázat, a to prostřednictvím četných veřejných přiznání jejích vlastních představitelů.
Kdykoli někde ve světě vypukly protesty, o nichž se široce informovalo v západních zprávách, mohli znepokojení občané nahlédnout do databáze grantů NED a zjistit, že v drtivé většině případů většina, ne-li všechny osoby a skupiny citované ve zprávách médií, pobíraly finanční prostředky nadace. Ačkoli to nelze kvantifikovat, nebylo by překvapivé, kdyby disidentské hlasy upozorňující na tuto skutečnost pomohly odvrátit snahy o barevnou revoluci, narušily vměšovací kampaně, ochránily populární vlády a politické osobnosti a další.
Samozřejmě, že navzdory tomu, že NED bezostyšně čistí důkazy o svých rozsáhlých operacích z webu, toto podloudnictví bez ohledu na to pokračuje – nyní skrytě. Dalo by se dokonce tvrdit, že šikana nadace je v důsledku toho o to nebezpečnější, že jednotlivci a organizace mohou skrývat zdroje svého financování. Tento krok však dostatečně ukazuje, že NED dnes nesnese sebemenší veřejnou kontrolu, kterou měla jeho existence demonstrovat. Ukazuje také, že „zjevné operace“ s otevřeným financováním ze strany USA jsou nyní právě tím „polibkem smrti“, který měla nadace nahradit. Impérium je na útěku.
Překlad Deepl
