PETR ŽANTOVSKÝ
Jak jistě všichni víte, „Iniciativa Veřejnoprávně“ chystá na 3. listopad stávku v České televizi a Českém rozhlase.
Na svých stránkách zveřejnila (ta iniciativa) tento patetický výkřik:
„Máme obavu ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby. Cestou k tomu může být vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu. Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Současný model financování zaručuje nezávislost a stabilitu ČT a ČRo. Naše znepokojení vyvolávají i okolnosti přípravy návrhu na zásadní změnu statutu veřejnoprávních médií bez dostatečné veřejné a odborné debaty. A bez přesvědčivých argumentů pro změnu současného osvědčeného modelu. Jsme odhodlaní chránit principy, na kterých média veřejné služby – jeden z pilířů demokracie – stojí už desítky let.“
Zkusme si ten problém trochu rozplést. Předně: Kdo je Iniciativa Veřejnoprávně? Ve spolkovém rejstříku ji nenajdete, nejde tedy zjevně o formálně ustavenou organizaci tzv. neziskové sféry. Je to tedy možná jen parta „hochů, co spolu mluví“, jak napsal v knize Bylo nás pět Karel Poláček. Pak ale jsou před námi mnohé otázky.
Například: Je-li Iniciativa Veřejnoprávně ryze neformální společenství těch, co spolu mluví, a jak vidno výše, chtějí prosazovat politické a legislativní cíle, pak není zřejmé, s kým vlastně jednat. Na stránce té „iniciativy“ nenajdete žádné jméno, které by to reprezentovalo a bylo schopno případně odpovídat na otázky. Najdeme tam jenom něco přes tři tisíce podpisů podporujících ten ideový souhrn citovaný svrchu. Vesměs jde o pracovníky ČT a ČRo.
Zde je třeba zmínit, že po budově Českého rozhlasu jsou rozvěšeny letáčky rekrutující do stávky zaměstnance (viz obrázek). Pokud ale ona Iniciativa nemá právní subjektivitu, kdo ty letáčky vyrobil, s čím souhlasem rozvěsil a kolik komu za tuto reklamu zaplatil?
Dále: přestože se „iniciativa“ snaží tvářit, že disponuje masovým zázemím a podporou div ne celého národa, tak se podívejme na její facebookové stránky. Najdeme tam pouhých 14 tisíc sledujících. Ne v tuto chvíli, celkově. Ve chvíli, kdy toto píšu, jich je 11.
Na veřejném zasedání Rady ČRo 27. října řekl generální ředitel Zavoral, že stávku chystanou „Iniciativou Veřejnoprávně“ podporují i odborové organizace působící v této instituci. Jak ji podporují, jsme se od něj moc nedověděli. Našel jsem si tedy vyjádření šéfa jedné z nich, OS Média, Jana Křemena.
Ten prohlásil, že vláda „chce mít na vodítku“ kulturu a veřejnoprávní média a svou úvahu zakončil v podstatě výhružnými slovy: „Pokud nestačilo vysvědčení, které vláda dostala v komunálních a senátních volbách, tak upozorňujeme, že špatně z toho bude i vládě, nejenom pracovníkům ČT a ČRo, divadel a dalších kulturních zařízení.“ Podle zákona a podle např. socioložky Dany Hrabcové (v její knize Sociální dialog) „je stávka forma kolektivního protestu spočívající v částečném nebo úplném přerušení vykonávání práce v jednom nebo více podnicích ze strany zaměstnanců. Účelem stávky je splnění určitých požadavků, většinou mzdových, technických nebo politických či prostého zlepšení pracovních podmínek.“
Poněkud mi od Iniciativy Veřejnoprávně i od těch hrozících odborářů chybí informace o tom, který z těch motivů je k té stávce vede. Důsledně vzato: je cílem, řekněme politickým, aby někomu „bylo špatně“? Nebo jde opět, jako obvykle, o peníze? Stávkující by měli poctivě přiznat barvu.
DENÍK.TO
The post Komu a proč má být špatně? Aneb Suchá fakta o stávce veřejnoprávních médií first appeared on Pravý prostor.
