Když monotematicky dnes zkoumáme čínský postoj ve vztahu k uplatňování protiruských sankcí, tak si dáme příspěvek, který jaksi nenajde místo v českém informačním světě. Snadno záhy pochopíte proč. Já jej objevil na mém oblíbeném německém serveru n-tv.de. A opravdu to není čtení pro Petry Koláře a redaktory České televize. Ani pro Fialu nebo bakaláře a jim podobné.
Komu opravdu škodí sankce? Čína vyhrála v loterii.
Rusko je zodpovědné za humanitární katastrofu na Ukrajině. Sankce ale pomáhají jen tehdy, když poškodí agresora víc než Německo. To však vůbec není jisté, zejména v případě další válečné expanze. Protože se snadno může stát, že povedou k zásadním posunům v globální ekonomice. Nebezpečná vyhlídka především pro Ukrajinu.
Zřeknutí se pohodlí místo krvavých peněz – k tomu mnoho novinářů, ekonomů a aktivistů vyzývá vládu, aby přestala nakupovat ruské suroviny. Zejména plyn a ropa by prý měly být okamžitě bojkotovány, jinak budeme spoluviníky války na Ukrajině. To vše zní dobře, ale je to jen další příklad aktivismu, který je v této zemi tak populární. S těmito požadavky prokážete SPRÁVNÝ postoj, můžete vést morální řeči a označit jiné názory za nelidské, ale tím to končí.
Není náhoda, že tyto požadavky přicházejí od lidí, kteří nenesou zodpovědnost. I tak zelený politik jako Robert Habeck má dnes jiné priority. Protože má tu zodpovědnost! .. Katar? Je to tak, to je země, pořádající mistrovství světa ve fotbalu 2022 a Zelení před…..
Podívejme se na současné sankce proti Rusku. Některé z nich jsou jedinečné, ale bylo dbáno na to, aby obchodování s komoditami nadále fungovalo. Ruské banky k tomu potřebné mají také nadále přístup do systému Swift. I tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Německa funguje bez problémů.
Cena v loterii pro nezúčastněné země
Skutečný problém sankcí nespočívá v tom, že jsou příliš slabé. Problém je v tom, že Čína je proti sankcím a neúčastní se jich. Jednotně je odmítají také Indie, Pákistán, vlastně téměř celá jihovýchodní Asie a Blízký východ, dokonce i Izrael. Stejný obrázek v Africe a Latinské Americe – když se na to podíváte ve světle dne, není to Rusko, které se mezinárodně izolovalo prostřednictvím útočné války, ale izolovaly se země zapojené do sankcí.
Vznikla tak globální situace, která je pro naši ekonomiku nebezpečnější než ruský agresor. Globální ekonomika je nakonec v podstatě o tom, kdo má přístup k surovinám a za jakých podmínek. Sankce již vedly k tomu, že Čína, Indie a další nakupují ropu s 20procentní slevou – což je zhruba rozdíl mezi ruskou ropou (třída Ural) a MORÁLNĚ ČISTOUropou (třída Brent). Pokud by se sankce skutečně rozšířily i na ruské suroviny, pak by to pro nezúčastněné země, zejména Čínu, byla výhra v loterii.
Ať už jde o hliník nebo nikl, Rusko je významným exportérem a země jako Německo jsou na těchto surovinách závislé. Čína a USA však po těchto kovech volají nejvíce. Dodávky surovin jsou pro Čínu strategickým zájmem. Konkrétně to pro ukrajinský lid nevěstí nic dobrého. Pokud bychom skutečně měli být tak morálně vznešení, abychom přestali dovážet ruské suroviny, pak by bylo pro Čínu výhodné, aby tento stav udržela co nejdéle. Čína a mnoho dalších zemí má vlastní zájem na válce, aby byla je co nejdelší a nejničivější. To těmto zemím zaručuje levné suroviny, aniž by samy musely něco dělat.
dr Andreas Beck jako nezávislý finanční matematik hodnotí kvalitu správy aktiv. Mimo jiné už přes deset let testuje portfolia předních soukromých bank v Německu společně s n-tv. Jeho nejnovější knihu „Successful Scientific Investing“ si můžete www.globalportfolio-one.de .
Tak co tomu říkáte? Kosa už tohle všechno napsala. Sama. Nicméně přiznává, že jsem se to neodvážil / Střížova autocenzura funguje/ takhle natvrdo!!! Bez obalu a natvrdo.
Nikdo neví čím skončí ruská akce na Ukrajině! Klidně i zhroucením Ruska! Nikdo netuší, jaké důsledky vygeneruje nesmyslná sankční hysterie Západu proti Rusku v dlouhodobém horizontu. Komu uškodí více. Zda takhle náhodou Západ sám sebe ekonomicky nevratně nepoškodí, ve své bezbřehé namyšlenosti.
Za sebe říkám, že z dnešních dvou textů daleko více souhlasím s tímto.
Leitmotivem obou je postoj Číny k sankcím. Čína nebude zohledňovat nic jiného než svoje, nikoliv krátkodobé, nýbrž DLOUHODOBÉ STRATEGICKÉ ZÁJMY! Což je něco s čím západní politika už minimálně 50 let nepracuje. Západ je schopen myslet jen do konce aktuálního volebního období. Ani o den déle! A strategická rozhodnutí? Ta už se dávno nedělají. Jen taktická – nedat v příštích volbách šanci politické konkurenci. Strategická rozhodnutí, protože nepopulární, se jen a jen odsouvají – viz reforma důchodového systému v ČR! Kdo ji provede, ten prohraje zaručeně další volby aklidně může zmizet na politický hřbitov!
A když se Západ rozhodne přesto učinit strategické rozhodnutí? Pak to vždycky nakonec skončí katastrofou.
Stačí se podívat na Afghanistan. Kde nejdříve masivně podporovala mudžahedíny a islamisty všeho druhu proti Sovětskému svazu. Vyzbrojili je, vycvičili a ti nás nakonec ostudně porazili.
Nebo na Islámský stát. Stejný příběh – nejdřív nástroj proti Asadovi a pak démon, co ohrozil naší existenci.
Případ nejflagrantnější – právě Čína. Tu jsme opět strategicky použili proti SSSR a následně ve vidině obrovských zisků jí předali západní know how, kapitál, trhy a pracovní místa. Abychom se na ní stali následně zcela závislí. A dnes jí předávám i největší rezervoár světových zásob surovin – Rusko!
Geniální strategie!
Ale přes oba dnešní fundované texty, zůstanu u svého dohadu, jak se Čína k protiruským sankcím postaví. Už jste to četli v článku:
V zásadě jsou možné tři hlavní scénáře:
1- Čína ví, že je dlouhodobě ona vyzyvatelem Spojených států a pokud jim nyní s Ruskem vyhoví, stane se sama příštím terčem a cílem všech těch praktik, jimiž je nyní podrobováno Rusko a zůstane na to sama.
2- Čína se z nějakého důvodu podvolí více či méně americké žádosti a Rusko zařízne
3-Čína sice nenechá Rusko padnout, ale nepomůže mu dost, aby se stalo silným světovým hráčem.
Takhle mi vychází tři hlavní budoucí dějové linie tohoto dramatu.
Detaily a výhody pro Peking v každém z nich si můžete znovu přečíst na uvedeném linku. Ale s plnou odpovědností konstatuji, že i kdyby nastal pro Západ ideální scénář č. 2, pak nikoliv proto, že by se Peking bál západních sankcí, ale že to prostě V DANÉ CHVÍLI PRO NĚJ BUDE VÝHODNĚJŠÍ! Navíc nikoliv z okamžitého , nýbrž DLOUHODOBÉHO STRATEGICKÉHO HLEDISKA: Výhodnější pro Čínu, nikoliv pro Západ!!! Protože v něm by Peking ve finále obsadil celou Sibiř a získal dnes ruské zdroje výhradně pro sebe! A náš slavný Západ by jen stál a hleděl s otevřenou pusou! A ti nejbystřejší a nejpředvídavější by se okamžitě objednali na plastiky obličejů a nechal si oči odoperovat do šikma!
Čínské vedení se totiž nepotřebuje ohlížet na momentální nálady veřejnosti!!! Nestresuje se tím, že třeba 17 měsíců jsou další volby a že opozice už číhá a že když se jí to číhání zadaří, tak vládnoucí klika ztratí veškerá koryta. O tomhle politika v Říši středu není.
Dnešní velmocenský status své země založil kdysi před padesáti roky Teng Siao Pching. Mohl jít po krátkodobých cílech, namastit kapsu sobě a svým bližním. On založil, pro Západ zcela nepozorovaně -ŘÍŠI. S jeho pomocí.
Západ si dodnes myslí, jak to s Číňany skoulel a Rusům uvázal smyčku na níž je koncem osmdesátých let oběsil. Pravý opak je pravdou – místo čitelného, sice nepřátelského, ale zranitelného Sovětského svazu, je nyní konfrontován s obrem, který už mu hledí do očí jako rovný s rovným a nejspíš za nějaký velmi krátký čas, Západ přeroste. Dnes evidentně tím spíše když mu Západ sám dodal steroidy. Sankcí proti Rusku.
Ale nechme prognozování. Platí, že šedivá je teorie a zelený strom života!
Se sankcemi si Rusko opravdu „užije“. Ale řekl bych , že v konečném důsledku ještě více ti, co je vyhlásili! Co přemýšlí jen v horizontu do příštích voleb. Ti, pokud vůbec uvažují a zvažují, jsou ve vleku těch aktivistů, co předepisují morál. Protože neponesou za svoje rozhodnutí nikdy žádnou odpovědnost! Jak správně v tom to sloupku z n-tv.de napsal jeho autor Dr. Andreas Beck.
