Když už člověk zavítá na Bloomberga. tak je radno, se tam porozhlénout. Zejména když nám fialový ignor, co nikdy nelže tvrdí, že
-se ruského vlka nemusí bát nic, proto že plynu je habaděj a s EU ještě daleko víc
-že MUSÍME, opravdu MUSÍME dát všechny prachy na Ukrajinu, abychom jí postavili fungl nágl novou novoučičkou. Tak, že každý z Evropy se do ní nejspíš bude chtít přestěhovat
Když to říká on, tak to je pravda pravdoucí. On nikdy nelže. Nejspíš tedy lže Bloomberg ve svém redakčním článku
z čehož můj, asi špatný , nejspíše přímo Putinem osobně zmanipulovaný překladač udělal tohle:
Evropská unie zaostává za svými významnými sliby poskytnout Ukrajině značný balík pomoci, zatímco blok čelí vyhlídce na vážné ekonomické bolesti na domácí scéně.
Bylo to téměř před dvěma měsíci, když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla poslat Ukrajině nouzové půjčky ve výši 9 miliard eur (9 miliard dolarů). Bloku se zatím podařilo dohodnout pouze počáteční tranši, která pokryje devítinu tohoto cíle.
V tradičně ospalém letním období v Bruselu bude EU čelit novým výzvám, protože přízrak úplného odstavení od ruského plynu a zpřísnění měnové politiky ECB riskuje, že region zažene do druhé recese během dvou let.
Pro Ukrajinu jsou potřeby naléhavé. Válkou zničená země čelí rozpočtové propasti ve výši 5 miliard dolarů měsíčně na pokrytí výdajů a dalších naléhavých plateb, když se snaží odrazit ruské útoky. Ukrajinská centrální banka zůstává největším zdrojem financování vládního rozpočtu a stále více vyvolává obavy ohledně limitů své schopnosti poskytovat hotovost prostřednictvím státního dluhu.
„Doufáme, že dokážeme přesvědčit všechny partnery, že Ukrajina tyto prostředky skutečně potřebuje, a do konce roku obdržíme makrofinanční pomoc,“ uvedl ukrajinský ministr financí Serhiy Marčenko ve svém prohlášení.
Evropská komise se také v květnu zavázala financovat převážnou část rekonstrukce země, která by podle odhadů ukrajinské vlády mohla dosáhnout až 750 miliard dolarů. To by mohlo pro EU znamenat ještě ožehavější debatu, protože neexistuje žádná dohoda o tom, jak získat finanční prostředky. Nabídka komise vyděsila některé členské státy, které se obávaly obrovských nákladů potřebných k obnově země a potenciálních problémů s korupcí, uvedli lidé obeznámení s vnitrounijní diskusí.
Dopad hospodářských důsledků války tíží vlády EU, protože se začínají obávat rizika slábnoucí veřejné podpory pro Kyjev v nadcházejících měsících, zejména pokud bude energie vzácnější a dražší.
Domácí fronta
Když ministři financí EU diskutovali na úterní schůzce o pomoci Ukrajině, zhruba třetina z 27 členských států varovala, že budou zapotřebí nová opatření na podporu nejzranitelnějších skupin uvnitř bloku postižených pokračující krizí, aby se předešlo nespokojenosti s Kyjevem, informují lidé obeznámení s tím, co zaznělo v diskusi.
Eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni řekl ministrům během setkání za zavřenými dveřmi, že národní vlády musí zajistit, aby ekonomická reakce na válečný dopad byla dostatečně silná, aby se vyhnula riziku únavy mezi Evropany, uvedl představitel EU. Gentiloni ve čtvrtek novinářům řekl, že vlády mají „povinnost“ zmírnit dopad vyšších cen, zejména účtů za energie, na chudé.
Ministři se v úterý dokázali dohodnout pouze na půjčce ve výši 1 miliardy eur pro Ukrajinu jako první tranši většího balíčku makrofinanční pomoci. Převážná část finančního balíčku, který v zásadě schválili lídři EU v květnu, byla na týdny zablokována kvůli rozdílům mezi Komisí a Německem ohledně struktury financování.
Bezvýchodná situace se podle lidí obeznámených se stavem diskusí pravděpodobně nevyřeší dříve, než se Brusel rozprchne na letní prázdniny. Všech 27 členských států musí dát požehnání podmínkám balíčku pomoci.
Berlínské podmínky
Německo se nejprve pokusilo přesvědčit komisi, aby poskytla spíše granty než půjčky ke zmírnění dluhové zátěže Ukrajiny. Berlín poté vyjednával s exekutivou EU o podmínkách půjček.
Komise požádala členské státy, aby poskytly záruky za půjčky. Německo však chce snížit objem svých povinností a argumentuje tím, že poskytlo Ukrajině 1 miliardu eur v nevratných grantech prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu, uvedl německý úředník. Berlín vyzval ostatní členské státy, aby poskytly dodatečné záruky.
Německý ministr financí Christian Lindner začátkem tohoto měsíce v Berlíně řekl novinářům, že „Německo by nemělo být nuceno k placení dvakrát“. Lindner dodal, že „každý by měl být povolán v rozsahu jeho schopností.
Samostatně, úvěr ve výši 1,5 miliardy eur poskytnutý Evropskou investiční bankou Kyjevu také zůstává blokován uvnitř mašinérie EU, protože komise požaduje vyšší objem záruk ve srovnání se standardními operacemi banky. Úředník komise uvedl, že EU se musí ujistit, že dokáže absorbovat ztráty v případě ukrajinského selhání.
Ekonomické mraky v Evropě by mohly debatu v nadcházejících měsících ještě ztížit. Náklady na energetickou transformaci, opatření na zmírnění rostoucích cen, potřeby vojenských výdajů a podpora Ukrajiny – to vše soutěží o zdroje z vyčerpaných národních finančních rezerv, varoval jeden diplomat EU.
Situace by se mohla zhoršit, pokud by Rusko zavřelo kohoutky toků plynu do Evropy. „Toto riziko se stalo více než jen hypotetickým scénářem, na který se musíme připravit,“ řekl Gentiloni. „Takže bouře je možná.“ Ale momentálně tam nejsme.“
Krásné čtení, skvělé vyhlídky , že?
Vyberu to podstatné:
-EU se zavázala dodat Ukrajině na financování války 9 miliard Eur
-drhne to a zatím dala dohromady sotva miliardu a ani ta ještě neodešla.
-Evropská investiční banka slíbila Ukrajině půjčku ve výši 1,5 miliardy Eur, ale zatím ji neuvolnila protoež požaduje ručení od Eu a ta zase od členských států, protože se vedení EU viditelně obává, že se půjčka vyplatí Zelenskému a od tohoto okamžiku se stane nedobytnou
-to ovšem nijak nevadí, aby se evropští papaláši nevyštengrovali k hrdému slibu, že po těch nejméně 9 miliardách Kyjevu ještě pošlo klíďo píďo dalších 750 miliard na kompletní obnovu
-eurokomisař pro průmysl vyzval členské země, aby pomohly s energetickou drahotou svým chudým, ne protože to prostě potřebují a nelze nechat vlastní voliče zmrznout, ale proto, aby neklesla jejich podpora pro přesun gigantických sum na Ukrajinu!!!
Tak takhle to máme nastavené v Evropské unii!
Chci eurokomisaře Gentiloniho uklidnit! Jen žádnou paniku! Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě zatraceně daleko!
Nyní předsedá Unii přece Česko! Tedy všechno řídí Fiala ,c o nikdy nelže a co má od všeho klíče a všechno tutově ošéfované!
A když Fiala řekne, že se Ukrajině pomůže za každou cenu, tak přes to nejede vlak ani parní válec!
Vedle toho už Fiala dokázal, že dokáže – ten nenechá Ukrajinu ve štychu a s případnými nespokojenými občany si poradí. Ukazuje celé EU příkladně, jak se to správně s tou drahotou, speciálně energetickou, má dělat. Jednoduše – NIJAK!!! On nepanikaří jako Macron nebo Scholz nebo jižní státy EU se nějakými masivními podporami či hloupým zastropováním cen energií! On tomu nechává volný průběh a klidně hrdinně nechá ČEZ vyrobit kilowattu za 25 haléřů, aby ji následně prodal lipské burze za 3 Kč a stejný ČEZ pak nakoupil zpět pro naše občany a prodají jim ji za 10. Nikoliv haléřů, nýbrž korun…Takhle se to dělá!
A na příkladu českého voliče je vidět, že to funguje a netřeba se obávat nějaké obzvláštní zlé, Putinem podněcované reakce!!! Ani ťuk!
Vedle toho také stejný Fiala už opakovaně předvedl, že potřeby Ukrajiny mu jsou svaté a nadřazené všemu ostatnímu! Ten nikdy, opravdu nikdy, po dobu českého předsednictví nedopustí, aby se na Ukrajinu ne zapomnělo, ale snad byť jen pozapomnělo!!!!My v České republice bychom mohli vyprávět!!! Naivně jsme si mysleli, že Fiala je předsedou vlády České republiky a zatím už pět měsíců zjišťujeme, že on je gubernátorem Pražsko brněnské oblasti Republiky Ukrajina. A nyní k Ukrajině nepochybně připojí i všechny další oblasti Velké Ukrajiny, dosud nepatřičně a mylně označované jako Evropská unie!
Klídek a zase klídek pane Gentiloni!!!
Peníze pro Ukrajinu budou. I kdybychom si elektřinu vyrábět měli třením liščích ohonů o ebonitové tyče. Elektřina bude a ještě se přitom zahřejeme! Takže ani plynu neschází. A jídlo, v dobách hladomorů se přece mouka mlela z žaludů a přidávala se ní v nouzi nejvyšší i kůra. Březová prý chutnala nejlépe.
A kdyby bylo opravdu špatně, tak Robert Merle, ve svém šestidílném historickém opusu Dědictví otců uvádí, že při obléhání Paříže, kdy bylo opravdu zle, se na mouku mlely i kosti zemřelých. Takže proč bychom se plašili? Fiala to drží pevně v ruce.
