Málokdo u nás ví, že jihoamerické země v mnoha případech naskočily na globalistickou agendu – zejména na klimatickou a LGBTQ. To jen dokazuje, že tato agenda zdaleka není jen výsadou Západu, jak se mnozí domnívají.
Některé jihoamerické země se dokonce do zeleného šílenství vrhly ještě víc „po hlavě“ než EU. Před časem například vložilo Chile klimatickou agendu do Ústavy a Kostarika přešla z 98% na zelenou energii.
Nyní však zemi dostihla tvrdá realita. Ukázalo se, že stačí rozmary počasí, které omezí provoz „zelených“ energetických zdrojů – a náhle je nutné dodávat elektřinu na příděl.
Zelení strůjci klimatické transformace si o tom mohou nechat jen zdát: S kvótou výroby elektřiny z vodní, geotermální a větrné energie, která je již devět let nad 98 procenty, je Kostarika na dobré cestě stát se klimaticky neutrální.
Středoamerická země tak patří mezi několik málo ekonomik na světě, které lze jen stěží spočítat na prstech jedné ruky, jimž se již podařilo svůj energetický sektor téměř úplně dekarbonizovat.
O to podivnější se zdá, že „Švýcarsko Střední Ameriky,“ známé svou ekoturistikou, v současné době zkoumá možnost opětovného využití ropy a plynu.
Zelená elektřina vyrobená v poslední době nestačila pokrýt poptávku po elektřině v zemi s 5,2 miliony obyvatel. 6. května neměla vláda prezidenta Rodriga Chavese jinou možnost, než nařídit přídělový systém elektřiny.
Naposledy to bylo nutné v roce 2007. Nyní se domácnosti musí smířit s odstávkami až na tři hodiny denně.
Hlavním důvodem nedostatku elektřiny je ze všeho nejvíc počasí.
„Takové sucho jsme nezažili už 50 let,“ uvedl klimatický expert od státního dodavatele energie ICE – a obvinil z toho meteorologický jev známý jako El Niño.
Kvůli prudkému poklesu srážek nebyla hladina vody dostatečná pro provoz vodních elektráren, které představují přibližně tři čtvrtiny energie Kostariky. Vítr navíc nefoukal jako obvykle, aby umožnil výrobu elektřiny.
Překvapivě vydatné deště se o uplynulém víkendu opět postaraly o zlepšení situace. Během několika hodin se nádrže dostaly na úroveň, která umožňuje nepřetržité dodávky energie.
Zdá se však, že prezident Rodrigo Chaves se z náhlého nedostatku elektřiny poučil a podporuje těžbu ropy a zemního plynu.
„Myslím si, že je chybou zavazovat zemi k tomu, že nesmí využívat přírodní zdroje, které jí byly dány Bohem,“ prohlásil politik.
Jeho vzorem je Norsko.
„Zemi se daří velmi dobře, protože těží zemní plyn udržitelným způsobem. Norsko se stalo jednou z nejbohatších, nejvíce prosperujících a nejdemokratičtějších společností na světě a velmi dobře chrání své životní prostředí,“ vysvětlil prezident.
Kostarika již před několika měsíci požádala Norsko o podporu při přehodnocování svého energetického profilu a možnosti využití domácích zásob fosilních paliv.
Chaves ujistil, že rozvoj i skromných zásob fosilních paliv pomocí moderních a čistších norských metod by mohl Kostarice přinést obrovské výhody, aniž by byl ohrožen její závazek bojovat proti změně klimatu.
Oslo mezitím v polovině dubna předalo Chavesovi košík na podporu hledání ropy a plynu. Norská delegace informovala San José, že takové studie by byly velmi nákladné, a že výzkumný a vývojový program „Ropa pro rozvoj“ již nebude od roku 2024 pokračovat.
„Ještě se nevzdáváme,“ prezident si je jistý vítězstvím: „hovořili jsme neformálně s ostatními vládami a hledáme cesty.“
Kostarika by se tak měla stát příkladem i pro fanatiky v Bruselu, kteří stále trvají na tom, že musí celá Evropa směřovat k uhlíkové nule a zbavit se fosilních paliv…
