ŠTĚPÁN CHÁB
Nadnárodní nezisková společnost Amnesty International se postavila proti české vládě. Zpochybnila její výběr poradců do Rady pro lidská práva. Přitom ta doposud byla příjemně jednostranná.
Rada vlády pro Lidská práva má v současné podobě 23 členů. Do rady se nově navíc dostal právník Jakub Kříž, který sloužil Alianci pro rodinu, prokatolické lobbistické skupině, která usiluje o zachování „normálního světa“ z pohledu katolické církve. Tedy i plošnému zákazu potratů. Je to pohled části společnosti, měl by mít zastoupení, pokud si chceme s úspěchem hrát na demokracii. Kříž je respektovaný právník a kanonista, který léta vystupuje v odborných debatách o rodinném právu. Pro progresivní scénu je ztělesněním nepřítele, protože neargumentuje emocemi z demonstrací, ale chladnou právní logikou, judikaturou a textem ústavy.
Dalším novým poradcem se stal Daniel Black, který si prošel tranzicí z muže na ženu, později detranzicí zpět z ženy na muže. Jeho životní zkušenost i mediální výstupy jsou důkaz toho, že unáhlené lékařské a sociální tranzice u mladých lidí mohou skončit celoživotním zmrzačením a psychickým traumatem. Sám si tím prošel, mluví o tom velmi jímavě a hlasitě. Proč nenechat tento pohled na svět v radě?
Jako poslední se do rady dostala bývalá miss a modelka Taťána Kuchařová, která se do análů propsala nedávným a masivně medializovaným rozvodem s Ondřejem Brzobohatým. Její mediální tah proti Brzobohatému jsem, přiznávám, nesledoval, takže netuším, kdo v něm byl za toho zlého. Ale to snad ničemu nepřekáží.
Všichni tři jsou pod palbou jednotlivých neziskovek jako jsou proLGBT Jsme fér, Prague Pride, organizace Konsent, kterou vede předsedkyně Zelených Johanna Nejedlová, protrans organizace Trans*parent, poté extremistická (z mého pohledu) feministická úderka Česká ženská lobby.
Podíval jsem se na všechny zástupce občanské a odborné veřejnosti v Radě pro lidská práva. Jediný tam (dohledatelně) nezastával konzervativní pohled na svět, nezpochybňoval svět progresivismu, který se tváří jako jediný možný. Nikdo ze zástupců nevaroval před progresivními trendy. Mnozí těmi trendy (dohledatelně) žijí. Mezi hlavní postavy rady pak spadá progresivní politička Kateřina Bursíková Jacques.
Rada se na první i na druhý pohled jeví jako velmi jednostranná. Tedy taková, kde se jen přikyvuje a radí se vládě s tím, jak jeden směr podpořit a druhý pohanět, a kam poslat dotační a grantové peníze. Jak jinak, když do konce minulého volebního období radě vévodila Klára Šimáčková Laurenčíková, nekorunovaná královna progresivní politiky.
„Z poradního orgánu vlády pro lidská práva se nesmí stát platforma pro osekávání svobod a rušení již zavedených práv,“ apeluje Amnesty International ve svém dopise vládě. „Vyzýváme premiéra Andreje Babiše jako předsedu Rady, aby se s jejich činností detailně seznámil a jmenování zrušil. Rada v novém složení poprvé zasedá ve středu 30. září,“ dodává. A přidává četná vyjádření výše zmíněných neziskovek, které je velmi varující, snad až apokalyptické.
No, nebude to tak horké.
Konzervativní proud, i ten katolický, je pevnou součástí společnosti. Přitom nemá zastoupení v Radě pro lidská práva. A jakmile se tam v počtu tří zástupců může dostat, neziskovky začnou vyvolávat ve společnosti hrůzu, že se budou zakazovat již nabytá práva. Že se druhý den po jmenování dočkáme zákazu potratů, zákazu péče o translidi, že se začnou LGBT lidé ukrývat po sklepeních před hlídkami, které by je jinak hodily ze střechy nějaké vysoké budovy poblíž.
To, že je to kardinální hloupost, nedodá nikdo z nich. Proč také, jsou to jejich finanční i lobby zájmy. Jenže zájmy, které jsou hájené absolutní většinou v poradním orgánu vlády. Což zní přinejmenším nedemokraticky, když ne rovnou totalitářsky. Pokud se do takové absolutní většiny usadí tři (pouze tři) zástupci s jiným pohledem a jinými hodnotami, nevznikne v zemi konec všem nadějím. Vznikne diskuse, vznikne pluralita, střet dvou táborů a hledání kompromisů.
Proti tomu neziskovky v čele s Amnesty International bojují? Proti právu, aby se mohli vyjádřit i lidé, kteří s nimi nesouhlasí? Bojí se diskuse? Bojí se odhalení, že jsou jejich argumenty tolik… no, na vodě? Poradní orgán vlády nezmění politiku země, je to jen poradní orgán. Ovšem orgán, v kterém podle neziskovek nesmí zaznít jiný než ten jejich názor. Ono ovšem nejspíš nejde o strach ze ztráty práv, ale o strach ze ztráty monopolu na vládní ucho.
Léta to fungovalo jako dokonale namazaný stroj: naše neziskovka napíše doporučení pro naši radu, naše zmocněnkyně to předloží naší vládě, vláda schválí strategii a vypíše dotační tituly, do kterých se přihlásí zase naše neziskovka. A teď do tohohle spokojeného akvária někdo hodil tři štiky, které se začnou ptát na efektivitu, smysl a vědeckou podloženost těch stovek milionů. To už není boj o lidská práva, to je panika z ohrožení grantového penězovodu.
A jen tak na okraj. Amnesty International kdysi zachraňovala lidi z gulagů a bojovala proti skutečné tyranii. Dnes píše udavačské dopisy premiérovi, protože se do poradního sboru dostali tři lidé, kteří nepokládají pohlaví za libovolný sociální konstrukt na pondělní odpoledne. Z organizace bojující za svobodu se stala progresivní mravnostní policie.
No není tohle trochu hloupoučké?
