Napětí na Blízkém východě a problémy v klíčových námořních trasách výrazně mění globální obchod. Z chaosu kolem Hormuzského průlivu nyní těží africký přístav Lomé v Togu, který se rychle stává jedním z nejdůležitějších logistických uzlů západní Afriky.
Rostoucí nejistota v oblasti Perského zálivu přinutila řadu lodních společností měnit své trasy a volit delší, ale bezpečnější cesty kolem jižního cípu Afriky. Právě díky tomu prudce vzrostl význam přístavů na atlantickém pobřeží Afriky, především strategického přístavu Lomé v Guinejském zálivu.
Autonomní přístav Lomé dnes funguje nepřetržitě a ročně odbaví více než 35 milionů tun nákladu a přes dva miliony kontejnerů. Stal se klíčovou vstupní branou pro vnitrozemské státy Sahelu, jako jsou Burkina Faso, Niger nebo Mali.
Ředitel přístavu Kodjo Adegnon uvedl, že spolupráce s těmito zeměmi má dlouhou historii a dnes je dokonce součástí samotného řízení přístavu. Zástupci Burkina Fasa, Nigeru a Mali totiž zasedají přímo ve správní radě přístavu Lomé.
Významnou roli hraje také průmyslová platforma Adetikope, která pomáhá odlehčit přetíženému přístavu a zajišťuje přepravu tranzitního zboží do vnitrozemských států.
Togo zároveň výrazně investovalo do digitalizace přístavních operací. Díky moderním technologiím se podařilo zkrátit čekací doby a snížit náklady, což zvyšuje konkurenceschopnost Lomé vůči ostatním západoafrickým přístavům.
Přepravci navíc zdůrazňují, že zásadní výhodou je i bezpečnost. Náklad směřující do Mali, Nigeru nebo Burkina Fasa je podle dopravců chráněn speciálními eskortními systémy.
Togský ministr pro námořní ekonomiku Edem Kokou Tengue uvedl, že současná krize kolem Hormuzského průlivu paradoxně přístavu Lomé pomohla. Řada lodních společností se totiž kvůli obavám z bezpečnostní situace vrací k tradičním trasám přes Atlantik.
Přístav Lomé, otevřený v roce 1968, se tak stal nejen ekonomickým pilířem Toga, ale i strategickým centrem regionálního obchodu a důležitou oporou dodavatelských řetězců v době globálních krizí.
