KURVA HOUBY. ZASE.
Každý rok to samý. Vyleze jeden hřib a celýmu národu jebne.
Všude najednou plno odborníků v šusťákovce, co jdou „jen na pár kousků pro vlastní potřebu“.
Pár kousků, jo? Tak proto máš, ty kokote, košík jak pro novorozeně slona, batoh jak na přechod Himálaje a ještě igelitku z Lidlu narvanou až po uši? Na pár kousků? To máš smaženici pro celou armádu nebo co?
Vy už nejste houbaři. Vy jste kurva vysavače na houby.
Jdete lesem a seberete všechno. Malý, velký, shnilý, červivý, i to co ani není houba. Hlavně že je toho hodně. Hlavně že máš víc než soused. Hlavně že můžeš na parkovišti říct tu nejvíc debilní větu na světě: „Dneska nic moc, moc to neroste.“
Nic moc? Ty pičo, ty jsi vybral les jak kdybys prošel s rotační sekačkou! Po tobě tam neroste ani hovno! Tam je jen udusaná hlína a důlek po tom, jak sis klekl pro posledního podělanýho klouzka.
A pak přijde to doma. To je moje oblíbený.
Vysypeš 20 kilo bordelu do kuchyně. Celá kuchyně zasraná od hlíny, všude jehličí, červi lezou po lince a ty čumíš jak debil a nevíš co s tím.
Tři hodiny to čistíš, nadáváš, záda v prdeli, žena na tebe řve kam to chceš dát, ty řveš že do mrazáku. Do jakýho kurva mrazáku? Vždyť tam máš houby ještě z roku 2020! Ty už žerou samy sebe!
Nakonec polovinu vyhodíš, protože se ti to nechce dělat. Ale zítra? Zítra ve čtyři ráno tam budeš stát znova s čelovkou na hlavě jak největší kretén a zase budeš brát všechno co vidíš.
Takže laskavě, nechte tam příště taky něco pro mě, vy chamtivý prasata.
