Systém NEN na veřejné zakázky stál půl miliardy korun. Úředníci ho ale odmítají používat. Jeden z největších IT projektů současné vlády, Národní elektronický nástroj (NEN) za půl miliardy korun, je počítačový program, který nikdo nepotřebuje a přesto za něj stát z našich peněz už utratil půl miliardy a další stovky milionů se utratit chystá.
Kverulant proti NENu usedavě protestuje ve své kauze NÁRODNI ELEKTRONICKÝ TUNEL. Podle tři roky starého vládního rozhodnutí ho mají od července letošního roku využívat povinně ústřední orgány státní správy na vypisování všech svých zakázek. Jenomže úřady se mu od roku 2015, kdy je v „nepovinném“ provozu, vyhýbají. Úředníci tvrdí, že systém vytvořený v režii Ministerstva pro místní rozvoj s přispěním evropských dotací je horší než obdobné platformy soukromých firem. A nechtějí ho používat.
O osudu NEN rozhodoval ve středu kabinet. Na stůl vláda dostala dvě varianty, obě přitom rovnou počítají s odkladem povinného používání NEN proti původním plánům. Nakonec se ale ministři neshodli ani na jedné z nich. Ještě v úterý ráno, před jednáním vlády, si představitelé MMR byli natolik jisti, „že to dopadne“, že už se ani nenamáhali vymýšlet příběhy o tom, jaké dobro nám NEN přinese. Náměstek MMR Vlastimil Fidler na úterní novinářské snídani konečně odhalil, proč MMR prosazuje povinné používání NEN. „…Ale když už se do NEN dalo tolik peněz, je třeba, aby ho úřady používaly,“ řekl a dodal, že druhým důvodem je zachováním kontroly nad daty. Je paradoxní, že hlavním důvodem prosazované povinnosti je strach, že se někdo zeptá, proč MMR vyhodilo z okna více jak půl miliardy korun na něco, co nefunguje a nikdo to nechce používat.
