Od roku 2018 zaznamenal Kypr velký nárůst počtu lidí, kteří do země nelegálně přijíždějí a poté žádají o azyl.
V květnu 2021 Kypr oznámil EU, že nemůže přijmout žádné další nelegální migranty. Ministr vnitra Nicos Nouris uvedl, že s již přeplněnými přijímacími středisky pro migranty je Kypr nyní ve „stavu nouze“.
O několik měsíců později, v listopadu 2021, kyperská vláda uvedla, že tato krize nelegálních přistěhovalců vytváří významné demografické změny, ghettoizaci v městských oblastech a akutní socioekonomické dopady.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) v červnu odhalila, že mezi lednem a dubnem 2022 se počet migrantů přicházejících na Kypr ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil o 119 %.
Další zpráva agentury Frontex vydaná v červnu uvedla, že v roce 2022 se počet nelegálních překročení hranic na Kypru ve srovnání s rokem 2021 výrazně zvýšil – o 213 %.
11. září 2022 EU uznala organizování nelegální migrace Tureckem prostřednictvím „zelené linie“, která rozděluje svobodné a okupované části Kyperské republiky, podle ministerstva vnitra země.
Loizos Michael, šéf kabinetu kyperského ministra vnitra, řekl:
„Průměrný počet nelegálních imigrantů vstupujících na neokupované území Kyperské republiky je 1000 – 1500 osob měsíčně. Všichni nelegálně překračují zelenou linii nárazníkové zóny OSN, většinou přicházejí z Turecka, přes okupované oblasti Kypru.
Do 31. srpna 2022 obdržela Kyperská republika 15 154 nových žádostí o azyl. Toto číslo představuje 101% nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2021, kdy bylo podáno 7531 žádostí o azyl.
Nelegální migrace se bohužel ukazuje jako vážný problém nejen pro EU, ale zejména pro Kypr, členský stát EU, který přijímá nejvyšší počet nelegálních migrantů na obyvatele již 5. rok po sobě.
Vzhledem k tomu, že migranti jsou nástrojem třetích zemí, jako je Turecko, vyzýváme EU, aby zavázala Turecko k dodržování a plnění závazků vyplývajících z prohlášení EU a Turecka z roku 2016 vůči všem členským státům, včetně Kyperské republiky.
Evropská komise by zároveň měla přistoupit k ústředním dohodám se třetími zeměmi v oblasti navracení, aby nelegální migranti mohli být účinně a rychle navráceni do své země původu. Nelegální migrace je věcí kolektivní odpovědnosti, a nikoli jednoho členského státu.“
V roce 1974 Turecko napadlo Kyperskou republiku a násilně vysídlilo původní kyperské Řeky ze severu ostrova v násilné etnické čistce doprovázené vraždami, znásilňováním, násilnými zmizeními a dalšími zvěrstvy.
Od té doby Turecko zavedlo politiku, jejímž cílem bylo vymazat řeckou identitu a civilizaci okupovaného severního Kypru. Výsledkem je, že okupovaná oblast byla většinou „turkifikována“ přílivem nelegálních osadníků z Turecka a asi 40 000 vojáků turecké armády nelegálně nasazených v zemi.
Původní názvy geografických míst, jako jsou města a vesnice, byly nezákonně turkifikovány. Řecké a jiné nemuslimské kulturní dědictví okupovaného území bylo z velké části podrobeno systematickému ničení. Hlavní město Kyperské republiky, Nikósie, která je z 35% obsazena Turky, je také posledním rozděleným hlavním městem Evropy.
Zdá se, že Turecko nyní upírá zrak na svobodnou – stále ještě řeckou – oblast Kypru, kde si vynucuje demografické změny – prostřednictvím masové muslimské invaze.
Například ve vesnici Chlorakas tvoří muslimští invazisté čtvrtinu jejích obyvatel.
Zvýšený počet migrantů, kteří se pokoušejí dostat na Kypr, zvýšil napětí mezi kyperskými vládními orgány a tureckým režimem okupujícím sever, podle jedné zprávy z 22. února 2022.
„Máme demografický problém,“ zdůraznil starosta města Chlorakas Nicholas Liasides.
„Úřady na Kypru se snaží najít nové způsoby, jak zabránit přílivu migrantů a zvládnout současnou situaci.
V tomto ohledu nedávno ministerstvo vnitra země zdůraznilo, že repatriace migrantů, jejichž žádosti o mezinárodní ochranu byly zamítnuty, je nezbytná pro usnadnění přeplnění a snížení násilí v přijímacích táborech migrantů.
Úřady na Kypru zdůraznily, že zvýšený počet migrantů tlačí kapacitu malého ostrova mimo jeho limity.“
Populace Kyperské republiky je přibližně 1,2 milionu. Klesající porodnost kyperských občanů činí tento problém naléhavějším. Podle zprávy kyperských médií z července 2022:
„Vláda je pochopitelně znepokojena porodností na Kypru, která každoročně klesá od vrcholu v roce 1983, kdy dosáhla vrcholu 2,41 dětí na ženu. Podle údajů OSN o vyhlídkách světové populace bude letos činit 1,3 dítěte na ženu, což je předpokládaný pokles o 0,61 procenta oproti předchozímu roku. Na loňské diskusi v zákonodárném sboru poslanci vyjádřili vážné znepokojení nad 1,32 porodem na jednu ženu v roce 2019, nyní je však porodnost ještě nižší.
Tato čísla jsou hluboko pod mírou obnovy populace a jsou špatným znamením pro budoucnost země.
„Kypr je zaplaven migranty“, řekl 5. července Costas Constantinou z kyperského ministerstva vnitra. „Schopnost naší země přijímat migranty je již dávno překonána. Už přetékáme. Mnoho migrantů přicházejících na Kypr,“ dodal, „se nakonec účastní nelegálních aktivit organizovaného zločinu.“
Constantinou poznamenal, že země v roce 2021 obdržela více než 13 000 žádostí o azyl, zatímco bylo registrováno pouze 10 700 nově narozených dětí.
„Letos je situace stejná. Dosud jsme měli 4 250 porodů, oproti 12 000 příchozím migrantům. To se neděje nikde jinde v Evropské unii,“ řekl Constantinou.
V únoru Fabrice Leggeri, šéf pohraniční agentury EU Frontex, uvedl po návštěvě uprchlického tábora, že Kypr čelí mimořádné výzvě. Dodal, že země proto potřebuje mimořádnou podporu, když viděla přeplněné a nehygienické podmínky v táborech.
Zde je ovšem třeba upozornit na fakt, že záhy poté byl Leggeri za svoje protimigrační postoje z Frontexu vyhozen a na jeho místo byla vybrána žena, která je velkou podporovatelkou politiky otevřených hranic.
Větší finanční podpora nebo ubytovny pro migranty nejsou řešením krize nelegálního přistěhovalectví na Kypru. Nekonečný počet ilegálů má zjevně převýšit a nahradit původní Kypřany. Kypr trpí jak nelegální tureckou okupací, tak masovou muslimskou invazí.
Zdá se, že Kyperská republika potřebuje ukončit nezákonnou tureckou vojenskou okupaci a ukončit appeasement EU vůči Turecku.
„Pevně věřím, že nelegální přistěhovalectví je největším problémem, kterému nyní Kyperská republika čelí.“ prohlásil Savvas Iacovides, zkušený kyperský novinář. Dále prohlásil:
„Tato ostrovní země přijímá desítky tisíc nelegálních, ekonomických přistěhovalců z Asie a Afriky. Jak uvedl kyperský ministr vnitra Nicos Nouris, pro nás je to výjimečný stav. Kyperská vláda konstatuje, že Turecko, které nelegálně okupuje třetinu naší země, zneužívá přistěhovalectví ke změně demografie ostrova pro politické účely.
Tato ilegální imigrační krize, z velké části spojená s nelegální tureckou okupací severního Kypru, výrazně ovlivňuje ekonomiku, kyperskou společnost a bezpečnost ostrova. Kypr je zaplaven tisíci těchto nelegálních přistěhovalců. Mnozí tvrdí, že nadešel čas, kdy by kyperská vláda měla následovat příklad Dánska, Polska, Řecka nebo Maďarska, aby zastavila tuto pokračující noční můru.“
Tolik situace Kypru. Situace, která jen dokazuje, že muslimská invaze je záměrná, řízená a slouží k nahrazení původního obyvatelstva.
Tak, jak dopadl sever Kypru, má skončit nejen zbytek ostrova, ale postupně celá Evropa…
