María Salomé na cestě k vítězství v ženské divizi závodu na 10 kilometrů v souvislosti s mezinárodním maratonem 2012 sponzorovaným Oxxo, velkým řetězcem obchodů se smíšeným zbožím. Maraton suverénně vyhrála, bez jakéhokoli profesionálního běžeckého oblečení nebo přípravy s trenéry. Jen s rozpuštěnými vlasy, volných šatech a sandálech.
Pochází ze samotářského kmene zvaného Tarahumarové, kteří žijí v jihozápadní části státu Chihuahua v Mexiku, hlavně v oblasti Měděného kaňonu. Jejich území je nepřístupné a izolované, a tak si uchovali původní genofond a kulturu ve větší míře než kterákoliv jiná skupina původních obyvatel Mexika. Tito mimořádně zdrženliví a ostýchaví lidé se vyhýbají kontaktu s vnějším světem. Oplývají neuvěřitelnou vytrvalostí, jelikož je tvrdé přírodní podmínky nutí k neustálé migraci. Jsou to však legendární běžci na dlouhé tratě a dělají to tak po staletí. V posledních letech se prosazují v ultramaratonských závodech, kdy vydrží bez oddychu běžet dva dny, překonávajíc 200 i víc kilometrů, obuti pouze do sandálů huaraches, nyní vyráběných ze starých pneumatik.
“Žiješ, protože tvůj otec dokázal uštvat jelena. On žije, protože jeho děd dokázal utéct Apačům na koních. Žijeme, protože jsme rychlí a vytrvalí.”
Tarahumarové sami sebe označují slovem “Rarámuri”, což lze přeložit jako “běžec”. Přibližně 60 000 příslušníků kmene žije v oblasti kaňonů Sierry Tarahumara a vlivem izolovanosti krajiny si zachovávají mnoho ze svých původních zvyků. Přestože patřili mezi první indiánské kmeny, které oficiálně přijaly katolickou víru vlivem jezuitských misií v průběhu 17.- 19. století, nebylo jejich obrácení zcela úspěšné. Vyznávají synkretismus křesťanství a jejich původních představ a rituálů. Základní zdroj potravy tvoří kukuřice, ze které připravují pinole, tortillas, esquiate, atole, tamales, nebo je pečou případně vaří její klasy. Fazole se podávají smažené po uvaření. Tamales a fazole jsou běžnou potravou, kterou Tarahumarové nosí s sebou i na cesty. Pěstovaní pšenice a ovoce (jablka, meruňky, fíky a pomeranče) zavedli misionáři a ovoce se stalo doplňkem výživy. Maso tvoří pouze 5 % jejich stravy, jde většinou o ryby, kuřata a veverky. Jen při slavnostních příležitostech konzumují dobytek. Tarahumarové nejsou ani nějak výjimečně zdraví lidé. Ve skutečnosti je velmi často sužují onemocnění genetického původu, často mají problémy s páteří, s tlakem. V posledních desetiletích vážně ohrožuje jejich tradiční způsob života extrémní sucho, těžba dřeva a nerostných surovin i nelítostná válka drogových kartelů.
Dlouho Tarahumary nikdo nedokázal přesvědčit k účasti na oficiálních běžeckých závodech, přestože o jejich schopnostech po staletí tradovaly neuvěřitelné legendy. V roce 1968 je Mexiko postavilo na start olympijského maratónu, jenže indiánští běžci nechápali, proč by měli s někým závodit a žádného úspěchu nedosáhli. Zhruba od přelomu tisíciletí se ale již prosazují v mezinárodních soutěžích.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons a Flickr
