Neotřelý pohled na monopoly, o moralitě přerozdělování a jeho nezamýšlených důsledcích a deset jednoduchých principů, kterým v soukromé sféře rozumí každý, ale státu nikdy nedojdou. Navíc krutá pravda o roli svobodného trhu a nesmyslných regulacích státu, který dělá, co nemá. Ekonomický pelmel ze svobodných médií nabízejí kolegové se Sýru zdarma
Moralita přerozdělování
Leonard Read se narodil na konci 19. století a napsal řadu knih na téma svobodné společnosti. Jedna z nich se jmenuje „To Free or Freeze”, Osvobodit nebo zmrazit, a jejím tématem je systém, který motivuje občany k chamtivosti bez nutnosti pracovat.
Svobodná společnost je morální, protože nikomu nic nezakazuje a nechá každého rozhodovat o vlastním osudu. Do vztahů mezi lidmi se vloží pouze tehdy, pokud činy jednoho zasahují do práv druhého.
Ve společnosti závislé na přerozdělování je morálka odvozena od soucitu s „oběťmi”. Stát násilně vezme od lidí, kteří mají více, bez ohledu na to, jak čestně svůj majetek nabyli, aby ho dala těm, kteří ho mají méně. Opět zcela bez ohledu na to, čím je jejich „nemajetnost” způsobena. Jaký je logický důsledek takového uspořádání společnosti?
Lidé, kteří jsou ochotni majetek v potu tváře vytvářet, se nechtějí potit nadarmo, a proto produkce „majetku” klesne. Lidé budou méně riskovat, méně investovat, méně spořit. Naopak vzroste počet osob, kteří se budou řadit do fronty ke krmítkům. Touha dostat něco zadarmo a ochota stát ve frontě vzniká pouze tehdy, pokud existuje možnost něco zadarmo dostat.
Nepřímým důsledkem je pokles osobní odpovědnosti a morálky, nárůst pokusů o předbíhání ve frontě, tedy podvodného jednání, a vytvoření vrstvy „zprostředkovatelů”. To jsou lidé, kteří přerozdělování propagují, obhajují a implementují, protože za svoji zprostředkovatelskou činnost dostávají dobře zaplaceno.
Co je na tom překvapivého? Když bude dítě dostávat dárky za to, že nechodí do školy, bude do ní chodit více, nebo méně? Proč to žádný rodič nezkusí? Protože na první dobrou vidí, že je to mega-nesmysl. Logická otázka tedy zní: Proč to stále zkouší stát a proč mu to lidé trpí?
Netradiční pohled na monopoly
Antimonopolní zákony představují obtížně vynutitelnou směs protichůdných opatření, jejichž podmínky je téměř nemožné do puntíku splnit. Podle antimonopolních zákonů se podnikatel dostane do střetu se zákonem bez ohledu na to, co vlastně dělá. Příklad?
Pokud začne účtovat ceny, které se nějakému byrokratovi zdají příliš vysoké, může být popotahován za to, že zneužívá svého postavení k nepřiměřenému obohacení. V případě, že by chtěl účtovat ceny, které jsou nižší než jeho konkurence, je napadnut stejnými úředníky za to, že praktikuje „agresivní” cenovou politiku s cílem získat neoprávněné výhody na trhu. V posledním případě, to jest, když prodává své výrobky za stejné ceny, riskuje, že ho byrokraté obviní, že se se svými konkurenty domluvil na zafixování cen a odírání zákazníků.
Nebezpečí progresivismu
Nepřátelé svobodné společnosti se neobjeví zčistajasna s velkými transparenty, na kterých je napsáno, že jsou marxisty, jejichž jediným cílem je zničit vše, co bylo dosud vybudováno. Stejně tak nebudou nikomu vytrubovat, že si stávající zákony budou vykládat poměrně volně. Za zvuku plamenných proslovů oslavujících konečné dobro se potichu a postupně zmocní klíčových institucí, které si začnou upravovat k obrazu svému. Tak, aby přestala platit pravidla „slepé spravedlnosti” a novou normou se stala pravidla upřednostňující jejich vidění světa.
Základním pravidlem jejich vedení politického boje je obviňování politických oponentů z toho, co progresivní levice sama činí. Proto se výraz „ohrožení demokracie” a jeho desítky variací začnou množit jako octomilky na melounu. Za neustálého moralizování kontroluje progresivní levice jako skupina stále více mocenských pák a toků veřejných peněz. Důsledkem je pokračující zatlačování konzervativních sil na okraj společnosti a jejich postupná ztráta vlivu.
V současnosti probíhá v západní civilizaci souboj idejí: kolektivismus, multikulturalismus, diverzita a všemocný stát versus společnost svobodných občanů. Je důležité své argumenty dobře prezentovat, a pak je také důležité občas vyhrát.
Co není úlohou svobodného trhu
Úlohou svobodného trhu není odměnit ty nejchytřejší nebo ty, co nejvíc křičí. Svobodný trh má jeden jediný úkol: dodat lidem to, co chtějí, za cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Kdo to dokáže, vyhrál. Schopnost dodat je jediným měřítkem. Metrika je to spravedlivá, protože v lidovém hlasování rozhodují každý den sami lidé. Takové každodenní referendum.
V okamžiku, kdy lidé začnou posuzovat ekonomiku z tohoto pohledu, na řadu otázek se bude snáze hledat odpověď.
Desatero
William Boetcker se narodil na konci 19. století v Německu. Brzy se přestěhoval do USA, kde se stal vlivnou církevní osobností a veřejným zastáncem konzervativních hodnot. V roce 1916 publikoval svůj pamflet „The Ten Cannots”, tedy něco jako deset nemožností.
Jeho desatero se stalo relativně populární a ve své řeči je využil i bývalý prezident Ronald Reagan. V originále všechny přikázání začínají slovy „You cannot…”. Zní takto:
(1) Nemůžete zajistit prosperitu tím, že budete lidi odrazovat od spořivosti.
(2) Nemůžete posílit slabé tím, že oslabíte silné.
(3) Nemůžete pomoci malým lidem tím, že srazíte ty velké.
(4) Nemůžete zvednout platy lidem, kteří pracují za mzdu, tím, že oslabíte toho, který jim tu mzdu vyplácí.
(5) Nemůžete pomoci chudým tím, že zničíte bohaté.
(6) Nemůžete vytvořit zdravou a bezpečnou společnost za pomoci vypůjčených peněz.
(7) Nemůžete podporovat bratrství mezi lidmi tím, že budete podněcovat nenávist mezi různými skupinami lidí.
(8) Nemůžete se vyhnout problémům tím, že budete utrácet více, než vyděláte.
(9) Nemůžete budovat charakter a odvahu tím, že zničíte lidskou iniciativu a nezávislost.
(10) A nemůžete lidem trvale pomáhat tím, že za ně budete dělat to, co mohou a mají dělat sami.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
