Lukašenko oznámil připravenost Běloruska na válku! Pár dní před ruskými volbami předvedl nový systém řízení armády, KGB i celého státu! Zelenský očekává výsledky mírových jednání již koncem září a znovu se šíří video zakladatele Blackwater Security a jeho slova o Rusku!
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko několik dní před volbami do ruské Státní dumy převzal od ministra obrany Viktora Chrenina hlášení o dokončení modernizace vojenského komunikačního systému, který má v případě vypuknutí války zajistit řízení nejen běloruské armády, ale prakticky všech ozbrojených složek a klíčových civilních struktur státu.
Běloruské vedení předvedlo nové spojovací prostředky, jejichž hlavními vlastnostmi mají být odolnost, utajení a schopnost zachovat velení od nejvyššího ústředí až po jednotlivé vojenské oddíly. Nešlo přitom o běžné převzetí několika vysílaček nebo modernizaci vojenské telefonní sítě.
Z rozhovoru Lukašenka s Chreninem vyplynulo, že vznikl integrovaný systém, který má v mimořádné situaci propojit armádu, vnitřní vojska, KGB, další bezpečnostní složky a rovněž civilní sektor. Běloruská státní média potvrdila [1], že prezident kontroloval současnou i novou generaci komunikačních zařízení zaváděných do výzbroje. Bělorusko si tedy buduje centrální nervovou soustavu státu pro situaci, ve které by běžné komunikační prostředky mohly být rušeny, napadeny nebo úplně vyřazeny.
Přepis videa:
„Pokud dojde k válce, budeme postupovat tak, jak se dnes cvičí podle nového systému, a začneme velet vojskům v plném rozsahu.
– A vlastně i celý systém řízení ozbrojených složek státu.
– No, to mám na mysli. Ne, nejen armádu, ale i vnitřní jednotky KGB a tak dále. A celý stát i civilní sektor budou pokryty komunikační sítí.
– Ano. A pak vám představíme ta nová komunikační zařízení, která se nyní dostala do výzbroje ozbrojených sil.
– Ale kdysi jsme se dohodli, že v armádě bude nejen nový systém – jak říkáte, my jsme ho vytvořili –, ale že budeme mít i nová komunikační zařízení.
– Dnes vám to všechno ukážeme, soudruhu prezidente.
– To znamená, že v případě války můžeme klidně velet jednotkám, od velitelství až po jednotlivé oddíly.
– Odolnost, utajení, spolehlivost komunikačního systému.
– To je důležité, protože bojovat bez spojení…
– Mohu to tak říct. O tom, co nyní máme, jsme si před deseti, ba co deseti, před pěti lety ani nemohli snít.“
Načasování celé prezentace vyvolává mnohem více otázek než samotná modernizace. Lukašenko totiž nepoužíval hypotetické formulace o vzdálené budoucnosti. Mluvil otevřeně o tom, jak bude stát postupovat, „pokud dojde k válce“, jak bude zahájeno velení vojskům v plném rozsahu a jak bude novou sítí pokryta nejen armáda, ale také bezpečnostní aparát a civilní sektor. Ministr Chrenin mu následně potvrdil, že nový systém i nová zařízení jsou připraveny.
Bojovat bez spojení je nemožné. Moderní válka není pouze soubojem tanků, dělostřelectva a pěchoty, ale především válkou senzorů, dronů, satelitů, elektronického rušení a rychlosti předávání údajů. Armáda, která nedokáže včas zjistit cíl, předat jeho souřadnice a vydat rozkaz k palbě, může mít tisíce vojáků i stovky tanků, ale na digitálním bojišti se rychle promění ve slepou a hluchou masu. Právě proto Lukašenko tolik zdůrazňoval odolnost, utajení a spolehlivost nové sítě.
Severní fronta proti Kyjevu se znovu vrací do analytických scénářů
Lukašenkova slova okamžitě oživila spekulace, že Minsk dokončuje přípravy na novou fázi války na Ukrajině. V této chvíli neexistuje veřejně doložený rozkaz k nasazení běloruské armády ani potvrzení, že by bylo rozhodnuto o otevření severní fronty. Z vojenského hlediska však tuto možnost nelze jednoduše smést ze stolu. Bělorusko již v únoru 2022 poskytlo své území ruským jednotkám postupujícím ve směru na Kyjev a jeho strategická poloha se od té doby nezměnila.
Otevření severní fronty by pro Kyjev představovalo vážný problém, i kdyby hlavním cílem nebylo okamžité dobytí ukrajinského hlavního města. Pouhá věrohodná hrozba pozemní operace by donutila ukrajinské velení držet na hranici významné zálohy, protivzdušnou obranu, ženijní jednotky a prostředky elektronického boje, které by potom chyběly na Donbasu nebo na jiných úsecích fronty. Rusko by tak mohlo dosáhnout operačního účinku i bez rozsáhlého postupu hluboko na ukrajinské území.
Západní analytici již v posledních týdnech upozorňovali [2], že aktivnější zapojení Běloruska by nemuselo mít podobu klasické invaze desítek tisíc běloruských vojáků. Minsk může Rusku poskytnout letiště, radarové prostředky, opravárenské kapacity, vojenský průmysl, logistické uzly nebo území pro vypouštění dronů proti západní a severní Ukrajině. Ukrajinská protivzdušná obrana by potom musela sledovat další směr, zatímco Bělorusko by se stále mohlo formálně vyhýbat přiznání přímého vstupu do války.
Právě v tomto světle dostává modernizace celostátního komunikačního systému mimořádný význam. Takový systém není určen pouze pro slavnostní vojenské přehlídky. Je budován pro stav, kdy musí stát fungovat pod tlakem elektronického boje, sabotáží, kybernetických útoků a úderů proti velitelským stanovištím. Lukašenko neřekl, že válka začne za několik dní. Oznámil však, že pokud začne, Bělorusko už má prostředek, kterým bude řídit armádu, KGB, vnitřní vojska i civilní sektor.
Všechno se odehrává těsně před volbami do ruské Státní dumy
Rusko bude od 18. do 20. září 2026 volit všech 450 poslanců nové Státní dumy. Vladimir Putin stanovil [3] hlavním volebním dnem neděli 20. září. Půjde o první volby do dolní komory ruského parlamentu od zahájení speciální vojenské operace v únoru 2022, a proto budou jejich výsledky vykládány rovněž jako politické potvrzení nebo odmítnutí dosavadního vedení války.
Jestli po volbách skutečně dojde ke změně ruské vojenské strategie, zatím nikdo veřejně nepotvrdil. Politický kalendář však vytváří přirozený předěl. Kreml může před volbami udržovat veřejnou debatu pod kontrolou a zásadní rozhodnutí odsunout na období, kdy bude nové složení Dumy potvrzeno a mocenský aparát získá mandát na další volební období. Lukašenkovo oznámení proto nelze automaticky označit za důkaz připravované operace, ale stejně tak je naivní tvrdit, že jeho načasování nemá žádný význam.
Běloruský prezident navíc dobře ví, že každé jeho veřejné vystoupení je sledováno v Kyjevě, Varšavě, Vilniusu, Bruselu i Washingtonu. Když před kamerami hovoří o připravenosti řídit celý stát za války, nevysílá zprávu jen vlastním generálům. Je to signál zahraničním protivníkům, že Minsk se připravuje na možnost rozsáhlého konfliktu a že případný pokus ochromit běloruské velení nemusí uspět.
Zelenský připustil, že intenzivní jednání přijdou až po ruských volbách
Do tohoto výbušného časového rámce zapadá i překvapivé prohlášení Volodymyra Zelenského během návštěvy Kanady. Ukrajinský prezident oznámil, že v průběhu ruského volebního období neočekává skutečně intenzivní jednání, ale na konci září by se měl v New Yorku setkat s americkým týmem. První konkrétní výsledky mírového procesu očekává právě do konce měsíce a od Spojených států žádá rozhodné kroky ještě před příchodem zimy.
Přepis videa:
„K jednání mezi námi, myslím si, že během volebního období v Rusku k žádným opravdu intenzivním jednáním nedojde. Chápeme to, ale na konci září budeme mít příležitost se setkat. Aspoň si to myslím. Setkat se s americkým týmem v New Yorku. A během tohoto období jsou každý den naši – moji poradci a poradci pro národní bezpečnost – v kontaktu s americkým týmem. Hovoří o tom, jaké výsledky mohou být, jak se připravit na třístranné setkání, jaký výsledek může být po třístranném setkání.
A všichni partneři na světě, všichni partneři na světě, zmiňují otázku obilí, zemědělství a zemědělských produktů, které Rusko začalo blokovat v Černém moři. A my jsme na to reagovali, začali jsme dělat totéž, ale musíme reagovat. V opačném případě Rusko tuto válku nikdy neukončí, protože ji nikdy nezažije. Totéž platí pro energetiku.
Nyní nastolujeme otázku potenciálních výsledků v oblasti energetiky a potravinové bezpečnosti, a myslím, že po setkání v New Yorku s prezidentem Trumpem budu moci být otevřenější. Doufám, že k tomu najdeme příležitost. Doufám v to, ale jak znám Rusko, když se dozví, že někde probíhají nějaká jednání s Evropany, Kanaďany nebo Američany, když něco takového uslyší, snaží se na nás zaútočit ještě intenzivněji, jen aby zmařili jakákoli jednání, aby narušili jakýkoli dialog.
My však věříme v mír a budeme se tímto směrem ubírat. Existuje jen jeden způsob, jak tuto válku zastavit. Jiná cesta není. A proto se, myslím, prvních výsledků dočkáme do konce září. Ale tak či onak, máme mezi sebou dohodu. Mluvili jsme s Američany, ti musí nejen pro nás, ale i pro Evropu a pro svět něco udělat, podniknout nějaké rozhodné kroky ještě před zimou.“
Associated Press potvrdila [4], že Zelenský během návštěvy Kanady spojil konec září s očekávaným jednáním s americkými představiteli v New Yorku a s přípravou možného třístranného formátu. Reuters současně informoval [5], že američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner přivezli z posledních konzultací několik návrhů, které Zelenský označil za rozumné a hodnotné, přestože dosud nedošlo k průlomu.
Kyjev čeká na dohodu, ale současně hrozí Rusku v Černém moři a energetice
Zelenského projev obsahoval dva navzájem protichůdné signály. Na jedné straně hovořil o míru, třístranném setkání a očekávaných výsledcích. Na druhé straně otevřeně přiznal, že Ukrajina odpovídá na ruské kroky v Černém moři stejným způsobem, a spojil budoucí jednání s energetickou a potravinovou bezpečností. Jinými slovy, obě strany se snaží před případnými rozhovory vytvořit co nejsilnější vyjednávací pozici pomocí vojenského nátlaku.
To je mimořádně nebezpečné období. Jestliže Moskva očekává diplomatické rozhovory až po volbách a Kyjev současně počítá s prvními výsledky do konce září, může se každá strana pokusit během několika zbývajících dní změnit situaci na bojišti. Války se totiž obvykle nezpomalují proto, že se blíží vyjednávání. Naopak se často zrychlují, protože každý kilometr území, každá zničená elektrárna, každý zasažený přístav a každá nová hrozba se mění v žeton na jednacím stole.
Lukašenkova prezentace nového komunikačního systému proto přichází přesně ve chvíli, kdy Kyjev veřejně spojuje konec ruských voleb s obnovením intenzivních rozhovorů. Může jít o odstrašení, přípravu na krizový scénář nebo o skutečné budování kapacity pro budoucí operaci. Ve všech třech případech však jde o zprávu, kterou si ukrajinské velení nemůže dovolit ignorovat.
Erik Prince varoval, že Západ vytvořil mnohem schopnější ruskou armádu
Právě v této atmosféře se znovu začalo šířit vystoupení Erika Prince, zakladatele soukromé vojenské společnosti Blackwater. Video bylo zveřejněno v březnu 2025, samotná přednáška na Hillsdale College však proběhla již 2. února 2025. Prince v ní varoval před idiotským tvrzením západních politiků, že se podařilo oslabit ruskou armádu. Podle jeho hodnocení dosáhl Západ přesného opaku: Rusové se během války učili, zkrátili reakční časy a vybudovali mnohem schopnější systém vedení boje.
Přepis videa:
„Jak tedy vypadá budoucnost válčení? Víte, když se podíváte třeba na to, co se děje na Ukrajině, tak především neposlouchejte ty idiotské politiky, kteří říkají: ‚Jo, oslabili jsme ruskou armádu!‘ Ne, jen jsme spotřebovali spoustu materiálu, resp. Ukrajinci spotřebovali, zabili spoustu lidí. Zbytečně, je to opravdu hloupá válka.
Ruská armáda se stala nesrovnatelně chytřejší. Kdybyste v březnu nebo dubnu 2022 vystřelili na Rusa z dělostřelectva, trvalo by jim hodinu a půl, než by přesně opětovali palbu. Teď to trvá asi dvě minuty, což znamená, že když na ně vystřelíte, raději buďte ve svém vozidle a zmizte odtamtud, protože jinak vás dostanou.
BRICS je pokus o odklon od obchodu založeného na dolaru, že? A podívejte, USA nadužívaly sankce a odradily lidi od obchodování v dolarech. Čím silnější je dolar, tím lepší je naše ekonomika a tím méně relevantní se stává BRICS. Amerika, která je důvěryhodná… Podívejte, zahraniční politika Spojených států by měla být taková, aby nás naši přátelé milovali, naši rivalové respektovali a naši nepřátelé se nás báli.
A v současné době, víte, za předchozí vlády se naši přátelé divili, proč se sami ničíme, a naši nepřátelé se nám smáli a neustále nám ukrajovali další kousek, a víte, že zahraniční politika, důvěryhodnost a odstrašování tedy mají význam, ale je tu spousta nepořádku, který je třeba uklidit.
Je to v zájmu Spojených států. Ačkoli po sto let bylo politickým cílem zabránit spojení německého průmyslu s ruskými zdroji, nyní tato hloupá válka na Ukrajině vedla pouze k tomu, že všechny ty ruské zdroje a celý ten průmysl byly zatlačeny do podřízené role vůči Komunistické straně Číny, a to je špatné.
Rusko nemusí být naším přítelem, možná spíše přítelem-nepřítelem, ale z dlouhodobého kulturního hlediska máme s Rusy mnohem více společného než s Číňany, Indy nebo obyvateli jihovýchodní Asie. Na konci studené války byla promarněna skutečná příležitost skutečně přijmout Rusko a neztrapňovat ho, protože to byla velká říše.
A podívejte, faktem je, že to byli právě oni, kdo odvedli nejtěžší práci při porážce nacistů. A tak, víte, když posunete všechny ty země NATO přímo k ruským hranicím a oni se podívají ven a řeknou: ‚Na našich hranicích je více nepřátelských vojsk než kdykoli od května 1941,‘ je to zbytečná provokace a já bych řekl, že jde o špatné státnické umění.“
Záznam přednášky byl publikován [6] na kanálu Hillsdale College a dostupný přepis potvrzuje [7], že Prince označil ukrajinskou válku za zásadní urychlovač technologických změn ve válčení. Zvlášť upozorňoval na ruské schopnosti v elektronickém boji a na rychlost, s jakou ruská armáda dokázala najít protiopatření proti západním zbraním.
Západ Rusko neoslabil, ale vycvičil proti sobě. Putin na zasedání BRICS varoval EU před přímou válkou s Ruskem
Prince není akademik píšící o válce z bezpečí univerzitní pracovny. Blackwater vybudoval jako soukromou armádu, která působila v nejtvrdších amerických operacích v Iráku a dalších konfliktech. Jeho společnost získala nechvalnou pověst, ale právě proto nelze Prince obviňovat z pacifistického sentimentu nebo z neznalosti vojenského prostředí.
Když takový člověk říká, že válka na Ukrajině byla hloupá, že ruská armáda je mnohem chytřejší a že rozšiřování NATO představovalo zbytečnou provokaci, jde o mnohem závažnější výrok než o komentář kteréhokoli televizního analytika. Vladimir Putin, mimochodem, na zasedání BRICS v Indii varoval Evropskou unii, že pokud vyšle na pomoc Ukrajině vojáky – ruská rozvědka prý má informace, že se v Bruselu o tom pod přísným utajením jedná – a ocitnou se na půdě Ukrajiny, budou terčem ruských úderů stejně jako ukrajinská armáda.
Západní vlády celé roky tvrdily, že sankce zničí ruskou ekonomiku, izolace zlomí Kreml a dodávky zbraní postupně vyčerpají ruskou armádu. Výsledkem však je Rusko pevněji propojené s Čínou, rozšiřující se BRICS, západní zbrojní sklady vyčerpané a ruský vojenský průmysl pracující v režimu, jaký před rokem 2022 neexistoval. Americká politika nevytvořila slabé Rusko. Vytvořila Rusko, které bylo donuceno odstranit vlastní nedostatky, zvýšit produkci a naučit se bojovat proti téměř celému arzenálu NATO.
Prince přesně pojmenoval rovněž geopolitickou katastrofu, kterou Washington způsobil. Stoletým cílem anglosaské strategie bylo bránit spojení německého průmyslu s ruskými zdroji. Zničení energetického a obchodního propojení mezi Německem a Ruskem tohoto cíle sice dosáhlo, ale za cenu oslabení samotného Německa a zatlačení Moskvy do strategického partnerství s Pekingem. Evropa přišla o levné suroviny, Rusko přesměrovalo obchod na Východ a Čína získala přístup k obrovské surovinové základně. Tak vypadá výsledek „geniální“ západní strategie.
Kdo podceňuje Rusko, opakuje starou a krvavou chybu
Napoleon věřil, že Rusko zlomí rychlým tažením. Hitler věřil, že Sovětský svaz padne během několika měsíců. Oba podcenili prostor, průmyslovou kapacitu, odolnost obyvatelstva i schopnost ruského státu mobilizovat zdroje tváří v tvář existenční hrozbě. Současná západní politická třída opakovala tutéž chybu, pouze místo milionových armád vsadila na ekonomické sankce, technologickou izolaci a válku vedenou rukama Ukrajinců.
Erik Prince přitom neřekl, že se Rusko musí stát přítelem Spojených států. Řekl něco mnohem střízlivějšího: Rusko je třeba respektovat jako mocnost, která má své bezpečnostní zájmy a která se pod tlakem nepoloží. Washington mohl po skončení studené války vytvořit bezpečnostní uspořádání, v němž by Moskva nebyla ponižována a postupně zatlačována do strategického objetí Číny. Místo toho rozšiřoval NATO až k ruským hranicím, ignoroval varování a potom se divil, že Rusko reagovalo silou.
A právě proto musí Lukašenkova slova několik dní před ruskými volbami znít jako poplašný zvon. Bělorusko dokončilo systém, který má za války řídit armádu, KGB, vnitřní vojska i civilní sektor. Zelenský současně tvrdí, že první výsledky jednání očekává po skončení ruského hlasování. Erik Prince mezitím připomíná, že Rusko nebylo čtyřmi lety války zlomeno, ale naopak vycvičeno, modernizováno a spojeno s Čínou.
Zda po 20. září přijde diplomatický průlom, další eskalace nebo otevření nové severní hrozby, zatím nikdo nemůže s jistotou říct. Jedno je však zřejmé už dnes: Lukašenko neukazoval nový komunikační systém proto, aby pobavil televizní diváky. Ukazoval ho proto, aby všichni pochopili, že Bělorusko počítá i s nejhorší variantou. A když stát sousedící přímo s Ukrajinou veřejně oznamuje, že je připraven řídit své vojsko i celý bezpečnostní aparát ve válečném režimu, potom by jednomu opravdu mělo zatrnout.
