Mark Curtis odhaluje, že britské ministerstvo obrany se připravovalo na válku s Ruskem po rozšíření NATO – 26 let předtím, než Moskva napadla Ukrajinu.
Dříve tajné britské dokumenty ukazují, že ministerstvo obrany Spojeného království vědělo: rozšiřování NATO o nové členy může vést k válce s Ruskem.
Britská obranná rozvědka vypracovala v roce 1996 studii o rozšíření NATO, v níž nastínila scénáře předpokládající válku s Ruskem po vstupu zemí střední a východní Evropy do aliance.
Tyto odtajněné vládní dokumenty, dostupné v Národním archivu, zpochybňují tvrzení, že rozšiřování NATO poskytuje pro ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 jen malé nebo vůbec žádné vysvětlení.
Jeden ze scénářů, vypracovaný v srpnu 1996, zvažoval „důsledky členství pobaltských států“ – tehdy ještě mimo NATO. Dokument předpokládal, že Estonsko, Lotyšsko a Litva do aliance vstoupily, a analyzoval „možné scénáře, které by vedly k operaci podle článku V Severoatlantické smlouvy“ – jímž se členové NATO zavazují k vzájemné obraně v případě útoku. Scénář počítal se situací, kdy by tyto tři státy „čelily agresorovi“ – přičemž tím bylo jednoznačně míněno Rusko.
Obranná rozvědka přitom vycházela z předpokladu:
„Rusko se vehementně staví proti členství pobaltských států v NATO a hrozí odvetou, aby si zachovalo vlastní bezpečnost vůči vnímané nepřátelské vojenské alianci na svých hranicích.“
Rusko ohrožující pobaltské státy
Scénář obranné rozvědky dále uváděl, že:
„Hlavní hrozbou pro všechny tři pobaltské státy je revanšistická ruská vláda usilující o obnovení ruské autority nad Pobaltím.“
To mělo být buď důsledkem samotného členství v NATO, nebo součástí širší snahy o obnovení ruské moci a vlivu podél jejích hranic. Dokument rovněž předpokládal, že Rusko bude „podněcovat nespokojenost mezi ruskou menšinou v Estonsku a tvrdit, že je pronásledována z důvodu jazyka, kultury a porušování lidských práv.“ Moskva by pak mohla prohlásit, že „rozsáhlé oblasti východního Estonska jsou ruským územím, hrozit jejich anexí silou a přerušit veškeré dodávky energie do Estonska.“
Tento scénář nápadně připomíná pozdější ruskou politiku vůči Ukrajině: po roce 2014 se Moskva pokoušela „chránit“ ruskojazyčné komunity ve východním Donbasu a v roce 2022 oznámila jejich anexi.
Rusko, Bělorusko, Ukrajina
Britské dokumenty počítají i s dalšími válečnými scénáři, v nichž vystupuje Rusko v roli agresora. V jednom z nich, rovněž z srpna 1996, ministerstvo obrany předpokládá, že Česká republika, Maďarsko a Slovinsko vstoupily do NATO a že vznikl mocenský blok zahrnující Rusko, Bělorusko a Ukrajinu – označovaný zkratkou R.B.U.
„Rozšíření NATO je pro osu R.B.U. velmi nepopulární,“
uvádí obranná rozvědka. R.B.U. následně vydává ultimátum požadující návrat k předNATO hranicím, nebo jinak zřízení „nárazníkové zóny mezi NATO a hranicí R.B.U.“ Když Západ tyto požadavky odmítne, „je zahájen rozsáhlý výsadkový útok proti pobaltským státům“ a „masivní letecký úder proti Gdaňsku“ v Polsku. Zároveň dvě mechanizované divize R.B.U. postupují z Ukrajiny směrem k Visle a další síly míří na Budapešť.
„Diplomaticky vláda koalice R.B.U. uvádí, že její legitimní sféra zájmů byla přímo ohrožena ‚agresivním expanzionismem NATO‘ a že nemá jiné úmysly než vytvoření nárazníkové zóny.“
Dokument poté předpokládá zahájení „operací posílení NATO“.
Další válečný scénář se zabývá důsledky vstupu Rumunska do NATO do roku 2000, spolu s Polskem, Českou republikou a Maďarskem, a hodnotí schopnost aliance „poskytnout posily v rámci operace podle článku V“ tváří v tvář ruské hrozbě. Výchozí předpoklad ministerstva obrany zní:
„V Rusku se k moci vrací nacionalistická vláda a zahajuje politiku obnovy ruské moci a vlivu podél jejích hranic i mimo ně.“
Česká republika, Maďarsko a Polsko vstoupily do NATO v roce 1999; Rumunsko a Slovensko se členy staly v roce 2004.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Mark Curtis, Consortium News
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
