Nejsme ještě ani ve čtvrtině 21. století a již se objevilo několik jasných strukturálních trendů. I když nedokážeme předvídat „černé labutě“ – radikálně nepředvídatelné události s dalekosáhlými důsledky – tak můžeme vidět čtyři trendy.
Od roku 2000 Evropa na mnoha frontách stagnuje – chudokrevný hospodářský růst, zhroucená porodnost, podfinancování armád – z toho všeho se země jako Belgie a Německo stále nevymanily. Snad nejvíce znepokojující je, že podle kritérií, jako jsou patenty, kapitálové investice a giganti akciového trhu, jako je GAFA (Google, Apple, Facebook a Amazon), Evropa přestala inovovat. Lidé ve Spojených státech amerických inovují, v Asii inovují, ale v Evropě – téměř vůbec. Když k tomu přidáme posedlost Evropské unie životním prostředím, která se transformovala v mašinérii pro uvalování omezení, trestů a daní ve jménu „energetické tranzice“, tak se zdá, že stagnace je problém, z něhož se Evropa bude mít velké potíže osvobodit.
