Povodně v Českých Budějovicích v roce 2002 měly jeden zajímavý aspekt. Město nevytopily povodně, ale přehrada, tedy alespoň zčásti. Letos se tak nestalo díky něčí prozíravosti. Asi se nedozvíme, kdo to byl, ale udělal to dobře a děkuji.
Přehradou je míněna vodní nádrž v Římově na řece Malši, asi 15 km proti proudu od Českých Budějovic. Jedná se o nádrž na pitnou vodu. Plocha nádrže je 210 ha, celkový objem 34,5 mil. m3, Nádrž zásobuje pitnou vodou oblast města České Budějovice, Český Krumlov, Týn nad Vltavou, Tábor, Vodňany a další menší obce.
V roce 2002 přetekla voda přes korunu hráze. Ve snaze ochránit sypanou hráz zareagovala obsluha vodního díla masivním upouštěním, hodně přes 400 m3/s, tedy více než desetinásobek bezpečného odtoku, a Malše pak vytopila jižní část Českých Budějovic. Některé oblasti, jako část Mladého, Rožnova a Havlíčkovy Kolonie bylo nutné evakuovat. Způsob řízení Římovské přehrady byl zdrojem poměrně obsáhlých veřejných diskusí, kdy se Povodní Vltavy bránilo, že to nejde, nádrž je určena pro zadržování pitné vody a není určena k retenci v případě povodní. Ale i kdyby byla, ta že by stejně nepomohla, protože se během povodní v ní celý objem nádrže vyměnil přibližně dvakrát. Myslím, že to byly kecy. Nikdo po nich nechtěl, aby zadrželi celé povodně, ale mohli průtok rozložit v čase, vyrovnat peaky, pomoci udržet hladinu Malše v přijatelných mezích a tím zamezit evakuaci a vzniku velkých škod. I zcela neznalá osoba asi chápe, že vypustit na lidi přehradu asi není úplně optimální postup a medaile se za něj rozdávat nebudou. Ve stavu nouze je přece jedno, na co je přehrada určena, ale na co se dá použit.
Mezi lidmi tehdy kolovala celá řada historek, jako třeba že si v Římově hromadili vodu, aby mohli vydělávat na elektrice. To byly taky kecy, byť s určitým vzdáleně reálným základem. V Římově skutečně hromadili vodu, ale protože je to jejich primární poslání.
Nějakou dobu se o tom diskutovalo, padaly různé sliby, že se na provozní řády vodního díla „podívají“ a pak to vyšumělo do ztracena. Na přehradě samotné bylo provedeno několik úprav, které ji měly učinit odolnější proti přelití.
Říkal jsem si letos, že to dopadne nejspíš stejně. Sice v telce už třetí den mluvili o extrémních srážkách, které vyvolají extrémní povodně, slovo „extrémní“ bylo pravděpodobně nejfrekventovanějším výrazem v televizním zpravodajství, a Římov byl zase plný skoro až po špunt, tedy na kótě 466 (maximální retenční hladina je 471,48 m.n.m). Úkol zněl jasně. Hromadit pitnou vodu. Tak jsem šel raději vyklidit sklep.
Jenže tentokrát se něco změnilo a světe zboř se, Povodí Vltavy se rozhodlo vypouštět Římov ještě předtím, než situace začala gradovat. Dělali to celý den a tímto postupem se podařilo snížit hladinu asi o jeden metr.
zdroj: Povodí Vltavy, pvl.cz
Asi se nedozvíme, kdo se to postaral, ale je zde určitá časová koincidence s jednáním krajské povodňové komise a také bych si tipnul na vliv hejtmana Kuby, ale ať to byl, kdo to byl, udělal správnou věc. Rozhodnutí upustit vodu sehrálo totiž docela významnou roli v tom, co následovalo.
Situace postupně houstla a řeka Malše pomalu vystoupala na III. stupeň povodňové aktivity. Přehrada se pomalu plnila, ale díky vytvoření rezervního prostoru nebylo třeba nijak rapidně upouštět. Metr zásobního prostoru se skvěle hodil a dopřál obyvatelům obcí pod přehradou čas reagovat. I když situace na Malši byla čím dál dramatičtější a došlo k zatopení obcí na horním toku Malše (Plav, Roudné), nebylo tak úplně nejhůř.
zdroj: Povodí Vltavy, pvl.cz
Přehrada se přesto jednoho dne musela naplnit. V sobotu dopoledne chybělo 20 cm k dosažení maximálního nadržení. V praxi to vypadalo asi nějak takhle – hladinu označují dvě červené šipky.
Přehrada upouštěla 150 m3/s a voda v ní jen pomalu přibývala. Jenže srážky dočasně zeslábly, ale v Římově zanechali tempo upouštění na původní úrovni, což způsobilo, že hladina Malše na dolním toku sice neklesla, ale také nerostla a vznikl další zásobní prostor na události, které měly teprve přijít.
Pro jižní Čechy a tok Lužnice a Malše bylo kritické pondělí. Intenzivně pršelo v Novohradských horách a tendence poklesu hladiny se brzy otočila.
zdroj: Povodí Vltavy, pvl.cz
Patrně ve snaze ulevit obcím na Českobudějovicku učinila v pondělí 16.9. v poledne obsluha přehrady další manévr a snížila tempo upouštění z 150 m3/s na 110 m3/s. Na průtoku ani výšce hladiny Malše se to skoro nijak neprojevilo, protože to dorovnaly přítoky krmené vydatnými pondělními dešti. Nicméně snaha se cení, bohužel to nemělo dlouhého trvání. Z nebe totiž dál padala voda. Je to zvláštní, politická věda dovede říci na desetinu stupně přesně, jako se oteplí v roce 2055, ale nedovede předpovědět, zda přestane pozítří chcát.
Povodí pomalu docházely možnosti, protože se hladina opět začala blížit maximu, a zde se ukázalo, že v Římově mají vážně koule a umějí dobře předvídat. Lidově řečeno, přehradu využili na max. Tak se zastavili v úterý v poledne na kótě 471,36 m.n.m, pouhých 12 cm od maximálního nadržení, při nijak závratném tempu upouštění 152 m3/s, takže Malše v Roudném nepřesáhla výšku hladiny 400 cm. Kalkul vyšel, v úterý v poledne přítoky do přehrady kulminovaly.
zdroj: Povodí Vltavy, pvl.cz
Je radost vidět, když v naší fuckup country udělá někdo něco dobře. Hrátky s přehradou se tentokrát vyplatily stovkám Jihočechů, kteří získali čas na ochranu svého majetku nebo vůbec nepřišli s velkou vodou do styku a neutrpěli škody. Také se prakticky ukázalo, že si vedení Povodí dělalo v roce 2002 z úst řitní otvor a Římovská přehrada se k ochraně majetku občanů pod ní dá použít stejně jako jakákoli jiná.
Dámy a pánové z Povodí mají tentokrát můj respekt. Bylo zajímavé sledovat, jak manévrují se zásobním prostorem v přehradě. Dělali přesně to, na co v roce 2002 rezignovali a co od nich všichni očekávali, že budou dělat.
Berte tento článek jako vzkaz v láhvi, která se vynoří někdy za dvacet let, až přijde další padesátiletá voda. Vedení Povodí se vymění, krajská povodňová komise se vymění, hejtmana Kubu nechá Fiala zmizet v továrně na Nutellu a možná se opět prosadí názor, že vodní dílo v Římově je tady proto, aby vodu pouze hromadilo a když je plné, tak svůj účel splnilo, a pak je třeba vypustit přehradu na lidi pod ní. V textu shora je vidět, že to jde udělat i jinak. Kde je vůle, tam je cesta.
29.09.2024 D-FENS
