Předešlu, že bych nechtěl žít v Eocénu – to byla nejteplejší fáze neogénu (geologické období, zahrnující třetihory a čtvrtohory), Země tenkrát byla prakticky celá porostlá tropickým lesem a téměř neexistovaly biotopy, kde je rod Homo doma a nejlépe prosperuje – savany. Neexistovala ani pořádná zvířata vyrobená ke spásání trav a jejich konverzi na steaky a burgery, typově velcí tuři. A hladina moří byla o dost výše, tedy nic moc doba pro Londýňany, Holanďany a majitele přímořských letovisk.
Faktem je, že „průměrná teplota Země“ tenkrát byla 27 st. Celsia – dnes to je asi 15 st. C. Tedy žádný vzrůst o 2-4 stupně, kterým straší klimakterici, ale o 12 stupňů.
Zajímavější je ale graf dole. Ukazuje, jak byly eocénní teploty rozloženy na Zemi. Na 50. rovnoběžce, což je Praha, bylo průměrně ca 25 st. Celsia – což odpovídá severní Indii. Na 70. stupni, což je St. Petersburg, by bylo klima zhruba jako v Mexico City, a až na 80. stupni, což je sever Grónska, by to vypadalo jako v současnosti v Praze.
Jenže se podívejme na horké tropy. Jsou to pořád tropy (průměrná roční něco nad 30 st., což má brazilský Manaus). Žádné „uhoříme“ nebo „nastane klimatická migrace“. Nic se tam nezměnilo. Proto se taky o tropických pralesích někdy mluví jako o „nejstarších ekosystémech na Zemi“, proto jsou fosilie tropických rostlin z té doby k nerozeznání od dnešních tropických kytek a proto, když byste někde v tehdejším Kongu vyrýpli pralesní kytku, a přesadili ji do dnešního Konga, ta kytka by nic nepoznala.
Ono to není nic překvapivého, všechny klimatické změny ( = nástupy a konce dob ledových, atd.) jsou vždy nejostřejší okolo 50. rovnoběžky, tedy v mírném pásu, tedy u nás. Vlastně to vysvětluje i ty občasné hysterické výkřiky novinářů, že Česko (Polsko, Slovensko, jižní Rusko…) se oteplují X-krát rychleji, než zbytek planety. Ono to jinak být nemůže, tady se vždy otepluje (a ochlazuje) úplně nejrychleji.
Proto prostě platí, že s celou „klimatickou změnou“ (o 2-3 stupně…) se na většině Země nejspíš nestane vůbec nic.
Článek Martin Konvička: Ke klimatickým změnám se nejdříve objevil na PhDr. Petr Hampl, Ph.D..
