Brutální mučení a zabíjení vězňů pokračovalo až do posledních dnů existence tábora.
Během dubna 1945 kápové v táboře Gusen na příkaz SS ubili k smrti několik set vězňů.
Na konci téhož měsíce, při jednom z posledních případů použití smrtícího plynu v Třetí říši, zavraždili příslušníci SS v barácích 650 nemocných vězňů jedovatým plynem.
Plynová komora v Mauthausenu byla v provozu až do posledních dnů války. Po selekci 20. dubna 1945 povraždili členové SS téměř 3 000 vězňů z ošetřovny a poslední masovou vraždu v plynové komoře provedlo vedení tábora 28. dubna 1945. Jejími oběťmi bylo 33 hornorakouských sociálních demokratů a komunistů – politických oponentů režimu.
Počátkem května 1945 si někteří členové SS a hornorakouského vedení nacistické strany pohrávali s myšlenkou nahnat přeživší vězně do podzemních tunelů, které byly vykopány pro zbrojní průmysl, a zasypat je výbušninami. SS ani horlivci z nacistické strany však tyto plány neuskutečnili.
Dne 5. května 1945 dorazila americká armáda do Gusenu a Mauthausenu. Osvobození vězni, z nichž mnozí byli po celá ta léta mučeni a vystavováni nelidskému zacházení, se konečně dočkali pomsty.
Přestože v době osvobození většina dozorců z Mauthausenu uprchla, asi 30 z těch, kteří zůstali, bylo vězni zabito brutálním způsobem. Podobný počet byl zabit také v Gusenu.
Ti dozorci SS, kteří nebyli zabiti, byli donuceni lámat kameny v lomu a ocitli se tak pod vedením vězňů, které kdysi týrali.
Bývalí dozorci SS byli také podrobováni trestným fyzickým cvičením, jako byla kalistenika nebo plazení se po zemi. Zatímco přeživší a američtí vojáci přihlíželi, museli bývalí dozorci SS provádět stejná cvičení, která po léta nutili vykonávat vězně.
Ve dnech 5. a 6. května bouřlivě vyvrcholila dlouho potlačovaná nenávist ke „kápům“, kteří vykonávali své dozorčí funkce s mimořádnou brutalitou. Pro mnoho vězňů nastala hodina pomsty.
Ve zmatcích při osvobozování vězni pozabíjeli, rozzuřeni jejich vražděním v předchozím měsíci, řadu „privilegovaných vězňů“. Mezi tyto oběti osvobození patřili vězni, kteří sloužili jako kápové, vedoucí pokojů nebo vykonávali jiné druhy pomocné služby pro SS.
Zpráva Borise Bekeše o událostech z 5. května 1945 zachycuje následující:
“Moje pozornost se zaměřila na křik a hluk v místnosti. Rusové vyvlekli „vedoucího bloku“ z místnosti. Choval se k vězňům velmi hrubě a bil je za každý drobný prohřešek, zejména neněmecké vězně. Strhali z něj šaty, bili ho a kopali. Všichni si chtěli trochu ulevit od svého hněvu. Nakonec jeden mladý Rus zvedl židli a udeřil ho s ní do hlavy, jak nejsilněji mohl. Muž upadl a už se znova nepohnul.“
Na jiném místě zpráva zmiňuje další události: “Když se dva bývalí vězni Rudi a Hadschi vrátili, byla už tma. Řekli, že byli v bloku, kde většinu tvořili Poláci. Jeden z Poláků ubodal nožem kápa jménem Marjan. Byl s námi ve Steyru, jednom z mauthausenských pobočných táborů, a tehdy to byl slušný chlap. Když se stal kápem, projevil všechny vlastnosti, které kápo musí mít. Byl to také Polák a ke svým krajanům se choval stejně hrubě jako ostatní. Jeden z nich mu vrazil nůž do hrudi takovou silou, že ho doslova přibil k posteli.
Ten den, Rusové strčili našeho „pokojového stařešinu“ hlavou napřed do sudu s vodou, který tam byl pro případ, že by vypukl požár. Chvíli kopal a kroutil nohama, ale brzy se přestal hýbat a nohy mu spadly zpátky přes sud. “
Bývalý velitel tábora Franz Ziereis nedopadl o nic lépe.
Ziereis, velitel tábora od srpna 1939 až do osvobození, byl 23. května 1945 při pokusu o útěk třikrát střelen do břicha a následujícího dne v bývalém táboře Gusen zemřel.
Po jeho smrti bylo jeho tělo, nahé až na obvaz na levé ruce, bývalými vězni zavěšeno na plot tábora v Gusenu. Na záda mu červenou barvou napsali „Heil Hitler“ a na pozadí mu namalovali hákové kříže.
Ziereis tam zůstal zavěšený několik dní tak, že jeho trup a nohy bezvládně visely přes dráty.
A jen kvůli zápachu rozkládajícího se těla nakonec armádní důstojník nařídil tělo odstranit.
Po osvobození byli vězni v tak oslabeném stavu, že mnozí z nich zemřeli ještě ve dnech a týdnech následujících po osvobození.
Odhaduje se, že od srpna 1938 do května 1945 prošlo koncentračním táborem Mauthausen a jeho pobočnými tábory 197 000 vězňů.
Zemřelo jich tam nejméně 95 000, z toho více než 14 000 Židů.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
