Umění
Bioroboti mají rádi zábavu a ti vzdělanější prahnou po tom, čemu říkají „kultura“, v přesvědčení, že jim dodá na vážnosti a zaručí jim v jejich společenských kruzích větší respekt a oblíbenost. Umění se považuje za zboží, zdroj pobavení a povznesení, ale rovněž za něco, oč je třeba usilovat. Mnozí bioroboti umělce obdivují, i když jejich umění ve skutečnosti nechápou. Snaží se být „kreativní“, i když nemají ani tušení, co vlastně chtějí vyjádřit. Kreativita je „cool“. Je dokonce sexy, protože vyjadřuje individuálního, buřičského ducha.
Většina biorobotů se však nikdy ke kreativnímu projevu ani nepřiblíží. Za umělce považují rockové hvězdy či filmové herce nebo v krajním případě experimentální filmaře. Umění se v matrixu točí kolem kultu osobnosti. Stačí něco vytvořit, vydělat tím nějaké peníze a člověk se hned považuje za „umělce“. Většinou jen málo záleží na tom, zda má samotné umělecké dílo skutečnou hodnotu, či je něčím zajímavé. Sám fakt, že něco vytvořil, zaručuje humatonovi jakési nadřazené postavení. Stejně tak získá důvěryhodnost kniha, která byla vytištěna a zpráva, kterou odvysílala televize, se považuje za pravdivou. Bioroboti jsou extrémě důvěřiví, většinou právě ve věcech, na které by chtěli být odborníky, ale ve skutečnosti o nich nic nevědí. To je patrné zejména v umění, politice a náboženství.
Bojovník považuje umění za prostředek, nikoli cíl. Umění má potenciál zprostředkovat biorobotům originální myšlenky pramenící mimo matrix a připravovat je na myšlenkové odpojení od systému. Příklad je film Matrix, jehož cílem bylo předat poselství. Zatímco většina biorobotů v tom vidí jen další formu zábavy, ti kteří mají oči které vidí, poselství najdou.
Pokračování článku: Matrix 16: Svět očima vidoucího: Uměnmatrií, politika, zdraví
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
