Vítězství Pétera Magyara nad Viktorem Orbánem by mohlo zásadně změnit vztahy Maďarska s Evropskou unií, Ruskem i Ukrajinou. Na základě 98,9 procenta sečtených hlasů v maďarských parlamentních volbách získala podle předběžných výsledků Národní volební komise (NEC) opoziční strana Tisa 138 ze 199 křesel v parlamentu, zatímco strana premiéra Viktora Orbána Fidesz obsadila pouhých 55 křesel.
Magyar vedl kampaň s přísliby skoncovat s korupcí, zvýšit investice do veřejných služeb a obnovit vztahy s Evropskou unií. Orbán naopak sliboval pokračování daňových úlev pro občany a poplatků pro korporace a ujišťoval, že udrží Maďarsko stranou konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
V průběhu kampaně byl Magyar vykreslován jako člověk Evropské unie, který by Maďarsku odepřel přístup k levné ruské energii a podpořil tvrdší politiku Bruselu vůči Moskvě.
Udrží Maďarsko blízké vztahy s Ruskem?
Je to krajně nepravděpodobné. Maďarovi spojenci v opozičních médiích spolupracovali s agenty Evropské unie na zveřejňování zpráv o údajném ruském vměšování do voleb, přičemž sám Magyar vedl dav ve skandování „Rusové, jděte domů.“
Navzdory takové rétorice však nelze čekat, že by Maďarsko vůči Moskvě zaujalo otevřeně nepřátelský postoj. Maďarova snaha zlepšit vztahy s Evropskou unií nicméně velmi pravděpodobně povede k tomu, že Budapešť upustí od svého odporu vůči balíčku půjček EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur – což v Moskvě rozhodně nebude přijato s nadšením.
Ochladnou vztahy Maďarska s Amerikou?
Viktor Orbán je blízkým ideologickým spojencem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyslal viceprezidenta JD Vance do Budapešti, aby podpořil jeho znovuzvolení, a slíbil využít „plnou ekonomickou sílu Spojených států amerických k posílení maďarské ekonomiky“, pokud Orbán zvítězí.
S Magyarem v čele přestane být Maďarsko oblíbencem hnutí MAGA, avšak vzájemné vztahy obou zemí zůstanou zřejmě korektní.
Otevře Magyar Maďarsko většímu počtu migrantů?
Ani to není pravděpodobné. Orbánova razantní migrační politika je v Maďarsku mimořádně populární a Magyar svého předchůdce v této otázce kritizoval dokonce zprava – napadl jeho rozhodnutí povolit vstup 35 000 pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii.
Teprve ukáže, zda bude Brusel na Maďarsko tlačit, aby přijímalo žadatele o azyl, a zda ho liberální západní média budou v této otázce kritizovat stejně ostře jako Orbána.
Jak rychle může EU uvolnit miliardy eur pro Maďarsko?
Evropská unie v současnosti zadržuje přibližně 20 miliard eur určených pro Maďarsko, a to s odkazem na obavy ohledně nezávislosti soudnictví, korupce a Orbánova zákazu LGBT propagandy.
Magyar míří k získání ústavní dvoutřetinové většiny potřebné ke změně ústavy a provedení soudních reforem, které Brusel požaduje – konečné slovo o tom, zda a kdy budou tyto peníze uvolněny, však bude mít Evropská unie.
Maďarsko navíc zůstávalo rezervované v otázkách LGBT a jakýkoli pokus o liberalizaci v zájmu splnění unijních požadavků by mohl být u voličů velmi nepopulární.
Pro Magyara má přístup k těmto prostředkům klíčový význam: jeho program investic do zdravotnictví, školství a dalších veřejných služeb na jejich uvolnění přímo závisí.
Může Maďarsko ukončit kontrakty na ruskou ropu?
Rusko dodává téměř 90 procent ropy spotřebované v Maďarsku, podobně je tomu u zemního plynu a jaderného paliva pro elektrárnu Paks. Evropská unie sice svým členům nařídila ukončit závislost na ruské energii do konce příštího roku, maďarské kontrakty s Ruskem však platí až do roku 2035.
Magyar sice přislíbil závislost na ruské energii ukončit, avšak teprve po vypršení stávajících smluv. Je nicméně možné, že nebude chtít pokračovat v Orbánově politice blokování evropských sankčních balíčků za účelem vyjednávání výjimek pro Maďarsko – což by v praxi mohlo vést k rozchodu s Moskvou ještě před rokem 2035.
Bude nyní EU schopna převzít zmrazená ruská aktiva?
Nebude. Ačkoli bývá Orbán v médiích často líčen jako jediná překážka mezi Evropskou unií a jejími plány pro Ukrajinu, záměr převzít přibližně 210 miliard eur ruských aktiv zmrazených v EU v skutečnosti zdaleka není obecně přijímaný.
Proti tomuto kroku se staví i další evropští lídři – italská premiérka Giorgia Meloni, slovenský premiér Robert Fico, český politik Andrej Babiš i belgický premiér Alexander De Croo, přičemž právě v Belgii se zmrazené prostředky nacházejí.
Z tohoto důvodu Evropská unie počítá s půjčkou ve výši 90 miliard eur financovanou zadlužením, jejímž cílem je udržet Ukrajinu nad vodou. Bez Orbána se Bruselu pravděpodobně podaří snadněji zajistit jednomyslnou podporu pro tento balíček – pokud se ovšem proti němu nepostaví Fico nebo Babiš.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Politico / Novosti / informer / Peter Magyar / Viktor Orban
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
