Předpověď druhá – Pankaj Saran – vysoký indický diplomat a poradce pro otázky národní bezpečnosti Indie.
Pankaj Saran – sloužil jako velvyslanec Indie v Rusku, a v řadě dalších vysokých státních a diplomatických funkcích v indické vládě, i v OSN. Nyní je členem Poradního sboru Rady národní bezpečnosti Indie.
Pankaj Saran
Několik důležitých poznámek na úvod. (1) Děkuji všem za maily, bylo jich hodně, odpovím zítra krátce všem. Dnes nezbyl čas. (2) Když jsem studoval mnoho stran posledních vyjádření Pankaje Sarana k současnému konfliktu na Ukrajině, uvědomil jsem si, jak vysoce přečnívá všechny naše vládní politiky. Jeho vize řešení důsledků konfliktu na Ukrajině jsou v naprostém protikladu s Fialovou politikou v oblastech rozvoje vědy, výzkumu, vzdělání, průmyslu, v energetice, i při zvyšování životní úrovně občanů. A důsledně nadřazují indické národní zájmy nad zájmy vlivných mezinárodních finančních a spekulantských skupin. Proto jsem na závěr připojil několik poznámek a odkazů ukazujících, jak tupě, oproti Pankaji Saranovi, zkoušejí naši zemi řídit všichni fialoví politici.
(1) Hlavním politickým cílem Indie musí být i v současné době udržování těsných a přátelských vztahů s Ruskem
Válka na Ukrajině odvedla pozornost USA i Evropy od Číny a obecně od celého Indo-pacifického regionu. Evropa se tak zase jednou stala epicentrem světové politiky i konfliktů. Válka oslabila Rusko, ale Rusko není poraženo. Indie musí nadále udržovat přátelské vztahy s Ruskem z celé řady historických, strategických, ekonomických i politických důvodů (inherent bilateral logic). Indie musí zabránit pádu Ruska do čínského náručí (slide into China’s embrace). Indie je jediným členem aliance QUAD, který Rusko nijak neodsoudil a nadále s ním spolupracuje. Indie odolává neustálému tlaku Západu, aby přestala spolupracovat s Ruskem. Indie musí rychle USA i EU politicky vysvětlit, jaké budou skutečné důsledky jejich tlaku na Rusko, aby se ještě více spojilo s Čínou. Indie musí bedlivě sledovat rusko-čínské vztahy, stejně jako vztahy Číny s USA a Číny s EU. Čína hraje na všechny strany a snaží se chytře vymanévrovat všechny ostatní mocnosti, které zabředly mezi sebou do konfliktů na Ukrajině, v arabském světě i v Africe, a vybojovat si nejlepší postavení (pole position) na světovém jevišti. Současný Západ udělil válkou na Ukrajině Indii důraznou lekci, při které ukázal, že mezinárodní právo v jeho pojetí má dva zcela odlišné standardy. Jeden platný pro Západ a vybrané malé národy, dokud mu slouží. Druhý platný pro všechny ostatní. Tato lekce Indii naučila, že se už nikdy nemůže spoléhat, že mezinárodní řád, smlouvy, právo, soudy i systémy, jako třeba OSN, budou chránit indické národní zájmy a bezpečnost, jakmile si mocnosti usmyslí.
(2) Hodnocení současné geostrategické situace vyvolané válkou na Ukrajině.
Západ tradičně využívá malé země, které mají společnou hranici s jinými zeměmi, aby jim vytvářely velké problémy. Obecně všechny mocnosti tradičně organizují sobě podřízené aliance, a neustále se jejich prostřednictvím snaží ovládnout celý svět. Aby dosáhly svého cíle, selektivně manipulují s principy mezinárodního práva. Sotva kdy se však ze svých zločinů zodpovídají. Cílem západu je unilateralismus, který zabíjí spolupráci. Západ vedl posledních 20 let tajnou válku o ovládnutí Kyjeva (shadow boxing) s Moskvou, a doufal, že se mu vítězstvím podaří expandovat alianci NATO až k ruským hranicím. Napětí vyvolané těmito třenicemi dosáhlo v roce 2022 bodu zlomu. Všechny vztahy Západ-Východ byly přerušeny. Vypukla válka. Veškeré skvělé dividendy za ukončení studené války, za kolaps komunismu, a za rozpad SSSR, byly během okamžiku vyčerpány.
Rusko nyní ve válce proti Ukrajině podporované vším Západem sice vítězí, ale jeho zdroje i kapacity jsou značně zatížené. Evropa beznadějně uvízla v ukrajinském konfliktu a ztratila veškerou další akceschopnost. USA tonou v ukrajinském válečném bahně stejně jako v politicky tekutém a explozemi třaskavém písku na Blízkém i Středním východu, a ještě ke všemu se potýkají s Čínou. Washington je tak přetížený, že se ve všech konfliktech nyní snaží kormidlovat do bezpečných vod (to steer clear of entanglements), a přitom maximálně zhodnocuje všechny komparativní i náhodné výhody, které se naskytnou. Jádrem současné americké politiky je ušetřit všechnu zbylou energii na řešení domácích ekonomických problémů, a na boj se všemi ekonomickými konkurenty. A v tom všem světovém zmatku se v těsném geopolitickém sousedství Indie (in India’s backyard) vynořila nová mocnost. (Čína) Vše dohromady pak Indii přineslo zásadní změnu jejího geostrategického postavení a vtáhlo ji do soukolí tohoto velmocenského soupeření.
V současném světě hluboce ovlivněném kvazi válkou Západu proti Rusku na Ukrajině dochází u všech mocností i aliancí k sekuritizaci domácí, zahraniční, obchodní i ekonomické politiky.
(Sekuritizace je veřejná prezentace určitého problému jako bezpečnostní hrozby se záměrem, aby se s tímto pohledem ztotožnila významná část společnosti. Jde o záměrný proces cíleného vytváření pociťovaných hrozeb, kdy se určitá témata, na základě intersubjektivního prezentování, stávají otázkou národní bezpečnosti. Tento proces sekuritizace představuje extrémní formu politizace, kdy se ovlivňované společenské téma cíleně mediálně přesouvá do agendy státu a stává se tak zásadní pro jeho ochranu a fungování. Sekuritizované téma se tak stává národním bezpečnostním problémem, které je náhle pomocí účelově přesvědčivé argumentace významnější, nežli odlišná témata, a proto by mu měla být ovlivňovanými občany přisouzena absolutní přednost. Sekuritizace se neděje často na základě skutečně existující hrozby, ale proto, že je téma jako hrozba neustále prezentováno médii, politiky a nevládními organizacemi.)
Indie bude těmito otřesy, (sekuritizace politiky velmocí), zasažena stejně jako ostatní země a musí se proti nim chránit a zajistit si podmínky pro svůj další úspěšný ekonomický rozvoj. Indie to bude mít o to složitější, že válka Západu na Ukrajině proti Rusku vyvolává stále větší závislost Ruska na Číně. Indie proto nutně potřebuje rozvinout vlastní úplnou velmocenskou strukturu, neboť spoléhání se na dosavadní způsoby odvracení hrozeb Indii, jako jsou: dostatečná vojenská odstrašující sila a asymetrické dílčí odpovědi (silos and compartmentalised responses) už v budoucnu stačit nebudou.
(3) Indická odpověď na válku Západu proti Rusku na Ukrajině.
Po celém světě se nyní rozeběhla velká hra o technologie. Mocnosti mezi sebou soupeří, která ovládne technologie zítřka, protože v nich je skryta budoucnost vojenské, ekonomické i politické síly. Západ nyní Indii nabízí přístup k moderním technologiím výměnou za politickou podporu. Indie však musí být obezřetná při přijímání západní technologické pomoci, aby se opět nestala závislou, jako se stala v minulosti závislá na importu pokročilých zbraňových systému. Indický vojensko-technologický průmysl musí být tentokráte postaven na indických technologiích.
Válka na Ukrajině ukázala, že vojenští stratégové, kteří tvrdili, že války už budou vedeny pouze malými profesionálními silami vyzbrojenými nejmodernějšími zbraněmi a budou rychle rozhodnuty, se mýlili. Válka na Ukrajině ukázala, že pro zajištění bezpečnosti země je třeba rozsáhlá ekonomická, logistická a průmyslová základna, která je nezávislá na dodávkách ze světa. Válka na Ukrajině ukázala, že je třeba mnoha občanů ochotných za vlast bojovat a zemřít. Válka ukázala, že zbraně, technologie, ekonomika, i obětavost občanů jsou všechno atributy absolutně nezbytně nutné k zajištění národní bezpečnosti.
Primárním cílem Indie tak musí být soustředění všech sil na rychlý ekonomický a technologický rozvoj. Pouze ekonomický a technologický růst a kumulace výrobních a finančních přebytků přímo v Indii totiž zajistí řešení sociálních problémů, umožní svobodné a suverénní rozhodování indického státu o své vlastní politice. (Nezávislé na potřebě západních úvěrů.) A pozvedne na patřičnou úroveň i národní hrdost indických občanů. Protože vstupujeme do období dějin lidstva, ve kterých dojde k velmocenské sekuritizaci všeho (v orig. weaponization of everything), Indie se musí umět sama důsledně ochránit před všemi disrupcemi a hrozbami v sektorech finančnictví, obchodu, průmyslu, zemědělství, i v digitálních záležitostech.
Absolutní prioritou Indie musí být vysoký rozpočet na výzkum a vývoj (R and D budget). Vybudování masivní solární ekonomiky – PLI. (Logicky – v Indii slunce svítí a Indie nemá ropu, uhlí, plyn, a ani uran.) Indie je třetí největší dovozce energií a ukrajinská válka a sankce na ruské energie ukázaly, jak snadno může být Indie energeticky ohrožena. Dalšími prioritami musí být rozvoj vzdělání a moderních pracovních dovedností. Silná průmyslová výroba. Výroba polovodičů a rozvoj umělé inteligence. Indie si naopak musí dát pauzu v dalším zapojování se do organizace RCEP, a místo toho se soustředit na vlastní rozvoj. Indie se díky levné solární energii, produkci levných solárních panelů a dostatku vody může stát světovou velmocí v produkci zeleného vodíku. Tuto výhodu Indie je třeba rychle využít.
Organizace RCEP, do níž se Indie v důsledku války na Ukrajině už nemá ukvapeně zapojovat.
Česká vláda neunese ve srovnání s indickou žádné srovnání. Zatímco chudá Indie si vytyčila za pevný cíl masivními investicemi do vědy, výzkumu, vzdělání i do moderních pracovních dovedností vytvořit z Indie moderní ekonomiku, protože její vedoucí politici na základě války na Ukrajině pochopili, že pouze high-tech společnost a high-tech průmysl budou znamenat vysokou životní úroveň, a vytvoří dostatečné průmyslové i finanční přebytky, nutné pro zajištění ochrany národních zájmů a bezpečnosti Indie. Tak česká vláda není schopná zajistit financování vědy, a ani nechce, a dokonce ani dostatek míst ve školách, aby české děti získaly moderní vzdělání a pracovní dovednosti.
Obdobně. Zatímco indická vláda plánuje rychlé dosažení energetické nezávislosti díky v Indii efektivnímu řešení – solárům. Česká vláda souhlasila a podepsala dubnový bruselský diktát, podle něhož mají čeští spotřebitelé platit vysoké ceny za jadernou energii, aby tak de facto dotovali německou zelenou energetickou politiku. Brusel nařídil, že levná česká jaderná elektřina nesmí v žádném případě vytlačovat z trhu levnou zelenou elektřinu, která se na Západě vyrábí pouze, když svítí slunce a fouká vítr. Je nanejvýš zajímavé, že Brusel ČR zakázal uzavřít pevné několikaleté kontrakty na dodávky jaderné elektřiny s předem stanovenou cenou, zatímco Francii ne! (Francie vyhlašuje výši regulované ceny elektřiny pro 70% Francouzů 2 krát ročně, a značná část její ceny je dána dlouhodobými kontrakty, jejichž uzavření Brusel ČR zakázal.) Indie pochopila, že musí být energeticky nezávislá. Brusel de facto nařídil ČR stát se energetickou kolonií Západní EU, a Fiala po svém zvyku opět radostně zahýkal. Jako by nestačilo, že loni měli Češi nejdražší elektřinu v EU, dokonce dvojnásobně drahou jako Francouzi, kteří diktát Bruselu odmítli.
Toť vše. Zítra pokračujeme, předpověďmi dalších vládních expertů. Děkuji všem za dary, podporu i maily. Mějte se krásně.
