V analýze MAP 2070 jsme podrobně rozebírali zajímavý fenomén “zutých ukrajinských vojenských bot”, který měli na svědomí příslušníci elitní ruské 810. brigády námořní pěchoty, a který se objevil pouze na “kurské frontě”. Včera publikoval ruský válečný korespondent č.1, Gosudarův oblíbenec Alexander Kots, další velmi zajímavý materiál, který ukazuje, že problém “bot” bude na kurské frontě daleko větší, než si zatím všichni dokázali představit. A hlavně, že ukazuje na první příznaky projevující se “ruské unavenosti válkou”. Protože realita války, bojů i armád, bývá umně skrývána pod “Туман войны“, (Fog of War, Mlhu války), jsou poslední Kotsovy reportáže publikované, na v Rusku velmi populárním, webu Комсомольская правда zdrojem mimořádně zajímavých informací, tím spíš, že Kots, je vyhraněný Putinista, a má povolen přístup, i kam se ostatní zpravodajové nedostanou. V dnešní analýze tak poodhalíme, některá překvapivá ruská vojenská tajemství, která měla zůstat skryta, a která jsme ještě před 12 dny nedokázali blíže odhalit. (Analýza MAP 2070 je k dispozici včetně fotografií zde.)
Příslušník 9. pluku 18. divize 11. armády operační skupiny Sever generála Lapina s volacím znakem Fox vyfotografovaný 27. srpna těsně po průlomu ze 14 dní trvajícího obklíčení v ženské věznici Малая Локня na kurském bojišti. Všimněte si, nemá vojenské boty, a to je teprve začátek dnešní analýzy.
Boj o ženskou věznici Малая Локня už vstoupil do ruských hrdinských Bylin a jeho aktéři budou brzy Putinem dekorováni. Boj trval 14 dní, a ruská v roce 2022 mobilizovaná pěchota bez těžkých zbraní a obrněných vozidel při něm zlikvidovala britské supertěžké tanky Challenger 2, německá obrněná vozidla Marder, a nepočítaně další západní techniky i ukrajinských vojáků. Jak Prusové Fridricha Velkého, tak Francouzi malého Napoleona a Germáni malíře pokojů, i naposledy Gruzínci zpovykaní Pentagonem, si při bojích s ruskými a sovětskými vojáky povšimli v jiných armádách neexistujícího fenoménu “Šílený Ivan”. Dochází k němu spíše výjimečně. Ale když k němu dojde, jakákoli obyčejná jednotka ruských vojáků se mžikem promění v opravdové ruské bohatýry, a nelze ji nijak porazit, dokud všichni její příslušníci nejsou vyhubeni děly a bombami. Bojovat se “Šílenými Ivany” jiným způsobem, je naprostá sebevražda, a kdo včas nepochopí, že stav “Šílený Ivan” u nějaké ruské jednotky nastal, s katastrofou se potáže, stejně jako Ukrajinci v Малая Локня.
Věznice Малая Локня je čtverec od rozměrech 300 x 300 m, obehnaný trojitým pásem zdí a plotů s několika pevnými budovami. Ale hlavně je přímo u jediné důležité cesty, která vede z města Sudža ke městu Lgov, (20 tisíc obyvatel). Ukrajinci se chtěli ke Lgovu probít za každou cenu, a věznici tak nejprve podle operačních manuálů NATO obešli. Pak ale zjistili, že mají problém, protože manuály NATO s fenoménem “Šílený Ivan” nepočítají, a protože jejich jediná zásobovací trasa k čelním jednotkám před Lgovem vedla 25 metrů od věznice, a žádné zásobovací auto po ní neprojelo. Jednotky, které Syrského komandýři pro dobytí obklíčené vesnice na začátku operace naplánovali, selhaly. A tak Ukrajinci vrhli proti věznici vše, co měli po ruce. Všechny zuřivé údery tanky Challenger 2, obrněnými vozidly Marder a další technikou skončily naprostou katastrofou, a byly odraženy.
Ukrajinci nedokázali věznici dobýt, protože neměli dostatek těžkých děl, aby ji srovnali se zemí. Ukázalo se tak v plné nahotě, že ukrajinská armáda není ani při svém letošním nejdůležitějším útoku schopna zničit čtverec 300 x 300 metrů. Ba co víc. Když generál Syrskyj pochopil, že má co dělat se “Šílenými Ivany”, a začal soustřeďovat dělostřelectvo, aby věznici i s Ivany smetl z povrchu Matičky Rusi, generál Lapin mu děla i s krycími raketami PVO zlikvidoval dřív, než spustila palbu. Protože Šílené Ivany lze jedině buď vyhladit děly a bombami, a nebo nechat vyhladovět, zemřít žízní, či spotřebovat munici, nezbylo Ukrajincům, než čekat, až k jednomu z těchto faktorů dojde. A Šílení Ivani dokázali, že jsou opravdu šílení, a když jim už docházela munice, a dostali od Lapina povolení postavení vyklidit, vrhli se na šokované Ukrajince, kteří je obklíčili, a pobili je, a probili se k vlastním jednotkám. Alexander Kots, a další Putinovi propagandisté začali obránce věznice Малая Локня přirovnávat k hrdinům z pevnosti Brest, ale oslavnými reportážemi o nich ovšem odhalili, některé zajímavé detaily o skutečném stavu ruské armády na kurském bojišti. A ty jsou zajímavější, než celá velkolepá bitva o 300 x 300 metrů vězení, která sice včas zastavila ukrajinský postup na město Lgov, ale má význam pouze operační, a na strategii nemá vliv.
Z boje o věznici Малая Локня (6-26.8.2024) ve žlutém kolečku, je možné analyzovat celý plán Sysrkého vpádu do Ruska. Pravá černá šipka ukazuje na hlavní útočnou skupinu Ukrajinců, která s nejlepší technikou, kterou měli k dispozici mířila po hlavní cestě ze Sudži na Lgov, zřejmě, aby se po jeho rychlém a překvapivém obsazení stočila (druhá černá šipka mířící na východ) na jadernou elektrárnu Kursk. Obsazením Lgova by byly přerušena zásobovací linie celé ruské obrany v přeškrtnutém černém kolečku, a druhá útočná skupina (levá černá šipka) by vytvořila klasickou vnitřní obkličovací linii. Syrskyj by tak měl krytý pravý západní bok, při svém výpadu na kurskou jadernou elektrárnu od Lgova. Jeho levý bok zajišťovaly jednotky, které postupovaly ze Sudže obecně na východ. Byla to krásná operace, která mohla vyjít jedině s momentem překvapení, přečíslení a rychlosti postupu. Šílení Ivani ve věznici Малая Локня však blokovali jedinou zásobovací trasu hlavní skupiny ukrajinských vojsk útočící na Lgov, a Syrskyj, protože neměl dělostřelectvo, které mu mazaný Lapin hned na začátku operace přednostně zlikvidoval, musel proti Ivanům vrhnout obrněné elitní jednotky, které stáhnul z čelních kolon svých hlavních útočných skupin. Tím přišel o rychlost, (vojensky “ztratil čas”), a musel oslabit své čelní jednotky, které stejně bez zásobování nemohly postupovat vpřed. Kdyby Syrskyj obsadil jadernou elektrárnu Kursk, získal by vážnou výhodu pro mírová jednání. Jaderná elektrárna se nedá dobývat, tím spíš, když kurská nemá betonové sarkofágy kolem reaktorů, jak je většinou obvyklé.
Velitelem obrany věznice byl velitel praporu 9. motostřeleckého pluku 18. divize 11. armády s volacím znakem “Otmel”, a v boji o věznici hrdinsky padl. Otmel byl bývalý profesionální ruský důstojník, který po zahájení Putinovy SVO dobrovolně vstoupil do armády, a byl pověřen vytvořením 9. motostřeleckého pluku z mobilizovaných vojáků, protože ten před SVO neexistoval. Prapor, kterému Otmel velel se účastnil letošního jarního vpádu generála Lapina do charkovské oblasti, a počátkem srpna se zdržoval u města Kursk, kde “oddychoval po předchozích bojích”. 6. srpna po zahájení Syrského vpádu na Kursk, byl “oddychující” prapor ihned vržen jako jedna z prvních jednotek, aby postup Ukrajinců na Lgov zastavil. Společně s praporem Otmela, byly proti Ukrajincům útočícím na Lgov vrženy i další prapory od motostřeleckých pluků 22, 30 a 1009, zřejmě 11. armády. Z reportáží Kotse jasně vyplývá, že ni jeden z těchto praporů, či snad dokonce pluků, nebyl na plných stavech, neměl doplněná obrněná vozidla, a postrádaly jak tanky, tak děla. “Otmelův prapor měl jednoho operátora dronů, a jeden průzkumný dron FPV”, tvrdili jeho příslušníci, kteří se probili k vlastním.
Všechny 4 prapory, které byly do okolí Малая Локня jako první Lapinem 6. srpna vrženy, by podle tabulkových počtů měly disponovat více jak 2000 vojáky, 120 obrněnými vozidly, byť kolovými, a měly mít vlastní ruční protitankové zbraně a nejméně minomety. Měly teoreticky představovat sílu početně rovnocennou takřka všem útočícím ukrajinským jednotkám na směru Sudža – Lgov. Leč, jak vojáci Kotsovi nepřímo potvrdili, neměli ani jednu ruční protitankovou zbraň, dokud si ji neukořistili, a proto museli ukrajinská bojová vozidla ničit kanystry s benzínem. (Video) Obrněná vozidla ani nezmiňují, že by měli. Všichni obránci v podstatě Kotsovi přiznali, že je zachránil až příchod elitní 810. brigády námořní pěchoty. Nejméně 6000 ultra-elitních vojáků z celkového počtu 12 000 příslušníků brigády bylo Lapinem počínaje 8. srpnem postupně vrženo do širokého prostoru se středem u Малая Локня. A tito vojáci disponovali drony, tanky, obrněnci i děly, tedy vším do nejméně 4 ruské oddychující pluky neměly!
V analýze MAP 2070 jsme si povšimli, že vojáci 810. brigády, kteří likvidují Ukrajince po tuctech, jim, mrtvým, občas zouvají boty, a rovnají je vedle těl. Kots zveřejnil fotku vojáka obyčejného praporu 9. pluku, a ten bojoval v civilních botách. Z Kotsových reportáží je zřejmé, že ruské pluky, nebo prapory, které po stažení z charkovské fronty odpočívaly u Kursku, a byly jako první 6.srpna vrženy proti úderným kolonám generála Syrského, nebyly na plných počtech, zřejmě jen na polovičních, a byly bez obrněné techniky i dronů. A to znamená, že nejméně tyto jednotky nebylo možné včas doplnit, a byla jim po odsunu z charkovské fronty, do tehdy klidné kurské oblasti, odebrána jejich obrněná technika a drony, a zřejmě i děla, ale určitě ruční protitankové zbraně. Z uvedeného líčení Putinova oblíbence Kotse je tak zřejmé, že něco není na ruské straně v pořádku. A nebo, protože Kots je Putinův člověk a hlavní ruský vojenský válečný korespondent, že někdo v Kremlu chce, aby to vypadalo, že to není v pořádku. A nebo aby bylo zdůrazněno, že to není v pořádku. Závěr, jak na tom ruská armáda opravdu je, si musíte udělat sami. Jediné co je jasné, že Šílení Ivani z věznice Малая Локня překazily všechny ukrajinské plány, ač měly z vojenského hlediska jen holé ruce.
Pokud Vás dnešní analýza zaujala, můžete vznik dalších podpořit. Mail pro dotazy kpv0249@gmail.com. Odpovídat na nahromaděné maily za předchozí dny budu dnes odpoledne. Zatím nebyl čas. Děkuji za pochopení i za podporu a pomoc.
Zdroje dnešní analýzy Alexander Kots článek 1 a článek 2, a prohlédněte si fotky, ty vypovídají mimořádně hodně.
