Analýza Centra pro výzkum a analýzu migrace, o které jsme zde psali minulý týden, nabízí kromě základních počtů imigrantů několik překvapivých demografických i socioekonomických dat, týkajících se především trhu práce.
Oficiální data Eurostatu ukazují, že drtivá většina migrantů narozených mimo EU v produktivním věku (20–64 let) pracuje nebo práci hledá. Míra ekonomické aktivity (lidé zaměstnaní + aktivně hledající práci) u občanů ze zemí mimo EU dosahuje 74,3 %. Pro srovnání, u unijních občanů pracujících ve své rodné zemi se tato hodnota pohybuje kolem 81 %.
Data o vzdělání migrantů zpochybňují dlouhodobý mýtus o nízké kvalifikaci nově příchozích. Celých 32,1 % příchozích ze zemí mimo EU drží vysokoškolský titul nebo ekvivalentní vyšší odborné vzdělání. Srovnání s minulostí ukazuje, že jde o setrvalý meziroční nárůst (z 30,9 % v předchozím období), který potvrzuje, že Evropa selektivně přitahuje čím dál vzdělanější lidi.
„Nesoulad v dovednostech“
Do EU tedy přichází historicky nejvíce vzdělaných cizinců, evropský trh práce však s nimi neumí efektivně pracovat. To vede k tomu, že tisíce vysokoškoláků pracují na pozicích s nízkou kvalifikací (např. ve službách nebo stavebnictví), ačkoliv unijní ekonomika v sektorech jako IT či zdravotnictví kriticky strádá nedostatkem lidí.
Tato situace obnažuje klíčový strukturální problém evropské ekonomiky, který se v odborných kruzích nazývá nesoulad v dovednostech (skills mismatch). Jde o nesoulad mezi dovednostmi, které zaměstnavatelé na trhu práce hledají, a dovednostmi, které uchazeči o práci skutečně mají.
Trh práce v Evropě totiž nedokáže okamžitě absorbovat statisíce až miliony kvalifikovaných uchazečů o expertní pozice, což situaci výrazně komplikuje. Situaci komplikují také další limity:
Struktura volných míst neodpovídá nabídce
Evropská unie sice prochází digitální a zelenou transformací, která vyžaduje vysoce kvalifikované lidi, ale největší nedostatek pracovních sil (tzv. labor shortages) dlouhodobě hlásí sektory s nízkou nebo střední kvalifikací. Evropa masivně postrádá řidiče kamionů, stavební dělníky, personál v pohostinství, skladníky a pečovatele. Pokud do země přijde migrant s titulem z humanitních věd, ekonomie nebo marketingu, trh pro něj v danou chvíli nemá volné expertní místo, kde by navíc nevadila jazyková bariéra.
Problém „nepřenositelných“ profesí
Vysoká kvalifikace v rodné zemi neznamená automatickou uplatnitelnost kdekoli na světě. Právníci, učitelé nebo státní úředníci mají vzdělání pevně vázané na legislativu, kulturu a jazyk své rodné země. Na evropském trhu práce je jejich kvalifikace téměř nepoužitelná. Technické a lékařské obory jsou přenositelné lépe, ale narážejí na přísnou regulaci a ochranu domácího trhu (kvóty lékařských komor, zdlouhavé atestace, problém s jazykem).
Regionální nerovnováha
Místa s vysokou kvalifikací (výzkum, IT, finanční sektor, management) jsou silně koncentrovaná ve velkých metropolích (Paříž, Frankfurt, Stockholm) a v technologických centrech, kapacita těchto specifických uzlů je však omezená. Konkurence na tato místa je obrovská, protože o ně bojují jak vysoce kvalifikovaní domácí obyvatelé, tak migranti z jiných zemí EU.
Evropský trh práce dlouhodobě „plýtvá mozky“
Zásluhou všech těchto okolností dochází k ekonomickému paradoxu. Vysoce vzdělaní lidé obsazují místa s nízkou kvalifikací. To sice krátkodobě řeší hlad evropských firem po manuální síle, ale z dlouhodobého hlediska to vede k frustraci migrantů a k nevyužití jejich ekonomického potenciálu.
Situaci nelze úplně zevšeobecnit, neboť ekonomické zapojení migrantů napříč EU se radikálně liší. V zemích s masivnější komunitou humanitárních uprchlíků (např. Švédsko, Francie) bývá integrační proces na trh práce pomalejší a závislost na sociálních podporách v prvních letech po příchodu vyšší a dlouhodobější.
Situace v Česku
Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU a cizinci zde nacházejí práci extrémně rychle. Volný přístup na trh práce (např. pro lidi s dočasnou ochranou) odboural složitá pracovní povolení.
Většina migrantů u nás pochází z Ukrajiny, Vietnamu či Slovenska a pracuje v průmyslu a službách. Díky bilaterálním dohodám a krizovým opatřením z uplynulých let byly u mnoha ukrajinských vysokoškolských diplomů odpuštěny poplatky a proces se digitalizoval. U běžných humanitních či technických oborů je úspěšnost uznání vysoká.
Na druhé straně český trh práce trpí masivním výše popsaným „plýtváním mozky“, kdy vysoce kvalifikovaní lidé vykonávají pomocné práce. Podle tuzemských integračních studií pracuje více než 60 % cizinců z třetích zemí v České republice na pozicích, které jsou hluboko pod jejich dosaženou kvalifikací. Český stát tak sice úspěšně zaplnil volná místa ve fabrikách, skladech a službách, ale zcela přichází o potenciál vědců, inženýrů a zdravotníků, které naše ekonomika nutně potřebuje.
Zejména v regulovaných profesích je situace katastrofální. Největší selhání systému leží v oblasti zdravotnictví, práva a školství. Pokud chce cizinec pracovat jako lékař, zdravotní sestra nebo učitel, akademické uznání diplomu nestačí. Musí projít tzv. uznáváním odborné kvalifikace pod jednotlivými ministerstvy.
Lékařské aprobační zkoušky jako zeď
Např. pro lékaře ze zemí mimo EU jsou aprobační zkoušky extrémně náročné, trvají často i několik let. Výsledkem je, že v českých nemocnicích chybí tisíce lékařů, zatímco vystudovaní ukrajinští či běloruští doktoři pracují v ČR jako asistenti, maséři nebo řidiči.
Český systém zná jen dvě varianty: buď plnohodnotný lékař/inženýr, nebo nic. Chybí flexibilní institut „přechodného dohledu“, kdy by cizinec mohl vykonávat praxi pod vedením českého garanta ještě před dokončením celé byrokratické mašinerie. Stát také dlouhodobě selhává v poskytování intenzivních jazykových kurzů zaměřených na odbornou češtinu (lékařská, technická, právní terminologie). Bez perfektní odborné češtiny je přitom složení profesních zkoušek téměř nemožné.
Závěr
Tato fakta nechtějí nijak zastřít očividnou skutečnost, že v komunitách migrantů existuje „nenulová“ skupina lidí s vážnými problémy při integraci, která odmítá přizpůsobit se místním zákonům či hodnotám a/nebo se dlouhodobě spoléhá na sociální podporu.
Nicméně máme-li se propracovat od strašení k řešení, je nutno obrázek „inženýrů či chirurgů z dovozu“ doplnit i dalšími momentkami, volajícími po dlouhodobém politickém řešení.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
