Někteří ideologové a organizátoři mají tak zběsilé nitro, že to, co je přirozené a zákonité v životě, násilně přetvoří v demagogické „literární“ dílo, které uvedou reakční síly do praxe.
Rozbíjet, destabilizovat a terorizovat národy, uměly a umí, reakční síly, znamenitě. Je tragikomické, že všechny zinscenované ideologické scénáře se vždy charakterizují heslem „boje za demokracii“. Ovšem vlastní pojem demokracie je v tomto případě čistě abstraktním, politicky mlhavým smyslem. V podmínkách úplného chaosu se dá pod praporem demokratismu perfektně rozněcovat nenávist. Dávno předem dobře promyšlené ideologické působení má samozřejmě vliv na ty ideově nejzranitelnější – mládež. K získání popularity u mládeže se používá stále stejných hesel a omílaných slov jako „svoboda“, „demokracie“, „humanita“, „projev vlastní vůle“, „tvůrčí iniciativa“ apod. Je to liberalistická frazeologie.
