5. 10. 2026
od English Outsider, převzato z [komentáře]
Před několika lety měl Helmer teorii ohledně dřívějších útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Domníval se, že tyto dřívější útoky nebyly určeny k jejímu zničení, ale k průzkumu. K zmapování kritických propojení, posouzení rychlosti oprav a k tomu, aby se na základě těchto informací připravily plány na mnohem víc paralyzující útok, pokud by o něm bylo v budoucnu rozhodnuto.
Jen mě napadá, zda jsou současné útoky na mosty vedeny ve stejném duchu. Rusové nechtějí mosty zničit. Jen chtějí vědět, že mohou ukrajinskou logistiku zcela zastavit, pokud budou chtít. Načasování by přitom bylo zásadní. Ne příliš brzy, protože by to poskytlo čas na nalezení náhradních řešení. Ne příliš pozdě, protože by bylo obtížné provést to všechno najednou.
Útoky by byly paralyzující, ale nikoli ničivé. Rusové budou chtít mosty později neporušené. To ovšem předpokládá, že sami Ukrajinci mosty během závěrečné fáze nezničí.
Pokud jde o to, proč nebyly dněperské mosty zničeny mnohem dříve, na začátku se zdálo, že k tomu byly dva důvody.
První byl zřejmý. Pokud selžou úspěšná jednání, Rusové od prvního dne své SMO věděli, že musí zničit vše, co proti nim NATO dokáže nasadit. Zástupné síly i vybavení. Nejpohodlnějším místem k tomu byl Donbas, takže nechat zástupné síly a materiál přejít přes Dněpr a tam je zničit.
Zjednodušený argument, vždycky takový byl, ale v praxi přesně to se stalo. NATO nyní nejenže docházejí lidé a materiál, ale na SMO se lze dívat také jako na systematické vyčerpávání finančních zdrojů NATO na obojí. Zástupné síly musí být financovány: bez západních peněz by už dávno vyjednaly kapitulaci. Financovat je je stále obtížnější. Pokud jde o materiál, NATO ho má stále méně a posílat další je velmi nákladné.
Kdyby se Rusové rozhodli vyčerpávat NATO na západ od Dněpru, byli by hlupáci. Pobíhali by po rozsáhlém území a hledali koncentrace mužů a vybavení a zároveň by se potýkali s partyzánskou válkou: není náhoda, že výcvik a zbraně, které NATO dodávalo před SMO, byly z velké části určeny pro boj malých jednotek, jaký by byl zapotřebí pro partyzánskou válku, a že taková partyzánská válka by stála velmi mnoho ruských životů. Ve skutečnosti očekávání NATO na úplném začátku bylo, že Rusové takto uvíznou v tom, čemu se tehdy na Západě říkalo „ruský Afghánistán“.
Rusové se tomuto scénáři vyhnuli. Bylo jednodušší nechat zástupné síly a vybavení přijít k nim, na jatka východně od Dněpru, kde se jich mohli pohodlněji zbavit. Proto nechali dněperské mosty stát.
Druhý důvod je rovněž zřejmý. Je sice hezké chladnokrevně hovořit o vyčerpávání zdrojů NATO a zkoumat, jak se to provádělo. Ale to je neosobní válečná hra. Nezachycuje to, jaké to je pro pěšáky na Velké šachovnici. Nedávno jsem odkazoval na video, v němž Havrysho podrobně popisuje obrovské množství zkázy způsobené tím, že NATO používá Ukrajinu jako prostředek k útoku na Rusko. Zkáza je tak strašná a počet mrtvých tak vysoký, že je docela možné, že Ukrajina přestane existovat jako životaschopná země.
Od roku 2022 zněla otázka: Jak dlouho ještě bude trvat, než NATO konečně sundá naše zástupné síly z háku? Nyní máme odpověď. Nevypadá to, že by se NATO vzdalo, pokud k tomu nebude donuceno. Američtí a evropští politici povzbuzují Kyjev, aby posílal do bojových polí další zástupné síly. Říkají Kyjevu, aby snížil věk pro odvod nebo aby používal ženy jako vojáky. S životy našich zástupných sil jsme skutečně velkorysí, pokud nemusíme riskovat vlastní. Tak to bude pokračovat, dokud to NATO dokáže udržet a dokud vydrží náš zástupný prostředník.
Bylo to předvídatelné už v roce 2022 a v raných fázích SMO? Předvídatelné ano, ale v té době nikoli nevyhnutelné. Totální ničení klíčové infrastruktury nebylo to, co Rusové potřebovali nebo chtěli dělat, dokud se neukázalo, že odhodlání NATO používat Ukrajinu jako útočného psa, bez ohledu na cenu pro Ukrajince, nemá žádné hranice.
Dokud to nebylo nevyhnutelně jasné, bylo třeba ponechat co nejvíce infrastruktury stále stát. To je podle mého názoru druhý důvod, proč dněperské mosty nebyly na začátku zničeny, dokonce ani, pokud to bylo možné, a spolu s prvním důvodem to vysvětluje to, co je často považováno za ruské selhání, když to na začátku neudělali.
Když se podíváme i na něco jiného než na dněperské mosty, tyto důvody také částečně vysvětlují dosavadní způsob vedení ruské SMO. Pokud selžou jednání, vždy to bude pomalé opotřebovávání. Vždy bude trvat dlouhou dobu, než se NATO vyčerpá.
Publikoval b 5. října 2026 v 17:12 UTC
Překlad ChatGPT
